Islamistická vláda používá americkou aplikaci prakticky při veškeré komunikaci. Vedoucí resortů na WhatsAppu předávají informace podřízeným, veřejní činitelé díky whatsappovým skupinám šíří svá prohlášení třeba pro novináře a přeposílají si interní komuniké.
Bezpečnostní složky tam zase koordinují razie na členy Islámského státu a další nepřátele. „WhatsApp je pro nás důležitý. Závisí na něm celá moje práce. Kdyby ho nebylo, naše administrativní i neadministrativní činnost by byla paralyzovaná,“ říká mluvčí policie v provincii Baghlán Šír Ahmad Burhání.
Spoléhání na západní technologie se tálibáncům vymstilo například při akci na okraji Kábulu. Zatímco se muži čekající na hodinu H zabývali svými automatickými zbraněmi, jejich lídr Habib Rahman Inkajád doloval z ostatních přesné místo zásahu. Z telefonů svých spolubojovníků volal dalším nadřízeným. Ti však trvali na tom, že mu lokaci poslali na WhatsApp.
Chybí nám džihád, stěžují si tálibánci. Kancelářská práce jim přijde únavná |
Ten, respektive vlastnická společnost Meta, mu však mezitím na základě amerických sankcí zablokoval účet. „Komunikujeme jen přes WhatsApp – a já neměl přístup,“ popisuje Inkajád pro list The New York Times (NYT). V posledních měsících takto Američané údajně zablokovali nebo dočasně deaktivovali účet i dalším policistům, vojákům či úředníkům Tálibánu.
Radikální islamisté podle NYT používali dávno předtím, než v srpnu 2021 ovládli Afghánistán. Aplikace tehdy vyhovovala i lidem, kteří stěží umějí číst a psát nebo používat moderní technologie. Stačilo zmáčknout tlačítko, namluvit hlasovou zprávu a tu poslat. Od té doby se navíc zjednodušil přístup k chytrým telefonům a i široká afghánská veřejnost se k nim dostane.
Afghánky chtějí budoucnost aspoň pro své děti, říká pracovník Člověka v tísni |
Problém je jen přetlak poptávky. Prodejci po celé zemi hlásí nedostatek SIM karet a chtivé Afghánce posílají domů. Právě nákupem nové karty přitom mnozí tálibánci řeší svůj ožehavý problém. Ve chvíli, kdy jim Meta účet na WhatsAppu zablokuje, koupí si novou „simku“ a zaregistrují se znovu. A zase se přihlašují do všech společných konverzací, znovu shánějí ztracené kontakty.
Velení Tálibánu však tato hra na kočku a myš připomíná, v jaké izolaci stále je. Formálně jeho vládu neuznala žádná země. Pětice států – Pákistán, Rusko, Írán, Čína a Turkmenistán – pouze akceptovala jeho diplomaty. Ale to je vše. Spojené státy také zmrazily miliardy dolarů patřících afghánské centrální bance. Tálibánci čelí zákazům i při cestování.
Za korupci se sekají ruce. Vláda Tálibánu přinesla i zlepšení, říkají Afghánci |
Po odchodu mezinárodních jednotek z Afghánistánu začali tálibánci opět prosazovat přísný výklad islámského práva. Dívkám znemožnil navštěvovat univerzity a střední školy. Ženy, které musí chodit zahalené od hlavy až k patě, jsou vyloučeny z většiny zaměstnání ve veřejné správě. Zákaz práce žen pro mezinárodní a nevládní organizace ztěžuje i rozdělování humanitární pomoci v zemi, kterou přitom sužuje hluboká ekonomická krize.
Některé státy s Afghánistánem nicméně udržují obchodní vztahy. Rusko s Tálibánem loni v září podepsalo předběžnou dohodu o dodávkách benzinu, nafty, plynu a obilí do Afghánistánu. Firma ze Spojených arabských emirátů zase loni získala kontrakt na provozování afghánských letišť.
