O Vocasech na tripu se těžko píše a mluví, protože jakýkoli citát by se musel vytečkovat, respektive vypípat. Přitom český titul výstižněji než původní Strays (tuláci) naznačuje, jaký druh humoru přináší, ať už jde o četné pánské i psí penisy či o výlet jak v obecném, tak drogovém smyslu.
Přitom východisko projektu má sympaticky buřičský ráz, namířený proti všem uslzeným odnožím něžné Lassie, bohužel však soustředěný výhradně na hrubé výrazivo. Na změnu podstaty už tvůrci nenašli odvahu.
Takže se hraje klasická zápletka o zlém páníčkovi a odvržených pejscích, kteří se proti němu spojí, přičemž na své mušketýrské výpravě „jeden za všechny, všichni za jednoho“ zakusí různá dobrodružství od ohňostroje přes hledání zbloudilé skautky až po vyměšovací vzpouru v útulku.
Právě vyměšování soupeří s motivy sexuální povahy v počtu obhroublostí. Obojí je vlastní jak nehodnému majiteli hlavního hrdiny, vskutku odpudivému zoufalci, tak veškerým psím plemenům, z jejichž slovníku se v bohatém překladu jako nejmírnější výraz jeví čubkosauři.
Přemíru žvanivosti ještě zdůrazňuje vypravěčský komentář a triková animace, kdy otvírání tlam do kaskády vulgarit působí dost neuměle. Vzniká tudíž paradox, že film zakázaný dětem, v němž se třeba znásilňuje zahradní trpaslík, pracuje s humorem vyloženě dětinským.
Přesto se najdou okamžiky, kdy smích opravdu zajiskří. Patří k nim pes – intelektuál žijící prý se sériovým vrahem, pohostinská epizodka, v níž Dennis Quaid hraje sám sebe, nebo houbičkové opojení následované pohřbem potrhaných zajíčků.
O finále se podělí bláznivá apokalypsa se smířlivě dojemným dovětkem, který by už zase mohli vidět i nevinní školáci – kdyby psi konečně zavřeli nevymáchané mordy.
Sečteno a podtrženo, spíše než zábavná podívaná, neřkuli rafinovaná bajka, vznikla recesistická schválnost, kterou od podobných pokleslostí s lidskými burany odlišují jenom hafani.
