Japonsko zavedlo zákon o eugenické ochraně v roce 1948, kdy byl v zemi zničené válkou nedostatek jídla. Zákroky se nejčastěji prováděly v 60. a 70. letech, poslední operace byla provedena v roce 1993, příslušný zákon platil až do roku 1996. Oběťmi byly i dvě devítileté děti, chlapec a dívka.
V roce 2019 japonský parlament schválil zákon, na jehož základě mohou oběti sterilizací do dubna 2024 žádat odškodné 3,2 milionu jenů (480 000 Kč). To je podle aktivistů za lidská práva nedostatečná částka, některé soudy navíc s poukazem na promlčecí lhůtu obětem přiznat kompenzace odmítají. Odškodné zatím dostalo jen 1049 osob, uvedla místní média.
Tento měsíc japonský soud zamítl žádost o kompenzaci dvěma ženám, píše list The Guardian. Jednou z nich byla Džunko Iizukaová, která byla v 16 letech převezena na kliniku na severovýchodě Japonska a přinucena podstoupit operaci. Později se dozvěděla, že již nikdy nebude moci mít děti.
Japonsko v honbě za „kvalitou národa“ přinutilo sterilizovat tisíce žen |
„Operace mě připravila o veškeré mé skromné sny o šťastném manželství a mateřství,“ řekla tento týden novinářům 77letá Iizukaová, která vystupuje pod pseudonymem a na veřejnosti si skrývá obličej kloboukem a rouškou. Zákrok jí zničil nejdůležitější vztahy v životě.
„Když jsem manželovi, kterému jsem důvěřovala, řekla o operaci a o tom, že nemohu mít děti, opustil mě a požádal o rozvod,“ uvedla. „Poté jsem začala trpět duševní chorobou a nemohla jsem pracovat. Lékaři mi diagnostikovali posttraumatickou stresovou poruchu. Sterilizace obrátila můj život vzhůru nohama,“ dodala.
Zpráva o 1 400 stranách byla tento týden předložena parlamentu. Tajemník japonské vlády Hirokazu Macuno po jejím zveřejnění uvedl, že vláda se hluboce omlouvá za obrovskou bolest, kterou oběti v důsledku nucené sterilizace utrpěly.
Afroněmecké děti za nacismu sterilizovali, perzekuci ale čelily mnohem dřív |
Právník zastupující oběti Kodži Niisato ocenil, že zpráva odhalila plnou hrůzu nucených sterilizací, upozornil ale, že spousta důležitých otázek zůstala nezodpovězená. „Zpráva neuvádí, proč byl tento zákon vytvořen, proč trvalo 48 let ho změnit a proč nebyly oběti nikdy odškodněny,“ uvedl Niisato.
Iizukaová, která se rozhodla proti rozhodnutí soudu odvolat, říká, že i více než 60 let po nechtěné operaci trauma trvá. „Já a další oběti stárneme a některé již zemřely. Nesmíme ale dovolit, aby naše rány zůstaly skryty ve tmě,“ dodala.
