Nejmodernější mikročipy, kvantové superpočítače, vývoj umělé inteligence a další citlivé technologie brzy nebudou pocházet z nepředvídatelných států, chtějí se lídři EU shodnout na nadcházejícím summitu Evropské rady 29. a 30. června. V návrhu dohody sice konkrétní země jmenované nejsou, na prvním místě je ale očividně Čína a Rusko.
„Nemůžeme přistupovat k závislosti dodávek na systémovém rivalovi stejně jako k závislosti na spojenci,“ říká k tomu komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová. Tato nová strategie hospodářské bezpečnosti je podle ní „agnostická vůči jednotlivým zemím“, ovšem při posuzování rizik bude Unie používat „geopolitický filtr“.
Jsme vydíratelní, musíme přesunout výrobu do Evropy, vyzývá šéf autoprůmyslu |
Prezidenti a premiéři unijních států budou jednat o společných pravidlech omezujících investice a obchod s autokratickými režimy. Návrh Evropské strategie hospodářské bezpečnosti rozvíjí myšlenky ze summitu G7, který se konal minulý měsíc a na němž bylo hlavním bodem diskuse „odstranění rizik“ ze strany Číny.
Sasko, čipová velmoc
K evropské soběstačnosti v kriticky důležité výrobě čipů mají přispět nové továrny vznikající v Sasku nedaleko Drážďan. V květnu tu byl položen základní kámen nového závodu německého výrobce čipů Infineon a přítomnost německého kancléře Olafa Scholze, premiéra Saska Michaela Kretschmera a předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové u slavnostního aktu jen svědčila o jeho významu a snahách posunout se dál k výrobě čipů přímo v Evropě.
Saská zemská vláda z čipového průmyslu učinila svou vysokou prioritu, zrychlila schvalovací řízení a povolila zemní práce ještě před vydáním stavebního povolení, pro tyto projekty také jmenovala samostatného státního pověřence. Nový závod Infineon, od nějž se očekává tisíc nových pracovních míst a objem investic ve výši pěti miliard eur, má být dokončen v roce 2026. Své továrny tu již otevřely také firmy GlobalFoundries a Bosch.
Silikonové Sasko vítá další firmu. Bosch tam postavil továrnu na čipy za miliardy |
Sasko má pro investory do čipů připraveno 170 hektarů pozemků u Drážďan, na dalším pozemku u Lipska pracuje. Plány má totiž velké. Již nyní každý druhý až třetí evropský polovodič pochází ze Saska a další firmy mají následovat, pokud zemská vláda dosáhne svého. I proto tuto vznikající průmyslovou oblast označuje jako „Silicon Saxony“, v doslovném překladu křemíkové Sasko jako parafrázi na technologické centrum v kalifornském Silicon Valley.
Čipy výměnou za podporu Tchaj-wanu?
Německá vláda i celá Evropa nyní sledují zejména námluvy Saska s největším výrobcem čipů, kterým je tchajwanský Taiwan Semiconductor Manufacturing Co., zkráceně TSMC. Rozhodnout o tom, zda rozšíří výrobu do Evropy a do Německa, by tamní vláda měla v srpnu. Tchaj-wan je nejvýznamnějším světovým producentem čipů a výrobky TSMC hrají klíčovou roli například při výrobě dotykových mobilních telefonů, v Sasku by se pak soustředil především na čipy pro automobilový průmysl.
Austrálie útočí na monopol Číny. Hodlá ovládnout trh s kritickými surovinami |
Nebude to ale zadarmo a Tchaj-wan už si dává politické podmínky. „Nejsme sobečtí v zastavování investic TSMC do jiných zemí, ale určitě doufáme, že se země, které chtějí přilákat TSMC k investicím, také zamyslí nad situací, v níž se Tchaj-wan geopoliticky nachází,“ řekl při své poslední návštěvě Evropy tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.
„Když má nějaká evropská země nedostatek počítačových čipů, požádá o ně Tchaj-wan. Ale nezdá se už, že by přemýšlela o širším obrazu lepších vztahů s Tchaj-wanem, ať už ekonomických nebo jiných.“ Wuovy poznámky jsou sice nepřímou, přesto ostrou kritikou smířlivého postoje Německa vůči Číně.
Přátelství z nutnosti. Čínu potřebujeme k vlastnímu přežití, říká Německo |
Ve vztahu k Evropské unii pak Tchaj-wan usiluje o dvoustrannou obchodní dohodu, s níž EU zatím váhá, zřejmě i vzhledem k možné odvetě ze strany Pekingu. „Doufáme, že se nám podaří přesvědčit vedení EU, aby o tom uvažovalo pozitivně,“ dodal Wu.
