O celém víkendu vlastně rozhodl incident ze začátku čtvrtečního tréninku.
Staněk si chystal pneumatiky na další rychlé kolo, když se ze zatáčky vyřítil švýcarský rychlík Ralph Boschung. Staněk se mu sice snažil vyhnout, ale na úzké monacké trati nebylo kam.
Oba se srazili, pro českého pilota trénink skončil a monackou trať si tak poprvé v životě nemohl ani pořádně vyzkoušet.
I proto v páteční kvalifikaci na všechny ztrácel a hledal se.
Seznamování s Monakem asi neprobíhá úplně tak, jak byste si představoval, co?
No, zatím je to dost těžké, protože nejdřív jsem v tréninku rozbil auto a pak jsem v kvalifikaci odjel jen dvě rychlá kola (dvakrát ji zastavila červená vlajka). V tréninku jsem se trať pořádně nenaučil, proto jsem i v pátek ztrácel tři čtyři vteřiny. Bez tréninku je to fakt těžké.
Těžší trať bez tréninku si asi nelze moc představit.
Určitě. Ono je to na každém městském okruhu pořádně těžké bez opravdového tréninku. Ať je to Baku, Džidda nebo tady Monako.
Roman Staněk na okruhu v Monaku.
To je možná přece jen ještě těžší a specifičtější, ne?
Je. Jako kdybyste na náměstí dali svodidla a museli mezi nimi jet totální hranu. V Džiddě je to podobné, ale ta je o dost rychlejší. Tohle je městský okruh, jak má být. Jako kdyby někdo na Staroměstském náměstí udělal zábrany a formule by jezdily uličkami Prahy.
Která z pasáží okruhu je pro vás nejnáročnější?
Určitě rychlá šikana u bazénu, na kterou navazuje ta o něco pomalejší. Celkově je strašné těžké se ten okruh naučit. Poznat, kde je limit, protože auto je úplně jinak nastavené. Zatáčky jsou úzké a auto se musí přetáčet. Klíčové je získat jistotu a vědět, kde je hrana. Já to bohužel v tréninku ani v kvalifikaci nepoznal a bude se od toho odvíjet celý víkend.
Vyhrajte luxusní zájezd na formuli 1 do Rakouska! Doprava, hotel i vstupenka |
Dá se tady vůbec jet na sto procent?
Nedá. Vždycky musíte mít rezervu, každý pilot ji má. Jet na sto procent… jednou to vyjde, pětkrát to rozbiješ.
To musí být psychicky hodně náročné. Vědět během závodu, že stačí jedna chyba a přijde náraz do zdi.
Je to těžké. O víkendu poznám, jak náročné to pro hlavu skutečně je.
Baví to vlastně pilota? Když ví, že nesmí chybovat a zároveň i ví, že celý závod nikoho nepředjede?
Určitě baví, i když tu kvalifikaci zkazíte. Pořád je to specifické místo. Velká cena, kterou v životě prostě chcete vyhrát. Nejtěžší městský okruh na světě, nejtěžší okruh na světě vůbec, ultimátní výzva. Jezdí se tady desítky let, má to svou historii. Takže určitě baví.
Dívka za volantem. Mým snem je F1, chce to hodně obětování, říká závodnice |
Představit si formuli 1 bez Monaka by šlo asi těžko.
To ne, to už by nebyla ta formule 1.
Přesto, Christian Horner – šéf Red Bullu – teď říkal, že historie je důležitá, ale evoluci nezastavíte. Jestli by třeba i Monako nemělo trochu pozměnit trať, když na ní není reálné s velkými monoposty předjíždět.
To má pravdu, v Monaku opravdu momentálně nejde předjíždět. Ale změnit nebo prodloužit trať… nevím. Museli by udělat jedině nějaký násyp na moři, aby ji mohli prodloužit. Prodá se jedna místní jachta a udělá se nový okruh (smích). Podle mě by to ale ztratilo magii, kterou v sobě tahle Velká cena má. Zrušit ji? To by taky byla velká škoda.
Chápu, jednoduché řešení neexistuje. Zpět k vám. Máte letos za sebou dost náročný start do sezony. Poté, co jste loni bojoval o titul ve formuli 3, se teď marně drápete nahoru pořadím ve formuli 2. Zažíváte o dost jiné pocity.
Bohužel. Přitom jsme v Bahrajnu začali dobře, v kvalifikaci jsem byl devátý, ale ve sprintu jsem měl problém a skončil bez bodu. V hlavním závodě jsem skvěle odstartoval, byl pátý, ale přišla kolize. V Džiddě jsem si to naopak pokazil sám, když jsem udělal chybu v kvalifikaci a v Melbourne jsme zase měli špatnou strategii. Na vodě jsem se cítil strašně dobře, mohl jsem být mezi první pětkou.
Pokaždé něco nevyšlo.
Ano. Momentálně je v sezoně víc negativ než pozitiv. Musím pracovat na sobě a musíme makat i na autě, které nemáme nejlepší, to je snad i vidět. Nastavení úplně nefunguje, ale na testech v Barceloně jsme vyzkoušeli spoustu věcí. Věřím, že to bude dobré a že to v dalších závodech uvidíme. V Monaku bohužel ještě ne.
Je to tedy zatím takové hledání se? Vaše i týmu Trident?
Asi jo, tak nějak bych to nazval. Zatím jsme nedokázali přenést to, co jim k autu říkám, na trať. Ale v Barceloně jsme určitě udělali krok vpřed, tak uvidíme, jaké to bude za týden v závodě na stejném místě.
Jak velký je vlastně rozdíl mezi formulí 3 a formulí 2. Je už výkonnostně hodně blízko formuli 1?
Tak blízko ne, formule 2 není tak rychlá, jak by měla být, protože skok z F2 do F1 je fakt strašně velký. Z F3 do F2 je to taky skok – větší gumy, přibydou pitstopy, delší závody, ale z F2 do F1 je ten skok snad ještě větší. Proto si myslím, že by se formule 2 měla zrychlit.
Obecně se říká, že ve formuli 3 i 2 jezdí víceméně stejná auta. Ale to není tak úplně pravda. V čem jsou největší rozdíly?
Stejná fakt nejsou, protože existuje strašně moc cest, po kterých se můžeš vydat. Je sto věcí v nastavení, které můžeš udělat jinak a je důležité je zkombinovat tak, aby fungovaly dohromady. Poznal jsem to ve formuli 3, když jsem přecházel z Hitechu do Tridentu – v autě byl minimálně půlsekundový rozdíl. A ve formuli 2 je to stejné, rozdíly tady jsou.
Kam byste auto Tridentu zařadil? Mezi tři nejhorší?
To nemůžu komentovat, ale určitě není nejlepší.
Takže do druhé poloviny?
Není nejlepší (smích).
Váš týmový kolega Clément Novalak má v průběžném pořadí o bod víc, ale většinu závodů i kvalifikací jste zvládl lépe než on. Tým je s vašimi výkony zatím spokojený?
Myslím, že i jo. V tomhle máme strašně férového týmového manažera. Když vidí, že je to moje chyba, řekne mi to. Když vidí, že je to chyba inženýrů, dá jim sežrat, že mi nenastavili dobře auto. Všichni se musíme zlepšit. Když to nedokážeme dohromady, nepůjde to.
Což může být problém, když musíte spoléhat na finance vašeho tatínka a sponzorů, kteří chtějí vidět výsledky.
To jo, ale takhle to má každý. Já si uvědomuju, že pokud budu dál podávat podobné výkony, příští rok nebudu mít sedačku a můžu ukončit kariéru. Taková je realita, nemusíme si nic nalhávat. Musím začít bodovat.
Je tohle na vaší cestě do formule 1 zatím největší překážka?
Těžko říct. Teď je posun nemožný. Pokud se nebudu ukazovat na předních příčkách, cesta vzhůru prostě není. Ani nad ní momentálně nepřemýšlím. Musím vyřešit problémy ve formuli 2, abych fungoval co nejlíp. Pak můžu přemýšlet nad tím, co bude dál.
