Čtyři domy, které chce nemocnice zbourat, stojí v Kristiánově ulici. A ač oddělení Státní památkové péče v Liberci demolici povolilo, místní Národní památkový ústav se proti rozhodnutí odvolal. Rozhodovat tak bude krajský úřad.
Domy reprezentují nejstarší zástavbu horní části města. Stavby vznikaly postupně na přelomu 30. a 40. let 19. století. Všechny domy byly původně jednopatrové a fasádou i interiérem navazují na pozdní klasicismus.
„Fungovaly jako jedno z křídel budoucího uceleného bloku, kterému směrem do centra dominoval takzvaný Dům klavíru. Kristiánova ulice tehdy lemovala hranici městské zástavby, neboť navazující rozšiřování Liberce směrem do svahu Husovy ulice začalo až v druhé polovině 19. století,“ řekla Alena Řičánková z Národního památkového ústavu v Liberci.
Interiér ukrývá vzácnosti
Dvě ze čtyř budov ještě nedávno sloužily pro administrativní účely. „Trochu matou tělem, jak se říká, a i když jejich průčelí je jednoduché, tak interiér se nese až v zámeckém duchu. První a nejstarší dům se může pyšnit vstupní chodbou klenutou se sloupy, stejně tak i sloupovým schodištěm, které vede do patra. Je to dost specifický rys a pro liberecké prostředí vzácný,“ zdůraznila památkářka.
Interiér vedlejšího domu pak byl upravován v 70. letech 19. století. Zůstalo tu litinové schodiště s kamennými schody, což je podle Řičánkové charakteristický znak, o který by byla škoda přijít.
Navíc, pokud všechny čtyři domy padnou k zemi, otevřou se výhledy na průčelí a fasády okolní zástavby, které až dosud zůstávaly skryté.
„Nelíbí se mi, že na místě domů má vzniknout trávník nebo vjezd do podzemního parkoviště. Znamená to, že zanikne historicky i urbanisticky ceněný blok, na jehož místě ale nevznikne nic architektonicky zajímavého,“ upozornila památkářka.
Úřad nerozhodne dřív než za měsíc
To, zda domy skutečně půjdou k zemi, musí rozhodnout krajský úřad coby odvolací orgán. Ten převzal stížnost na demolici a podnět k jejímu přezkoumání.
„Momentálně jsme si vyžádali z magistrátu všechny spisy, které však dosud nepřišly. Dříve než za měsíc rozhodnutí určitě nevydáme,“ uvedla Blanka Daníčková, mluvčí krajského úřadu.
„V případě, že by nemocnice předložila záměr výstavby architektonicky zajímavého pavilonu, který by měl domy nahradit, tak by to pro nás nebyl takový problém, ale není možné v městské památkové zóně uplatňovat jako důvod pro demolici, že vlastník objekty nepotřebuje. V tu chvíli bychom se mohli dočkat toho, že budou zbourány všechny domy s výjimkou těch, které mají statut kulturní památky,“ poznamenal Miloš Krčmář, ředitel Národního památkového ústavu v Liberci.
Demolice je předčasná, míní náměstek primátora
Pokud krajský úřad stížnosti nevyhoví, mohou památkáři podat podnět k památkové inspekci ministerstva kultury.
Proti demolici se postavil i Jan Korytář, náměstek libereckého primátora. Podle něj je žádost o demolici předčasná, zvláště ve chvíli, když ještě není jasné, jak konkrétně bude modernizace areálu vypadat.
„Jsem jednoznačně za zachování domů. Bourání není jediný způsob, jak tam to území vyřešit. Pochopil bych to ještě ve chvíli, kdy architekti řeknou, že jinak to nepůjde, ale v okamžiku, kdy ještě není vypsaná ani architektonická soutěž, je to povolení předčasné,“ dodal.
