Když malá víska Osice nedaleko Hradce Králové před pěti lety darovala ruinu zdejšího kulturního domu Královéhradeckému kraji, zdálo se, že do dvou let začne rekonstrukce objektu, který v roce 1928 vystavěli vlastenci na počest skladatele české hymny Františka Škroupa.
Kraj tam tehdy plánoval zřídit pobočku Muzea východních Čech, jenže plány nakonec přehodnotil a ještě před pár měsíci hledal pro objekt jiné smysluplné využití. To už je nyní na světě. Hejtmanství se dohodlo s obcí, že ta si dům vezme zpět pod svá křídla. „Máme určitou dohodu a teď nás čeká vypracování smlouvy mezi obcí a krajem, kde bude popsáno, v jakém poměru se rekonstrukce zaplatí a že se dům převede zpět na obec,“ sděluje osický starosta Stanislav Bydžovský (nez.).
Kraj nechal vypracovat projekt a získal stavební povolení na rekonstrukci. Prováděcí dokumentaci, z níž bude možné vypočítat i cenu, zpracovávají projektanti právě nyní. Se zadáním se čekalo na dohodu o budoucím využití objektu.
„Zatím máme velmi hrubý odhad na základě obestavěného prostoru na částku kolem 60 milionů korun,“ říká krajský radní pro majetek Václav Řehoř (ODS).
Hospoda není, bistro by se hodilo
Až se Škroupův dům opraví, měly by se do jeho části přestěhovat kanceláře obecního úřadu, místní knihovna i pobočka pošty. Ty nyní sídlí v malém domku uprostřed vesnice. „Ten dům už je dožilý a potřebuje kompletní rekonstrukci. Stejně bychom tedy museli zaplatit několik milionů. Když se přestěhujeme, můžeme ho alespoň prodat,“ uvažuje starosta téměř pětisethlavé obce s výhledem, že z výnosu by Osice mohly zaplatit část oprav Škroupova domu.
Projekt počítá také s umístěním pamětní místnosti Františka Škroupa hned v přízemí. Nyní se síň nachází na faře. Zachovat by se měl kulturní sál, v němž by se pořádaly besedy, plesy a další akce. Projekt počítá s přízemní přístavbou k sálu, ve které by vzniklo nové zázemí a bistro.
Škroupův dům
|
„Časem by se ukázalo, jestli by bistro bylo schopné celoročního či zkráceného provozu, nebo by fungovalo jen při akcích v sále. V obci hospoda není, takže by se to hodilo,“ připomíná Bydžovský.
Obec si v darovací smlouvě stanovila několik podmínek. Jednou z nich bylo i to, že kraj musí rekonstrukci zahájit do pěti let. Termín uplyne letos. Zatím však dům dál chátrá. Rozpadají se vnější i vnitřní omítky, v oknech straší vytlučená skla, některá křídla už ani nejde zavřít. Podle kraje původní plány narušila pandemie koronaviru.
„Když kraj před pěti lety Škroupův dům od Osic převzal, byla hlavní myšlenkou záchrana této nemovitosti odkazující na významného rodáka Františka Škroupa. S ohledem na obtížné hledání smysluplného využití jsme se rozhodli oslovit kromě kulturních institucí v regionu i místní akční skupinu MAS Hradecký venkov, která by prostory domu mohla také využívat,“ uvedl už dříve hejtman Martin Červíček (ODS).
Vlastenecký projekt nezaujal
Kraj zvažoval několik variant, mezi nimi i částečné využití domu zdejší základní školou nebo pronájem jeho prostor místní akční skupině.
„Současné prostory na úřadě v Nechanicích nám už nestačí, proto jsme navrhovali, že bychom tam mohli přesunout naši administrativní činnost a pomáhat i s některými komunitními akcemi,“ přibližuje předsedkyně MAS Hradecký venkov Jana Kuthanová.
Zřejmě nejpropracovanější byl návrh neziskovky Dobré divadlo, která pořádá divadelní představení, hradecké Nábřeží řemeslníků a komentované prohlídky v Hradci Králové a Litomyšli. Spolek navrhoval v Osicích vybudovat centrum národního obrození, které by nabízelo výukové programy pro školní zájezdy.
Kraj chce opravit Škroupův dům, zchátralé památce jinak hrozí demolice |
„Chtěli jsme dětem přiblížit osobnost Františka Škroupa a jeho působení. Třídy by se tu ocitly v jiném století. Při příjezdu by je vítal Škroup, vedli bychom s nimi diskusi na téma vlastenectví. Děti by se pak rozdělily do skupin. Božena Němcová by s nimi tvořila verše, Bedřich Smetana by je zhudebnil, u Mánesa by malovaly, s Tyršem by chvíli cvičily. Nakonec by si upekly třeba placky s Magdalenou Dobromilou Rettigovou,“ představuje vizi Tomáš Langr z Dobrého divadla.
Výhodou podle Langra je to, že Osice leží jen kousek od dálnice D11 a výpravy by mohly přijíždět z celé republiky. Podle něj kraj dostal strach, že by o takový koncept nebyl zájem.
Podezření, že by kraj iniciativu zcela odvrhl, však Václav Řehoř odmítá: „Kolegové v radě preferovali, aby dům získala instituce, která o něj bude dlouhodobě pečovat. To ale neznamená, že se tam takovéto projekty nemohou realizovat.“
