„Nemám obavy, že bychom to nestihli utratit,“ uvedl generál k tomu, že armáda má mít příští rok na výdaje ze zákona zhruba 150 miliard korun místo původně plánovaných 130 miliard. „Armáda, i kdyby dostala 2,5 procenta (HDP), tak ví, za co je utratit,“ dodal Řehka. Podotkl, že armáda v koncepci rozvoje počítala s navýšením výdajů na dvě procenta HDP v souladu se závazky vůči NATO už v předchozích letech.
Generál uvedl, že před podpisem je smlouva o pořízení švédských pásových bojových vozidel pěchoty CV90, která by měla být uzavřena do června. První vozidla by armáda mohla dostat v roce 2026. V následujících čtyřech letech by armáda měla dostat nástupce nyní využívaných modernizovaných tanků T-72M4CZ.
Řehka potvrdil, že do konce roku má armáda dostat 14 tanků Leopard 2A4, z nichž tři už v Česku jsou, příští rok pak vyprošťovací vozidlo Bpz3 Büffel. Česko je získalo od Německa darem za vojenskou podporu Ukrajiny. S tím souvisí podle generála i postupná modernizace infrastruktury včetně zesílení mostů kvůli přemisťování těžké techniky nebo pořízení velkokapacitních vagonů, kterých je nyní v Evropě nedostatek.
Pavel jednal s šéfem armády tři hodiny, schůzky s Řehkou budou každé tři měsíce |
Příští rok armáda podle Řehky očekává dodávky „elektrotechniky pro elektronický boj“. Zakázka na mobilní radiolokátory z Izraele podle dřívějších vyjádření nabrala zpoždění kvůli koronavirové pandemii, přístroje podle armády už prošly vojskovými zkouškami. Do budoucna armáda počítá s pořízením samohybných minometů, uvedl generál.
Řehka připomněl, že v květnu by se do Česka měly dostat americké vrtulníky systému H-1. Stát koupil osm víceúčelových strojů UH-1Y Venom a čtyři bitevníky AH-1Z Viper. Dalších starších šest viperů a dva venomy dostane česká armáda ze Spojených států darem za pomoc Ukrajině. Ve výzbroji nahradí ruské Mi-24V/35.
