Zařazení na vnitrostátní sankční seznam umožňuje Magnitského zákon, který vešel v účinnost v lednu.
„Platí, že pro zařazení jakéhokoli subjektu na sankční list je podmínkou, aby to byla důkladně zdokumentovaná činnost, která narušuje nebo ohrožuje územní celistvost, svrchovanost nebo nezávislost, v tomto případě Ukrajiny,“ řekl po jednání vlády ministr zahraničí Jan Lipavský.
Patriarcha Kirill, vlastním jménem Vladimir Michajlovič Gunďajev, je dlouholetý spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a svým jednáním aktivně podporuje ruskou agresi na Ukrajině.
Podle Lipavského lze jednoduše dohledat důkazy o Kirillových veřejných výstupech ospravedlňujících zvěrstva, kterých se ruští vojáci dopouštějí. Gunďajev je i na sankčních seznamech Velké Británie, Kanady, Litvy či Ukrajiny.
„Využívá zejména svého významného postavení představeného pravoslavné církve a prostřednictvím svých kázání a veřejných vystoupení poskytuje pro ruskou agresi náboženské ospravedlnění a vysvětlení,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.
Česko se opírá o sankční režimy plynoucí z unijního práva, prioritu mají sankční opatření na úrovni celé Evropské unie. Od sankcí proti patriarchovi Kirillovi musela už dříve sedmadvacítka upustit kvůli nesouhlasu Maďarska. Proto česká diplomacie navrhla jeho zařazení na národní seznam.
Provádění opatření směřujících ke zmrazení majetku má na starost Finanční analytický úřad. Prověří, zda osoba zařazená na sankční seznam disponuje majetkem v Česku, a případně majetek zmrazí.
