Tři tenisové kurty, dvě fotbalová hřiště, supermarket Flop. Něco přes tři tisíce obyvatel... Tak popisuje své bydliště - Hrušovany nad Jevišovkou - sedmnáctiletá tenistka, která si nevybavuje nějaké slovutné rodáky z městečka na Znojemsku, ležícího pouhých pět kilometrů od hranic s Rakouskem.
A tak se osobností, která šíří jeho slávu ve světě může stát právě ona. Zatím se na žebříčku WTA vyšplhala na 155. místo. Ve čtrnácti ovládla klasickou Pardubickou juniorku.
V patnácti senzačně triumfovala mezi ženami na „šedesátce“ v Olomouci, na níž se dostala díky volné kartě od pořadatelů.
„Pro mě je tohle pořád nejzásadnější úspěch,“ tvrdí veselá slečna. „Rozjel mi kariéru, po něm se pořád postupně zvedám.“
Následně výrazně přispěla k vítězství své země na juniorském BJK Cupu, který se předloni konal zrovna v Beleku. Navzdory onemocnění vyhrála všechny čtyři své singly.
„Nastydla jsem. Bolelo mě v krku, měla jsem horečky. Asi jsem se někde špatně oblékla. Ale dostala jsem se z toho a nabrala na téhle akci další sebevědomí.“
Teď si na ni znovu vzpomněla v nedalekém Megasaray Clubu, kam ji šéf Petr Pála povolal, aby doplnila jeho družstvo v partii s Ukrajinou.
„Tenkrát jsme tu byly jen tři hráčky (ještě Brenda Fruhvirtová a Nikola Bartůňková) s kapitánem Davidem Škochem. Teď je nás dvacet.“
„Realizační tým je neskutečný. Jsem vděčná za pozvánku. Snažila jsem se co nejlépe zapadnout a vyjít ostatním holkám co nejvíc vstříc.“
Český tým pro utkání s Tureckem. Zleva Sára Bejlek, Markéta Vondroušová, Linda Nosková, Barbora Krejčíková a Karolína Muchová.
Přiletěla jako poslední, kolegyním jako pozornost přivezla čokoládu, na tradičním banketu zvládla nováčkovský proslov.
Zaujala svou živelnou povahou i špičkováním s osobním trenérem Jakubem Kahounem. „Myslím, že jsme výpravě kolikrát zvedli náladu,“ pronesla s úsměvem.
„Jsme spolu už přes dva roky a skvěle jsme si sedli. Můžeme si popovídat o čemkoli. Co na srdci, to na jazyku. Pořád se hecujeme, zvýšíme na sebe hlas, ale za chvilku jsme zase v pohodě.“
Pojí je spousta společných historek. Jedna pochází právě z... No ano, z Beleku. Oba se ve středu chechtali, když stáli před kadeřnictvím, kde se vše přihodilo.
„Hrála jsem tu první turnaj mezi dospělými,“ líčí Bejlek. „Kouč říkal, ať si tu nechám udělat copánky. Poslal mě, ať se jdu zeptat, kolik by stály. Řekli mi 60 euro.“
„Tak že prý mi je zaplatí, když vyhraju dva zápasy. Postoupila jsem do semifinále, vyhrála debla. A den před odletem jsem šla na věc.“
„Dva chlapi se mi věnovali asi čtyři hodiny. Jakub se divil: Tohle přece nemůže stát 60 euro!“
„Taky ne. Chtěli 270. Karta mi platbu nevzala, tak jsem si od něj musela půjčit.“
Šikovná sportovkyně poutá pozornost výsledky i příjmením. Proč vlastně není Bejleková? Nebo Bejlková?
„To je dobrá otázka. Já vlastně nevím. Rodičům se to asi líbilo. Ová mají všichni. Maminka je taky Bejlek, což mi zní přirozeně.“
A vadí jí přechylování, kterého si všimla v některých článcích?
„Vadí je asi silné slovo, ale mám radši, když se používá moje jméno, jak ho mám v rodném listě. Nejsem úplně spokojená, nelíbí se mi, když vidím v novinách Bejlková.“
Sára Bejlek v prvním kole Australian Open
Patří do nové vlny talentovaných Češek se sestrami Fruhvirtovými nebo Lindou Noskovou. Pere se přitom s jednou nevýhodou. Měří necelých 160 centimetrů, na dvorci se střetává s většími a silnějšími sokyněmi.
„Taková Kája Plíšková dá dvě esa do gamu nebo pozabíjí pár returnů, což mně se v podstatě nikdy nepodaří.“
„Někdy je ten handicap trošku k vzteku. Občas s ním v hlavě bojuju. Musím mít skvělou fyzičku, rychlé nohy. Potřebuju hrát chytře.“
Jako třeba Barbora Strýcová?
„Jo jo, Bára je mým velkým vzorem snad odjakživa. Všichni mě s ní srovnávali. Naše styly se hodně podobají. V povaze máme podobnou zaťatost až zuřivost.“
A taky ostřejší výrazy ve slovníku?
„Občas se musím hlídat, i když mě rodiče vedli tak, abych se neslušným výrazům vyhýbala, za což jim děkuju.“
Než vyskočila z dřevěné lavičky a nakráčela na kurt, kde jí vzápětí začal další trénink, zmínila ještě zmenšeninu juniorského BJK Cupu, kterou má vystavenou doma ve vitríně.
Jednou by si do sbírky ráda pořídila kopii trofeje z hlavní soutěže pojmenované po tenisové legendě.
První krok za ní udělala v půlce dubna 2023 ve svém oblíbeném Beleku.
