„Úroda meruněk a broskví je letos nulová. Švestky jsou rozdílné podle odrůdy, ale dá se říct průměr,“ bilancuje nepřímená fakta Václav Pokorný ze společnosti Seva-Flora ve Valticích na Břeclavsku.
Zemědělec Aleš Marčík z ovocných sadů na Brněnsku hlásí u švestek ucházející úrodu. Stromy má na kopci, a to je nejspíš před jarními mrazy zachránilo. Ne tak meruňky, které to bohužel odnesly z devadesáti procent. Také u jablek je to bída.
Meruňky na jaře opět mrznou. Je to na změnu podnikání, zlobí se sadař |
„Loni byly jabloně plné a letos odhaduji úrodu sotva třetinovou. To málo, co na stromech zůstalo, je z půlky poškozené mrazem. Vzhledem k tomu, jak se mění klima, kdy se brzy oteplí a pak přijde relativně normální duben, bude tento extrém poměrně častý,“ odhaduje.
Meruňky pomrzly také v Agro Podlužan v Prušánkách na Hodonínsku – dokonce ze sta procent. „Trnek máme pouze pár. S úrodou to nebude žádná sláva, když už na stromě nějaké jsou, tak ještě před dozráním padají dolů,“ popisuje smutně Čestmír Kurka.
V sadech Ovocnářství Jansta Velké Bílovice se pěstitel Radek Jansta snaží ochránit kvetoucí meruňky před mrazem kropením.
Podle Pokorného z Valtic je ale ještě horší než úroda menší zájem lidí o ovoce. „Jednak přestávají doma zavařovat. A o alkohol s velkým zdražením ceny v pálenicích také není takový zájem, jaký býval. Celá situace vede k likvidaci ovocných sadů v Česku,“ má jasno.
Úroda se ale tradičně liší lokálně, a tak jsou třeba zástupci Zeči – Sadů na Břeclavsku spokojeni. „Násada slivoní je pěkná, i když byl na jaře velký propad plůdků způsobený chladným počasím. Máme dva hektary šestnáctiletých stromů, ze kterých předpokládáme sklizeň šedesát tun. A dvanáct hektarů tříleté výsadby, kde čekáme asi kilo a půl ovoce na strom, takže dvanáct tun,“ vypočítává Monika Pálková. Pro srovnání – z deseti hektarů meruněk sklidili pětadvacet tun.
Déšť proklínaný i pomáhající
Povětšinou dobrá nálada vládne na polích. V půli prázdnin zemědělci na jihu Moravy sklidili přes 78 procent obilovin a téměř 94 procent řepky a průměrný výnos na hektar je podle informací z ministerstva zemědělství u obojího vyšší než v loňském roce. Výjimku tvoří žito, číslo se ale ještě může s postupující sklizní měnit. U ozimého ječmene, tedy první plodiny, do níž se kombajny pouští a na jižní Moravě se s ní začíná nejdříve v celé republice, je už sklizeň u konce, naopak u ovsa teprve začala. I tady ale platí, že jde o průměrná čísla.
Okurek je dost, |
„Dokud nezačalo pršet, tak to vypadalo, že sklizeň bude dobrá, trochu lepší než loni. Na konci července jsme měli pod střechou asi třicet procent obilovin s výnosem 6,4 tuny na hektar, z toho skoro celý ječmen ozimý, a čtyřicet procent řepky s výnosem 3,4 tuny. V posledním týdnu stále prší a sklizeň se moc nepohnula,“ líčí za Zemědělský svaz Blansko Marcela Pokorná s tím, že loni toho měli v tomto období sklizeno o polovinu víc. Velkým škodám od hrabošů nebo ze sucha se v regionu vyhnuli.
Zemagru na Hodonínsku zbývá sklidit asi pět procent úrody, která je lepší než loni. „To, co začneme řešit po dešti, bohužel již bude ve špatné kvalitě. Sucho nás netrápilo a hraboš poškodil na některých polích do pěti procent úrody díky aplikaci Stutoxu do nor,“ hodnotí Svatopluk Müller.
Podobně u konce jsou žně i v Zemědělském družstvu Sokolnice na Brněnsku. Podle předsedy Josefa Umláška jsou sice výnosy vyšší než loni, ale nižší než předloni. „Vysoké procento navíc nesplňuje potravinářskou kvalitu. Přísuškem utrpěly hlavně jarní pšenice a přesívka (jarní pšenice setá koncem listopadu – pozn. red.), u řepky je výnos nižší než v loňském roce. Zasychat začaly jarní plodiny – kukuřice a slunečnice. Zlepšení stavu přinesly současné deště. Na kolik však zachrání výnos zrna, teprve uvidíme. Určitě bude podstatně níž u kukuřice na siláž,“ hodnotí.
Úrodu lepší než loni si chválí Zemědělské družstvo Bulhary u Mikulova, kde teď trochu zlobí aktuální déšť. O víkendu zkrátka spadlo hodně vody, ale pořád lepší než sucho.
Navíc na vojtěškách začíná řádit hraboš. Z aktuálních dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského vyplývá, že v červenci populace hlodavce oproti červnu vzrostla. V Jihomoravském kraji je na úrovni téměř čtyřnásobku prahu škodlivosti, což je víc než celorepublikový průměr.
„Poškození je velmi odlišné na různých půdních blocích. Průměrně je odhaduji do deseti procent na pšenicích, u ječmene pětadvacet procent, u řepek jsme jeden půdní blok museli na podzim zaorat celý, u ostatních je poškození v průměru do deseti procent,“ poznamenává Umlášek.
10. září 2020 |
