Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVnouček ve studiu IDNES.cz nejprve mluvil o mimořádné situaci, která nastala o Velikonočním pondělí. ČEPS přikázal stovkám fotovoltaických elektráren, aby se odpojily. Kvůli slunečnému počasí totiž byla větší výroba ze slunce, než se předpokládalo a zároveň nižší spotřeba, protože lidé byli venku a elektřinu nepotřebovali.
„V tento mimořádný okamžik jsme museli aktivovat omezovací plán,“ uvedl Vnouček. „Dělali jsme to pro to, abychom zabránili poruše, která mohla nastat,“ řekl expert.
Svatopluk Vnouček v pořadu Rozstřel |
ČEPS bude nyní majitele fotovoltaik odškodňovat za to, že došlo k přerušení výroby z jejich zdrojů. „Odhadujeme že to bude stát do deseti milionů korun,“ vyčíslil Vnouček. Na konkrétní částku si lidé budou muset ještě chvíli počkat. „Teď probíhá sběr podkladů, abychom elektrárny vykompenzovali podle zákona,“ uvedl člen představenstva ČEPS.
Společnost je ve vlastnictví státu, jejím úkolem je provozovat přenosovou soustavu, tedy zajišťovat a chránit bezpečnost a spolehlivost českých „drátů“.
Odstavení solárních elektráren ukázalo na zásadní problém tuzemské zelené transformace. Zatímco solární elektrárny tu rostou jedna za druhou, elektřinu z nich není moc kam ukládat. Chybí zde bateriová úložiště, která by ČEPS v případě potřeby mohl využívat.
Osm miliard investic
Situaci může už za pár let zkomplikovat i urychlené odstavení uhelných elektráren, jejichž provoz se přestane vyplácet kvůli drahým emisním povolenkám. Podle posledních odhadů jejich provozovatelů se budou muset zavřít už po roce 2026. Česko tak musí buď urychlit výstavbu nových zdrojů, nebo se připravit na dovoz z Německa.
Import však podle analýz ČEPS může být nejen drahý, ale i rizikový, zvlášť pokud by nedostatek elektřiny postihl větší část Evropy. „Čím větší je míra dovozu elektřiny, tím je to náročnější pro přenosovou síť,“ míní Vnouček.
Se zelenou transformací elektroenergetiky se dramaticky mění způsob jejího fungování. „Toky se budou obracet, budou ubývat velké zdroje, z desítek až stovek zdrojů tu budou tisíce a desetitisíce, zvýší se nároky na řízení soustavy, na datové toky,“ vyjmenovával v Rozstřelu Vnouček. ČEPS plánuje v letech 2023 až 2030 do soustavy nainvestovat 80 miliard korun.
Poplatek za stabilní soustavu
Vnouček v rozhovoru přiznal, že se příští rok s velkou pravděpodobností zvýší poplatek za systémové služby. Ten v Česku figuruje v každém ceníku za elektřinu a jeho výši stanovuje Energetický regulační úřad na základě podkladů, které od ČEPS dostane.
V letošním roce se poplatek neměnil, stále činí 137 korun včetně DPH za megawatthodinu elektřiny, a to i přesto, že ČEPS zejména na konci minulého roku dramaticky rostly náklady na vyrovnávání rovnováhy v síti. Společnost se nicméně domluvila se státem, že obdrží dotaci ve výši 22,7 miliard korun, aby se nemusela zvýšit cena za systémové služby. To by totiž ještě více zdražilo cenu konečným odběratelům, tedy domácnostem a firmám.
Nakonec to ale vypadá, že ČEPS celých 22,7 miliard ani nespotřebuje. „Dotace byla stanovená v období, kdy ceny energie byly poměrně vysoké. A služby výkonové rovnováhy jsou v úzké korelaci s cenou elektrické energie,“ vysvětlil Vnouček. „Ceny se teď vyvíjejí přeci jen příznivěji, než jsme to viděli na podzim loňského roku, takže je tu předpoklad, že něco z dotace bychom měli uspořit a použít na krytí části nákladů na příští rok.“
„K nějakému zvýšení bude muset dojít, ale nechtěl bych se nějakým způsobem vyjadřovat zdali to bude to a to číslo, protože to závisí na tom, jak dopadne tento rok a jaké budou ceny elektrické energie na příští rok,“ dodal Vnouček.
