Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uvedl, že kandidát na ústavního soudce Robert Fremr za minulého režimu soudil 105 případů s politickým pozadím. Věděl o tom panel?
Ne, jsou to informace, které jsme k dispozici neměli. S panem Fremrem jsme se sešli na začátku května. Jeho slabé místo bylo členství v Komunistické straně Československa (KSČ), které je ale hodně specifické, protože se k ní přidal až od října do listopadu 1989. Druhá citlivá věc byla, že byl u posledního rozsudku smrti. O tom ale s námi mluvil velmi pěkně v tom smyslu, že u něj došlo k výraznému názorovému posunu, když se účastnil mezinárodního školení na začátku devadesátých let, ze kterého se vrátil jako vyhraněný odpůrce trestu smrti.
Z našeho hlediska byl Fremr právník s vynikající pověstí a výbornou třiatřicetiletou polistopadovou kariérou. V listech z institucí, které prezident republiky oslovil, měl nejvyšší počet nominací. Proti tomu jsme stavěli pouze zmíněné dvouměsíční členství v KSČ. Více informací jsme neměli. Předpokládali jsme, že pokud by na něj něco předlistopadového bylo, už dávno by se to „profláklo“, když se o něm uvažovalo jako o předsedovi Nejvyššího soudu, když byl jmenovaný místopředsedou vrchního soudu či když dělal mezinárodní kariéru.
Panelový model se přece jenom vyznačuje o něco větším stupněm koncepčnosti, než když vybíral soudce kancléř Vratislav Mynář.
