Ministr práce Marian Jurečka v neděli prohlásil, že do předčasného důchodu by mohlo odejít až 10 000 lidí a příští rok by to mohlo stát vyjít až na čtyři miliardy korun. To vše kvůli vašemu otálení s podpisem zákona o změnách v penzích. Řekněte mi, pane prezidente, zkomplikovala tato nedávná situace vaše vztahy s vládou?
Nepředpokládám, že by měla. Vláda si je moc dobře vědoma ústavních lhůt, tedy i toho, že prezident má 15 dní na posouzení nové legislativy. Jestliže má vláda představu, odkdy má být ta legislativa účinná, tak by měla vše plánovat tak, aby se do těchto lhůt celého legislativního procesu vešla.
Nemůže automaticky předpokládat, že pošle prezidentovi návrh týden před datem účinnosti a bez jakékoli konzultace se pak třicátého diví, že to ještě není podepsáno. To nepovažuji za úplně férové jednání.
Pavel nakonec podepsal zpřísnění předčasných penzí i valorizace důchodů |
Navíc to není férové ani vůči občanům. Vláda sice říká, že návrh je znám veřejnosti už od dubna, a ta se s ním už mohla začít seznamovat, ale v průběhu tvorby toho zákona může docházet k různým změnám, a ty bez detailních informací občané rozhodně nemohou předjímat.
Takže vlastně chcete říct, že nejste automat na podpisy.
Říkal jsem to naprosto jasně – nemůžu podepisovat zákony s čistým svědomím, když si nejsem vědom všech souvislostí a ty souvislosti v případě tak komplikovaných zákonů, jako jsou právě důchodové, nejsou zas tak úplně zřejmé.
Navíc stejně jako Senát se omlouvá, že měl zákon sice měsíc, ale v době dovolené, tak i já jsem měl dovolenou, přestože do té lhůty zasáhla jen čtyřmi dny. Nicméně okamžitě, když jsem se vrátil, jsem tomu zákonu věnoval velkou pozornost, prostudoval jsem si ho, bavil jsem se o něm s ekonomickými poradci, a teprve po několika dnech jsme dospěli k tomu, že jsou tam věci, které vidíme jako problémové.
Jedna z nich byla právě ta téměř nulová hranice mezi podpisem a nabytím účinnosti, která byla tak trochu pastí na lidi. V okamžiku, kdy by ten zákon vešel v platnost, tedy 1. září, tak neměli sebemenší šanci jakkoliv zareagovat. (1. září se měla skokově zkrátit možnost pro odchod do předčasného důchodu z pěti na tři roky před standardním termínem – pozn. red.)
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvNyní lidé berou útokem úřady kvůli odchodům do předčasného důchodu. Ono to opravdu nešlo o pár hodin urychlit?
Je potřeba si říct, že to, co Marian Jurečka v neděli řekl, je tak trochu poplašná zpráva, protože těch 10 000 lidí žádá o předčasný důchod každý měsíc už asi půl roku. Nemáme tu situaci, kdy by předchozích několik měsíců nebyla žádná žádost a teď najednou jich bylo deset tisíc.
Nicméně pokud tomu chtěla vláda jakkoli předejít, tak podle mě není cesta měnit právní podmínky ze dne na den, vytvořit hranici. Když se ten návrh vložil do legislativního procesu, měla se zároveň zahájit velice srozumitelná informační kampaň, ve které se lidem objasní, co je podstatou změny a jestli tedy je pro ně výhodné dávat si žádost o předčasný důchod, nebo ne.
A to se nestalo.
Ministr Jurečka tvrdí, že k tomu vystupoval na mnoha tiskových konferencích, ale asi všichni chápeme, že pro člověka, který se běžně v daňové problematice nepohybuje, nebude úplně srozumitelné, když mu někdo bude říkat procenta.
Asi by bylo srozumitelnější, kdyby třeba v té informační kampani vybrali pět či šest občanů v různé profesní a věkové kategorii a na jejich konkrétních příkladech ukázali, jestli je to výhodné, nebo není. Právě tím by vláda mohla počet žadatelů na úřadech výrazně zredukovat.
Mimochodem, co jste si to říkali s panem premiérem, když po vašem setkání minulý týden ani nevystoupil? Jak to jednání probíhalo, bylo emotivní?
Ani já, ani pan premiér Fiala nejsme příliš emotivní, takže debata byla velice věcná. Vysvětlili jsme si důvody. Já jsem mu vysvětlil ty svoje, tedy že občané, pokud se zákon změní ze dne na den, nebudou mít žádnou možnost na něj zareagovat.
Druhým mým argumentem bylo, že v případě dalšího vysokého výkyvu inflace budou podle této úpravy mimořádné valorizace pro stát dražší než za té současné, špatné.
Znamená to, že by to mohlo vyjít dráž?
Mohlo, ale ministr Jurečka na to reagoval tím, že v takovém případě by opět přijali další zákon, který by to upravil. To mi nepřijde jako úplně srozumitelné. Dal bych raději přednost tomu, aby ta úprava byla dělaná nejenom pro pěkné počasí, ale i pro ty náhlé výkyvy.
Musíme se postarat i o ty nejchudší, odmítl Jurečka názor prezidenta Pavla |
„Koaliční jednání musí jít na úkor razance“
Vládní strany vás podpořily v prezidentské volbě, cítím ale správně, že nejste příliš spokojen s posledními vládními kroky? Řekněte mi na rovinu, není to pro vás trochu zklamání?
Zklamání by to bylo tehdy, kdybych si nebyl plně vědom reality. Pětikoalice je mnohem složitější politický útvar, než by byla vláda jedné nebo dvou stran. V tomto případě jde koaliční jednání vždycky na úkor razance, a to obzvlášť v době, ve které jsme teď, kdy je zapotřebí nejenom odvážných rozhodnutí, ale často taky bolestivých.
Nalézt koaliční shodu znamená, že mnoho z těch možná původně razantních opatření se postupně obrousí.
Zeptám se tedy ještě jednou, jste spokojen s vládou Petra Fialy?
Určitě bych si dokázal představit, že bude razantnější, že bude efektivnější. Zároveň si ale říkám, že je celkem jedno, jestli je to Petr Fiala, nebo někdo jiný. Kterékoliv strany, které by tvořily vládu v koalici pěti stran, by za této situace měly výrazné problémy dosáhnout shody na nějakém razantním řešení.
Říkává se, že současná opozice může být budoucí vládou. S Andrejem Babišem už jste se setkal dohromady s Petrem Fialou, budete se se šéfem ANO ještě scházet?
Nevidím jediný důvod, proč by tomu tak být nemělo. Měli jsme jednání, které se týkalo shody na základních principech zahraniční politiky před summitem NATO. Považovali jsme za mimořádně důležité, abychom mluvili stejnou řečí. A já bych viděl prostor domlouvat se i na dalších dlouhodobých prioritách, protože to, co stojí před námi, rozhodně není jednoduché období. A teď nemyslím jen otázky bezpečnosti. Myslím především ekonomické a sociální otázky.
Když se podíváme kolem nás, tak je nepochybné, že České republice začíná ujíždět vlak, a pokud nebudeme schopni přijímat razantní kroky, které přesáhnou více než jedno volební období, tak se prostě v Evropě staneme státem druhé až třetí kategorie.
Prezident Pavel: Česku ujíždí vlak a vláda se mnou nejednala úplně férově |
Na druhé straně jste deklaroval, že s SPD, dalším opozičním hnutím, jednat nebudete. S Tomiem Okamurou se nebudete setkávat?
Pobavilo mě, že Tomio Okamura se cítil opomenut, protože nebyl požádán o jednání. Já si myslím, že by to mělo být obráceně. Já se budu bavit s každým, kdo je připraven na konstruktivní jednání, a bohužel SPD kromě kritiky mnoho konstruktivních návrhů na řešení té složité problematiky nepřinesla.
Takže s SPD jednat odmítáte?
Zatím není o čem.
„Soudce Fremr dostal nejvíc nominací“
Jak jste se poučil z kauzy soudce Fremra? Změníte nějakým způsobem proces výběru kandidátů na ústavní soudce?
Já si tady pomohu citátem jednoho z politologů, který řekl, že prezident Pavel se stal obětí vlastní transparentnosti. Na jednu stranu mi to přišlo úsměvné, na tu druhou je to bolestně pravdivé.
Nechci vybírat ústavní soudce někde za zavřenými dveřmi a potom přijít před Senát s nějakým překvapením. Chtěl jsem, aby ve výběru byla zohledněna všechna kritéria, týkalo se to nakonec i nominace doktora Fremra. Ale vzhledem k tomu, že ten proces byl takhle transparentní, tak se zřejmě začala mnohem více posuzovat jiná kritéria než ta, která do té doby byla považována za hlavní.
Náhradník za Fremra. Prezident do Ústavního soudu navrhl soudce Pavla Simona |
Jaká?
Nějaká obecná známost, odborné předpoklady. Chtěl jsem, aby to byli lidé, kteří vycházejí z nominací svých odborných kruhů, a doktor Fremr dostal nominací nejvíce.
Vycházel jsem i z doporučení svého odborného panelu, jehož členy jsou právníci zvučných jmen a velké osobní integrity. Ti všichni vycházeli z faktů. Třeba z toho, že v České republice k roku 1993, tedy tehdy to vlastně byla ještě federace, proběhla revize všech soudních případů, které byly považovány za politické. Zároveň proběhly lustrace soudců a řady dalších pracovníků a všechno, co tímto procesem prošlo, stanovilo určitou míru tolerance.
Tady bych vás drobně opravil, byl to konec roku 1992.
Ano, máte vlastně pravdu.
Chápu to tak, že tehdy se podle vás stanovila jistá tlustá čára. Když ale říkáte, že jste se stal obětí vlastní transparentnosti, nebudete napříště už kandidáty vybírat sám, dle vlastní vůle, podle své volby?
Mohl bych to udělat. Ale dal bych tím najevo, že se cítím být odborníkem i na problematiku justice a já jsem se nikdy nechtěl tvářit, že jsem špičkovým odborníkem na justici, životní prostředí, zdravotnictví, finance.
Petr Pavel již zhruba půl roku zastává funkci prezidenta republiky. Exkluzivní rozhovor s Petrem Pavlem na webu iDNES.cz.
To nikdo neříká, ale podívejte se, jak dopadli ti velcí profesoři, doktoři, docenti, kteří vám radili. Poradili vám člověka, který prostě soudil emigranty.
To je spíš na hlubší společenskou debatu, jestli se chceme v hodnoceních opravdu vracet před tu čáru, kterou jsme pomyslně v minulosti udělali. Rozumím tomu, že v případě ústavních soudců může být ten soubor kritérií opravdu širší, a myslím si, že ke stejnému závěru dospěl i doktor Fremr.
I když by se z hlediska faktů jistě měl a mohl bránit, tak pochopil, že jeho obrana by poškodila celou justici, poškodila by Ústavní soud a jeho pověst. Vyhodnotil si to a svoji nominaci sám stáhl.
Myslím, že bychom se k tomu asi v určité době měli vrátit a nerozšiřovat ten soubor kritérií o morální soudy, protože to je nekonečný proces. Ten nekončí rokem 89. Stejná morální a etická kritéria bychom mohli uplatňovat na devadesátky i dál. Dostali bychom se do situace, že vždy budeme mít nějaké výhrady, které by mohly najednou převážit kritéria, která jsme si stanovili jako výchozí pro výběr lidí.
Mimochodem podobný problém, sice ne v tak obrovské míře jako měl Robert Fremr, měl i současný předseda Ústavního soudu Josef Baxa. To vám nevadí?
Pokud vím, tak u Josefa Baxy se hovořilo o jednom případu. I když jsem jeho minulost nezkoumal, platí to, co jsem říkal – i doktor Baxa prošel celým tím procesem a je to člověk, který je všeobecně respektovaný.
A nejenom odbornou komunitou. Když uvážím, s jakým výsledkem dlouhodobě vedl Nejvyšší správní soud, tak je to opravdu člověk na pravém místě. V tom jsem se shodl s naprostou většinou lidí, se kterými jsem o něm mluvil.
Vyšetřování v Lánech spějí k závěru
Za Zemana v Lánech vařily uklízečky. Pavel chce na zámek kulturu, snížil náklady |
Posuňme se dál. Jak nyní vypadá očista Pražského hradu od prezidentování Miloše Zemana? Na začátku vašeho mandátu to bylo téma, teď se o tom mlčí.
Já bych asi slovo očista nepoužil. Možná s výjimkou toho, že jsme nechali vyprat závěsy, aby v nich nebyl cítit kouř.
Takže žádný průšvih jste neodhalili.
Stále jsou ještě v řešení některé problémy v Lánech, především s lánskou oborou v souvislosti s působením Miloše Baláka. Jsou v šetření, a pokud jsem dobře informován, tak spějí k nějakému závěru.
Už máte vyřešeno, jak budete postupovat v otázce milostí? Každý z vašich předchůdců k nim přistupoval odlišně. Miloš Zeman říkal, že žádné udělovat nebude, nakonec to nedodržel.
Mnohokrát jsme o tom jednali. Miloš Zeman nastavil jedno kritérium, a to jsou závažné zdravotní důvody (milost mohl teoreticky dostat jen vážně nemocný odsouzený, pozn. red.). Pak to trochu modifikoval. Navíc celou agendu milostí předal na ministerstvo spravedlnosti, takže na kanceláři prezidenta vlastně není ani potřebný personál, který by dnes byl schopen milosti vyhodnocovat.
S ministrem spravedlnosti Blažkem jsme se ale domluvili, že tato agenda přece jen přejde zpátky na kancelář prezidenta, a to i s pracovními místy. Takže zatím to vypadá tak, že ke konci roku bychom měli převzít čtyři tabulková místa od ministerstva spravedlnosti. Uděláme i revizi kritérií pro udělování milostí.
Není nemoc, není šance. Žádosti o milost se k prezidentu Pavlovi nedostanou |
Takže ten možný okruh žadatelů o milost se rozšíří?
Jednoduše si myslím, že bychom se mohli podívat třeba i na sociální důvody vhodné zvláštního zřetele, možná i některé další. Ale zatím o tom vedeme debatu.
Když už jste zmínil ministra Blažka, co říkáte na jeho kauzy? Má vaši důvěru?
Zatím jsem se s ním sešel jen jednou, bavili jsme se o ryze odborných věcech. Nicméně jestli narážíte na jeho náhodné setkání s Martinem Nejedlým, tak to mi přišlo velice nedůvěryhodné. Respektive to jeho zdůvodnění (ministr Blažek schůzku s kontroverzním spolupracovníkem Miloše Zemana odůvodnil tím, že se jen schovává před deštěm, pozn. red.). Myslím si, že to si musí vyhodnotit především premiér.
Kdybyste vy byl premiér, tak byste mu to zbaštil?
To zdůvodnění určitě ne a já nechci spekulovat, co je v pozadí. Mně to prostě přijde nestandardní, ale je skutečně na ODS a premiérovi, aby si to vyhodnotili.
Kdyby vám na stůl přistála demise, tak byste ji podepsal?
Já jsem dával vždycky najevo, že pokud jde o jmenování nebo odvolání členů vlády, tak bych z velké míry dal na návrh premiéra. Složení a funkčnost vlády je především jeho věc.
O návštěvě Bílého domu Pavel jedná
V září byste se měl zúčastnit zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů ve Spojených státech, setkáte se tam s prezidentem Bidenem...
Ano, je to v plánu. Ale je to v podstatě takové velice krátké formální setkání v rámci recepce, kterou pořádá americký prezident. Jde jenom o třesení rukou a společnou fotografii, takže to nebude o žádném jednání.
Do Bílého domu se nechystáte?
To je věcí jednání s americkou stranou. Zatím není žádný konkrétní termín, ani kdo by se takového případného setkání měl účastnit. Nechme to ještě na budoucnosti.
Tomu rozumím, ale byl byste to raději vy, nebo to necháte premiérovi? Mimochodem, Miloš Zeman o návštěvu v Bílém domě usiloval 10 let a nepovedlo se mu to.
Samozřejmě, že je to také otázkou prestiže, ale já to vidím především v rovině, jak moc to poslouží našim vzájemným vztahům, a také, jak to poslouží České republice.
Kdybych to měl být já, tak za to budu rád a odvedu maximální práci, aby návštěva měla co největší efekt. Ale skutečně nevidím jako podstatné, kdo z nás dvou to bude.
Lipavský mluvil s prezidentem o summitu v Džiddě i společné cestě do OSN |
Projevy před Valným shromážděním Organizace spojených národů jsou bedlivě sledovány. Samozřejmě asi z vás nedostanu přesný obsah toho, co budete říkat, ale téma už máte?
Téma mám a na projevu už nějakou dobu pracujeme. Dá se předpokládat, že se nebude týkat jen bezpečnosti, ale širších vztahů mezi Západem a Východem a dnes tak často diskutovaného globálního Jihu.
Je zřejmé, že úroveň soupeření dnes nabývá podoby konfrontace mezi demokracií a různými formami autokracie a mezi tím se pohybuje množství států, které zatím nejsou ani tam, ani tam. Určitě stojí za to, aby o ně ten souboj byl veden.
Takže se budu zabývat hlavně tím, abychom se v tomto soupeření nechovali nadřazeně, že naše hodnoty jsou ty jediné správné, ale abychom se také chovali pragmaticky. Když chceme, aby budoucí svět byl lepší, mělo by nám záležet na tom, aby další a další země nesklouzávaly k autoritářskému zřízení.
Ono to samozřejmě všechno souvisí s tím, co v tuto chvíli probíhá na Ukrajině. Evropské státy nyní posílají zpátky do Moskvy své velvyslance, chystá se k tomu zřejmě i česká vláda. Souhlasíte s tím?
Když se na to budeme dívat z pohledu určitého absolutního principu, asi by nemělo být správné, aby země, která se neztotožňuje s tím, co Moskva dělá, měla v Rusku svého velvyslance.
Na druhou stranu diplomacie se nemůže řídit jenom těmi absolutními principy, diplomacie se vede i v době, kdy spolu země vedou válku. Řada západních zemí se rozhodla mít v Rusku velvyslance a díky tomu mohou získávat nejenom informace zevnitř, ale také mohou mít možnost ovlivňovat dění. A Česká republika by v tomto ohledu asi neměla stát úplně stranou.
Petr Pavel již zhruba půl roku zastává funkci prezidenta republiky. Exkluzivní rozhovor s Petrem Pavlem na webu iDNES.cz.
Takže máme začít komunikovat s Ruskem? Vy byste se třeba setkal s prezidentem Putinem?
V tuto dobu Rusko komunikovat nechce, a pokud ano, tak pouze s těmi, které považuje za své spojence. A já si ani nemyslím, že teď s ním je o čem jednat.
Prezident Putin dává jasně najevo, že výchozím bodem pro jednání je ruský návrh, a to je nepřijatelné. V okamžiku, kdy se ruská pozice změní a budou ochotni jednat o míru za podmínek respektu k mezinárodnímu právu, pak ten prostor nastane. Ale zatím ho nevidíme ani na horizontu.
Ukrajina má letos pouze jeden pokus na to, aby provedla zásadní protiofenzivu. To jste řekl v březnu letošního roku. Ukrajinci teď hlásí, že jejich síly po týdnech bojů rozhodujícím způsobem prolomily první ruskou obrannou linii u Záporoží. Je to podle vás zlom ve válce?
Asi bych to zatím zlomem nenazýval, je to sice velice pozitivní zpráva, pokud se potvrdí, na druhou stranu je to vlastně zlomek fronty a je to postup řádově o kilometry. Maximálně desítky kilometrů.
Navíc Rusko nemá jenom jednu obrannou linii. Ty linie jsou minimálně dvě, v některých místech tři. A jsou velice dobře vybavené. K tomu si připočtěte, že průlom na jednom úseku fronty ještě nutně neznamená kolaps ruské armády na Ukrajině.
Měli bychom být zkrátka obezřetní ve sledování pokroku na frontě, zároveň bychom měli i nadále podporovat Ukrajinu, protože je naším zájmem, aby v tomto konfliktu uspěla.
A kdy se má tedy začít jednat o míru? Byl byste třeba ochoten na Pražském hradě uspořádat nějaký mírový summit?
V tuto chvíli by mírový summit byl z velké části prázdným gestem, protože k tomu jednání musí v první řadě inklinovat obě bojující strany. Jedna i druhá přitom svorně říkají, že podmínky, jaké jsou teď, žádné jednání neumožňují. A zároveň by to chtělo, aby nastala širší mezinárodní shoda, jak ten konflikt do budoucna vlastně řešit. A ani to zatím nemáme.
Prezident: Seznam vyznamenaných jsem uzavřel. Zeman ani Kundera tam nejsou |
„Nad vyznamenáním Zemana nepřemýšlím“
Blíží se předávání státních vyznamenání, máte už vybraná všechna jména?
Ano, to mohu potvrdit.
Dříve občas prezidenti dopředu zveřejnili některé osobnosti, za jejichž nominací stáli. Máte tam nějaké takové?
Mám několik takových jmen. Ale musím říct, že to není jen moje vůle. Protože jsem dostával nominace od řady institucí, zjistil jsem, že se ta jména často překrývají. A vlastně jsem za to rád, protože nemusím nic tlačit proti proudu.
A kolik těch lidí je opravdu jenom od vás, že je nikdo jiný nenavrhoval?
Já myslím, že z těch, které jsem do toho celého koše přinesl já, tak pouze jedno jméno.
Prozradíte ho?
Já myslím, že se to dozvíte, zatím nic prozrazovat nebudu.
Vyznamenejte Haška, Svěráka i Kubišovou, radí prezidentovi čtenáři iDNES.cz |
Dříve bylo zvykem, že státní vyznamenání dostali bývalí prezidenti. Dostane od vás Miloš Zeman státní vyznamenání nebo alespoň přemýšlíte tímto směrem?
Upřímně? Nepřemýšlím.
A ještě jedna věc, která mě zajímá. Nezasloužil by si vyznamenání Milan Kundera?
Milan Kundera by si ho pravděpodobně zasloužil nejen proto, že je asi jednou z nejvýraznějších postav naší kultury v zahraničí. Není tomu tak úplně u nás. Ono se mnohdy ukazuje, že svět vnímá některé výrazné Čechy mnohem pozitivněji než my sami. Ale určitě to stojí za úvahu.
Co třeba bratři Mašínové, Karel Schwarzenberg?
Máme ještě pár týdnů, tak s tím chvíli počkejme.
V Lumbeho vile do konce září
Do funkce jste přišel před půl rokem, rozcházela se vaše představa s realitou?
Když jsem byl v Karlovarském kraji na zahájení školního roku, tak se mě na to ptal jeden druháček. Ptal se, jestli je dobrý být prezidentem. Já jsem mu odpověděl, že když se na to člověk dívá, jakým jezdí autem, případně kde bydlí a jaký má servis kolem sebe, tak to určitě může působit jako velice příjemná funkce.
Na druhou stranu, a tím se asi dostávám k odpovědi, kterou jste chtěl slyšet, jsem do funkce nevstupoval s očekáváním, že vše bude skvělé, že se všechno bude dařit od prvního okamžiku. Takže když do toho jdete s realistickým očekáváním, tak nemůžete být zas tak moc zklamán.
Zmínil jste auta, ale nezmínil jste motorku. Pustí vás ještě ochranka bez helmy?
To byla velká hloupost, kdy jsem se nechal strhnout prostředím a historií.
Jak to vypadá teď s vaším bydlením? Ještě se pořád opravuje Lumbeho vila?
Už je opravená. Teď jsem se tam byl podívat a je to ve finálním stadiu.
Přes 1,5 milionu dětí je zpět v lavicích. Vítal je prezident, premiér i ministr |
Takže jezdíte každou neděli nakupovat do IKEA.
Jako většina lidí i my jsme se dívali hlavně do katalogu. Ale nechávám to spíš na mojí ženě a na kancléřce. Jediné zadání bylo, abychom vycházeli z toho, co je běžně na trhu, a nehledali žádné speciální řešení.
Ale už to nebude tak ponuré jako za paní Zemanové.
Z toho, co jsem viděl, tak to tam opravdu vypadá pěkně. Ale máte pravdu, skutečně jsem si říkal, když jsem do Lumbeho vily přišel, že paní Zemanová musela mít velice ponurou náladu, jestli se jí tam líbilo.
Jak to vypadalo?
Byla tam kombinace šedé, černé, chromu a opravdu to působilo hodně tmavě.
A kdy se tam tedy stěhujete?
Já si myslím, že do konce září už tam budeme bydlet.
