Základním koncepčním dokumentem, který pojmenovává bezpečnostní hrozby, způsoby a prostředky, jak těmto hrozbám čelit, je Bezpečnostní strategie. Aktuální a stále platné znění bylo přijato usnesením vlády z roku 2015. Ale svět se změnil. Válka na Ukrajině ovlivnila nejen chápání bezpečnosti jednotlivých států EU, ale také nálad a obav ve společnosti.
NATO překope plány obrany před Ruskem. Ale bojovat můžeme už večer, ujišťuje |
„Bezpečnostní prostředí se od roku 2015 zásadně proměnilo k horšímu, bohužel a aktualizace strategie tak byla skutečně potřeba. Máme tu konflikt vysoké intenzity na evropském kontinentě, ale zároveň intenzivnější geopolitické soupeření na globální úrovni, ve strategických regionech i doménách jako vesmír nebo kybernetický prostor,“ říká Ondřej Ditrych z Ústavu mezinárodních vztahů Praha.
Nicméně úprava, která bude v nejbližší době předložena ke schválení Bezpečnostní radě státu a následně vládě odráží zejména změny, které ve svých strategiích přijalo NATO, ale také Evropská unie.
Strategie jde ruku v ruce s NATO a EU
„NATO reagovalo novou strategickou koncepcí schválenou loni v Lisabonu i EU zejména svým Strategickým kompasem, také z loňského jara a je naprosto logické, že se to odráží i v české bezpečnostní strategii. Strategie je samozřejmě jenom část řešení. Klíčové bude, do jaké míry bude naplňována prakticky tak, aby Česká republika smysluplně přispívala zejména k evropské a transatlantické bezpečnosti a to jak vojenskými, tak nevojenskými nástroji,“ dodává Ditrych.
Česko rozšíří seznam největších bezpečnostních hrozeb, přibude Rusko a Čína |
Gestorem prací na Bezpečnostní strategii bylo jako tradičně ministerstvo zahraničních věcí.
„Na dokumentu naše ministerstvo úzce spolupracovalo s dalšími resorty a institucemi. Kromě ministerstva obrany také s ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem vnitra, ale také s řadou dalších, například NÚKIB, ministerstvo životního prostředí a tak dále. Ještě v červnu bude návrh Bezpečnostní strategie předložen ke schválení Bezpečnostní radě státu a následně vládě. Poté text zveřejníme,“ uvádí Mariana Wernerová z ministerstva zahraničních věcí.
8. dubna 2023 |
I přes to, že veřejnosti zatím nebylo představeno plné znění aktualizované strategie, slova ministra zahraničních věcí Jana Lipavského vyznívají jednoznačně.
Rusko a Čína jsou hrozbou
„Vnější hrozba přichází především z Ruska a dlouhodobě i z Číny. Proto je pro nás opravdu významné členství v NATO a v Evropské unii, má to doslova kritický význam,“ zdůraznil Lipavský. Čína podle něho představuje ohrožení pro Evropu, a tím i pro Česko, kvůli vlivu případného konfliktu v indopacifické oblasti.
„Klíčová sdělení vyvolají velký rozruch. Nalili jsme si čistého vína v popisu bezpečnostního prostředí. Nebudeme se schovávat za formulace typu jedna autoritářská velmoc nebo jiná autoritářská velmoc je taková nebo maková,“ řekl k výrazným změnám České televizi ředitel Odboru bezpečnostní politiky ministerstva zahraničí Ivan Počuch.
„Jde spíš opravdu o jasné pojmenování rizik a jejich nositelů, v tomto případě revizionistických států, kteří se při snahách proměnit mezinárodní politiku po svém uchylují často k asymetrickým, hybridním strategiím. Realistická strategie by měla tato rizika jasně a zároveň věcně pojmenovat a stanovit základní směry, jak rizika snižovat,“ nastínil potřebné kroky Ditrych.
Nenecháme se zastrašit, odmítl šéf NATO ruské hrozby kvůli Finsku i Ukrajině |
Podle něj je zejména důležité, aby Evropa byla jednotná a Česko vyslalo jasný názor svým spojencům v NATO o naší spolehlivosti, ale také připravenosti. K té má ale bohužel Česká republika ještě poměrně daleko.
Závazek k vybudování těžké brigády do roku 2026 půjde i s ohledem na nedávno podepsaný nákup bojových vozidel pěchoty CV-90 jen těžko splnit v termínu. První vozy může armáda očekávat právě až v roce 2026, další do roku 2030. Nasadit tak může zatím jen vozy Pandur, případně starší tanky Leopard 2A4. O bojových vozidlech pěchoty BVP 2 nemůže být řeč.
