Historie budovy, která v novodobých dějinách nesla označení pavilon V, se píše od 19. dubna roku 1845, kdy zde byl položen základní kamen. „Byla to významná budova. Ve své době to byla teprve pátá městská nemocnice v českých zemích,“ říká historik architektury Jaroslav Zeman.
Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 1. dubna o tři roky později. V suterénu byla kuchyně, prádelna, sklady, lednice a sklepy. V přízemí se nacházela ambulance, chirurgické oddělení s 16 lůžky ve čtyřech pokojích, návštěvní místnost, ubytovna ošetřovatelek, byt domovníka a další sklady.
Z dnešního pohledu se může zdát, že nemocnice vyrostla příliš blízko centra města. Nebylo tomu ale tak vždycky. „Tehdy to bylo na okraji města. Kolem roku 1850 tam město končilo. Poslední soustředěná čtvrť bylo takzvané Filipovo město, což bylo dnešní Nerudovo náměstí s návazností ulic Vzdušná a Baarová,“ pokračuje Zeman.
„Tam, co vznikla nemocnice, byly louky a cesta do Jizerských hor. Rovnou se počítalo s tím, že se areál může rozrůstat dál. Teprve potom tam začala růst vilová čtvrť. Dnes je vidět, že nemocnice pohltila i část soukromých vil.“
Nemocnice, které dal jméno arcivévoda Štěpán František Viktor Habsbursko-Lotrinský, získávala finance z poplatků. Ty platili pacienti vždy předem. Peníze putovaly také z úroků fondů, nadací, výnosů, darů a také z poplatku za použití pohřebního vozu.
Nemocnice šla k zemi s kaplí
Přestože první budova nemocnice sloužila víceméně až donedávna, výstavba Centra urgentní medicíny její osud zpečetila. Před pár dny se do ní pustily bagry a k zemi ji poslaly i s velkolepou kaplí.
Ta přitom byla mladší než samotný pavilon. „Původně tam kaple nebyla. Zřejmě tam byla vložena dodatečně až v 80. nebo 90. letech 19. století. Sice měla okna s lomenými oblouky, ale ta byla schovaná za běžnými okny,“ přibližuje podobu kaple Zeman.
Podle něj se jednalo o omítnutou dřevěnou konstrukci. „Byly to svazky rákosů, na kterých byl nahozený štuk.“ Kapli, kterou navíc dělníci v minulosti rozdělili na dvě patra, by tak bylo velmi složité zachránit.
Nemocnice chce zbourat staré domy ve svém areálu. Památkáři jsou proti |
Demolici naopak unikly pestrobarevné vitráže, které nyní odborníci renovují. „Architekt je na naše přání zakomponuje do Centra urgentní medicíny,“ potvrzuje mluvčí nemocnice Václav Řičář.
Nový pavilon za 3,2 miliardy korun vyroste v areálu nemocnice za zhruba tři roky. Budova bude kromě velkého a vhodně uspořádaného nízkoprahového urgentního příjmu disponovat operačními sály, ortopedickou, chirurgickou a kardiologickou jednotkou intenzivní péče i oddělením ARO.
