V pátek večer se vyplatí sledovat oblohu. Měsíc, který bude v úplňku, bude vycházet nad jihovýchodním obzorem. Pozorný pozorovatel bude moct vidět, že jeho levý okraj je poněkud tmavší. Bohužel v době, kdy stín zakryje měsíční koutouč nejvíc, bude náš bledý souputník ještě skryt za obzorem. To bude podle astronoma Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě v 19:23. Měsíc se přitom vyhoupne nad náš obzor zhruba až o hodinu později.
Měsíc bude v době svého východu procházet blízko plného zemského stínu, bude se tak zdát, jako by byl mírně „začazený sazemi“ ze svého levého okraje. „Úkaz bude ale poměrně nevýrazný, a aby jej lidé uviděli, budou muset vyhlížet Měsíc bezprostředně při jeho východu nízko nad obzorem. Musejí mít tedy zcela jasnou oblohu nad jihovýchodním obzorem a výhled nerušený budovami, stromy nebo nějakým kopcem,“ podotkl Horálek. Ideální místo pro pozorování bude vysoko v horách, dodal.
Na území Česka bude ztmavení ještě relativně patrné zhruba půl hodiny po maximu úkazu. Lepší podmínky budou podle astronoma například v Maďarsku či na Slovensku, kde bude Měsíc vycházet dřív po maximu úkazu a zatmění bude ještě výraznější.
Úplná zatmění Měsíce jsme z Evropy sledovali loni v květnu a další, které budeme moct z našeho území pozorovat, nás čeká až v roce 2025.
Meteorický roj z Halleyovy komety
Zatímco polostínové zatmění Měsíce nebude tak snadné rozpoznat, pokud se vydržíte koukat o víkendu na oblohu déle, budete mít šanci zhlédnout meteorický roj označovaný jako η-Aquaridy (Eta-Aquaridy). Ten patří mezi několik z mála, které můžeme sledovat déle než měsíc, ale jeho maximum připadá právě na tento víkend.
Ty slabší bude rušit výrazné světlo Měsíce, ale i tak by měla být šance zahlédnout některé z mnoha desítek meteorů, které mají v průběhu každé hodiny problesknout oblohou. Měsíc v těchto dnech zapadá až k ránu zhruba mezi čtvrt na šest a půl šestou.
Podle astronomů z NASA se letos můžeme těšit na výraznější aktivitu tohoto roje s množstvím 120–160 meteorů za hodinu.
Tak jako každý rok se však může řada z nich schovat za obzorem, protože radiant (odkud meteory zdánlivě vylétají) tohoto roje je souhvězdí Vodnáře, které je v tomto období jen nízko nad obzorem. Právě od tohoto souhvězdí se odvozuje název roje, respektive podle hvězdy η-Aqr, poblíž které leží již zmíněný radiant. Z tohoto důvodu budou mít možnost vidět meteorický roj lépe lidé žijící na jižní polokouli.
K vidění tak mohou být dlouhé a rychlé světelné známky po vstupu meteorů do atmosféry, jejichž vstupní rychlost je podle České astronomické společnosti až 66,9 km/s.
Původ Eta-Aquarid můžeme hledat ve slavné Halleyově kometě. Jejími prachovými částečkami prochází Země dvakrát do roka. V říjnu tak díky nim můžeme sledovat Orionidy.
Mateřské těleso Eta-Aquarid, tedy Halleyova kometa, se u Slunce naposledy ocitlo v únoru 1986. Znovu se tak stane v roce 2061. Je také první matematicky předpověděnou kometou v historii. Tuto předpověď udělal Edmond Halley v roce 1705, a proto je po něm kometa pojmenována.