„I sekunda se počítá,“ tvrdil za cílem stále žlutý Vingegaard, přestože o den dříve vykládal, že tato Tour rozhodně nebude o sekundových rozdílech.
Co vše tomu předcházelo?
Sobotní poledne. Na startu ve městě Annemasse, takřka na dohled švýcarských hranic, je dusno. Doslova i obrazně. Rtuť teploměru se drápe k 36 stupňům. Na náměstí s minimem zeleně, kde organizátoři zřídili paddock, je nedýchatelno. Jezdci se před startem snaží co nejdéle zůstávat v klimatizovaném prostředí týmových autobusů.
Před nimi se tyčí Alpy. Už tak dramatická Tour vstupuje do nové fáze.
Po pouhých šesti kilometrech etapy je dusno i v pelotonu. V pravotočivé zatáčce dochází ve sjezdu k zatím největšímu hromadnému pádu letošního ročníku. Postihuje šest desítek cyklistů a odesílá domů i do té doby třináctého Louise Meintjese z Intermarché, Estébana Chavese z EF a Antonia Pedrera z Movistaru.
Na téměř půl hodiny je komisaři závod přerušen, zdravotníci pobíhají mezi jezdci, mechanici spravují kola, potlučení cyklisté se snaží zmátořit. Téměř každý tým je karambolem postižen. Průběžně třetí Jai Hindley z Bory pokračuje s roztrhaným dresem a řeznými ranami na lokti a kyčli, pořádně omlácený je i Tom Pidcock z Ineosu.
„Po krátkém dešti, který se tudy prohnal, byl povrch vozovky příliš kluzký,“ podotkne Jens Voigt, doprovázející závod coby expert Eurosportu.
Huge crash at the back of the peloton. The race is neutralized
Grosse chute à l'arrière du peloton. La course est neutralisée
#TDF2023 https://t.co/nVWVUga0N9
Po dalších 10 kilometrech padají a odstupují také průběžně dvanáctý Romain Bardet z DSM a James Shaw z EF.
Za jiných okolností by se tyto dva karamboly a jejich příčiny staly mocně diskutovaným tématem etapy.
Ale nikoliv v den, kdy Jonas Vingegaard a Tadej Pogačar předvádějí v Alpách další strhující představení.
„To. Je. Kino,“ nadšeně sděluje účet Le Tour na Twitteru. Únik tentokrát nemá šanci, i když v něm šlapou takové kapacity jako Michal Kwiatkowski, Michael Woods či Thibaut Pinot.
Strhující souboj v Alpách. Útoky Pogačara i Vingegaarda, etapu má Rodríguez |
Vingegaardův tým Jumbo-Visma se totiž rozhodl strávit etapu vytvářením divokého tempa. Chtějí uštvat kořist. Testují hypotézu, že Pogačarovu největší zbraň – tedy výbušný úder v koncovkách etap – by mohl uhasit extrémně náročný den na kole. Tak mu ho chtějí zařídit.
Pomocníci slovinského cyklisty vozí svému lídrovi jeden bidon za druhým, nebo jej sami polévají vodou, aby ho udrželi v chladu. Je veřejným tajemstvím, že Pogačar nemá vysoké teploty v oblibě. Zato ve vytrvalém dešti dokázal předloni v Alpách udělat ze soupeřů trhací kalendář.
Už na Col de la Ramaz, 60 kilometrů před cílem, stáj Jumbo na sociálních sítích hlásí: „Po dalším zrychlení našich kluků je únik zlikvidován.“
Stěžejní scénou souboje se potom stává prémie mimořádné kategorie Jeux Plane s vrcholem 12 kilometrů před cílem.
Pořád tě vidím, Tadeji
Dan Martin, jehož nezlomnou vůli vrhat se do zdánlivě bláznivých útoků fanoušci vždy oceňovali, je nyní už jen televizním divákem a poukazuje: „Jeux Plane je to nejužší alpské stoupání, na kterém jsem kdy závodil. Navíc tam má silnice nepravidelný sklon, což bude hrát proti Jumbu, pokud tu bude chtít nastavit co nejvyšší tempo.“
Jumbo o kvapík skutečně usiluje, postupně očesává skupinu favoritů. Odpadají David Gaudu, Pello Bilbao i Simon Yates.
„Cítím se dobře, jedeme dál podle plánu,“ hlásí Vingegaard týmu do vysílaček. Crescendo se stupňuje.
Tadej Pogačar (vlevo) a Jonas Vingegaard ve žlutém dresu mezi dalšími jezdci na čtrnácté etapě Tour de France
Pět a půl kilometrů pod vrcholem zůstávají pospolu jen Vingegaard a Pogačar doprovázeni svými superdomestiky Seppem Kussem, respektive Adamem Yatesem a s nimi Carlos Rodriguez, Jai Hindley a Felix Gall.
O kilometr později prohodí Adam Yates pár slov s Pogačarem, ten přikývne, načež Yates střídá Kusse na čele skupiny a určuje tempo.
Cosi se chystá.
Odpadají další jezdci. Dokonce i Kuss.
Přestože Jumbo chtělo v etapě izolovat Pogačara, děje se pravý opak: najednou dva cyklisté UAE jedou v čele proti jednomu Vingegaardovi.
Tři a půl kilometru pod vrcholem je to tady. Pogačar vyráží vpřed. A děje se totéž co na Puy de Dôme nebo Colombieru. Mezi ním a Vingegaardem vzniká mezera. Tři, čtyři, pět sekund. Ale víc ne.
Slovinec se opakovaně ohlíží, znovu se polévá vodou.
Pořád tě vidím, může si říkat Vingegaard.
„Jen jsem jel dál své tempo. Nechtěl jsem explodovat,“ sdělí po etapě Dán.
Po dvou kilometrech se ke svému sokovi přitáhne zpět. Zkoumají pohledy jeden druhého, hledají v obličejích protivníka náznaky únavy, zpomalují - a připravují se na další dějství dramatu.
Pic of the Day by @century21fr
#TDF2023
A.S.O. / Ashley & Jered Gruber https://t.co/p8Sq51Cc8x
Dobře, tak pokus číslo dvě. Pět set metrů pod vrcholem Slovinec opět ostře akceleruje, ale...
Jeho útok tentokrát zastaví dvě televizní motorky jedoucí úzkou uličkou mezi zástupy diváků natolik nešikovně, že mu nedovolí projet.
„Promrhal jsem tím jednu kulku. Tak to prostě je,“ posteskne si později lídr UAE Emirates.
Musíme myslet na bariéry
„Pravidla UCI říkají, že doprovodné motorky mají být 25 metrů před jezdci. Aby byly dva metry před nimi je nepřijatelné,“ zlobí se Fernández Matxín, sportovní ředitel UAE.
Vingegaard připomene, že motocyklisté zároveň rozráželi jezdcům cestu mezi poblázněnými diváky a že u trati bylo hodně nerozumných fanoušků. Jeho sportovní ředitel Grischa Niermann poukazuje: „Musíme začít myslet na umístění bariér na posledních stovkách metrů důležitých stoupání.“
INCREDIBILE
Pogacar attacca Vingegaard ma è costretto a fermarsi per colpa di una moto...senza parole ‼️
#EurosportCICLISMO | #TDF2023 | #Tour https://t.co/2UjPesj8kQ
Pogačar si útokem mínil zajistit osm bonusových sekund, jež byly ve hře na vrcholu této vrchařské prémie. Místo toho však po zabrždění dvojice za motorkami přichází s razantním protiútokem Vingegaard a jede si pro bonus, zatímco na Slovince zbude sekund pět.
Dán po etapě dostane otázku, jestli mu blokující motorky zachránily žlutý dres. Odkašle si a řekne: „Nemá cenu zabývat se hypotetickými scénáři.“
Hned za vrcholem Jeux Plane se snaží do třetice atakovat Pogačar, lídr Jumba je však bdělý. „Magnifique duel,“ vykřikuje hlasatel.
Statistici hlásí, že navzdory výraznému zpomalení na posledním kilometru stoupání dosáhli ti dva na Joux Plane čtvrtého a pátého nejlepšího času historie, jen Marco Pantani (1997), Richard Virenque a Jan Ullrich (oba 1997) tu byli v minulosti rychlejší.
Teď je před nimi ještě dvanáct kilometrů do cílového střediska Morzine. Vrhají se střemhlavě do sjezdu, který někteří experti před závodem označovali za příliš nebezpečný a dokonce požadovali jeho vyškrtnutí.
„Raději jsem si ho před etapou prostudoval na videu,“ líčí Vingegaard. „Ovšem sjezd je vždy jen tak nebezpečný, jakým si ho učiníte. V jednu chvíli jsem to i já trochu přehnal a zapotácel se, ale udržel jsem se na kole.“
Zrození šampiona
Už v horní pasáži sjezdu se k nim dotáhli Rodriguez a Adam Yates. A když jsou dva největší favorité až příliš zaměstnáni myšlenkami na toho druhého, využije příležitosti Rodriguez, pláchne jim a uhání si pro životní vítězství.
Ve 22 letech se lídr Ineosu stává nejmladším španělským vítězem etapy na Tour v dějinách závodu. A rázem je i třetím mužem celkové klasifikace - o sekundu před Hindleym.
„Carlos Rodriguez, zrození šampiona,“ hlásá titulek oficiálního webového zpravodajství Le Tour.
Carlos Rodríguez se raduje po výhře ve čtrnácté etapě Tour de France
Španělská televizní společnost TDP na Twitteru jásá: „Takový sjezd. Taková odvaha. Neohrožený Carlos v souboji s Pogačarem a Vingegaardem.“
Rodriguez se v cíli stává reklamou na absolutní štěstí. „V jednu chvíli ti dva zpomalili, koukali na sebe a já si pomyslel: Mohu jim ujet! Tak jsem do toho šel. Neskutečně si to užívám.“
Žlutý a bílý muž si to za ním rozdávají o druhé místo v etapě a s ním spojené další dvě sekundy bonusů navrch. Vyspurtuje si je Pogačar. Sečteno a podtrženo tedy v konečném účtu dne ztrácí sekundu na Vingegaarda a celkově zaostává o deset.
Přesto, Jumbo si představovalo, že právě v této etapě by mohlo na Pogačara získat mnohem víc času.
Schovává oblečení, válčí na Twitteru, radí s rozhovory. Kdo jsou ženy vítězů Tour |
„Jeli jsme naplno, ale nepodařilo se nám ho utrhnout,“ konstatuje před hloučkem reportérů u týmového autobusu Frans Maasen, sportovní ředitel Jumba.
Není tedy pouhá sekunda zisku spíše důvodem ke zklamání?
„Ne, jsme šťastni, jak jsme závodili,“ reaguje Vingegaard. „Mí kolegové odvedli vynikající práci. Vždycky máme na etapu spousty různých plánů.“
Pogačar se pousměje: „Byl to tvrdý den a já se během něj ani na chvíli neocitl v potížích. Což je dobrá zpráva.“
Oba motocyklisté, kteří mu přehradili cestu při útoku na Jeux Plane jsou pro nedělní 15. etapu na den vyloučeni ze závodu a mají zaplatit pokutu 500 švýcarských franků. Pokutu vyměřili komisaři rovněž Vingegaardovi - 200 švýcarských franků. V jeho případě však za nevhodné chování (močení na veřejnosti) v předchozím průběhu etapy.
Odstup mezi dvěma hlavními protagonisty závodu zůstává nadále až neuvěřitelně titěrný.
„Pro fanoušky i pro nás v týmových autech je to nesmírně vzrušující Tour. Ti dva se zapisují do historie,“ říká Maasen.
Daň za vynaložené úsilí se každopádně může projevit hned v neděli. Jistě bude pro Jumbo nemožné zkoušet sobotní vyčerpávající taktiku znovu a znovu.
Cyklisté během dne nastoupají 4483 metrů, ještě více než při pouti do Morzine. A cílové stoupání St-Gervais, pod majestátním Mont Blancem, má poslední kilometr s devítiprocentním sklonem.
Dan Martin na dálku radí týmu, jehož dres v minulosti sám oblékal: „Kdybych byl na místě týmu sportovních ředitelů UAE, poslal bych v neděli do úniku Adama Yatese. Jumbo bude po sobotním úsilí unavené a nutit ho celý den nahánět únik si vyžádá svou daň.“
Z čehož by pak mohl těžit Pogačar.
Adam Yates nyní ztrácí z pátého místa celkové klasifikace 5:20 minuty.
A mimochodem: Když poprvé St-Gervais Mont Blanc hostilo dojezd etapy Tour, měnil se tu v roce 1990 majitel žlutého dresu.
