Zdeněk Hadaš instaluje senzory na kolejnici.

Zdeněk Hadaš instaluje senzory na kolejnici. | foto: VUT Brno

„Chytrá“ kolej českých vědců odhalí poškozený vlak, testovali ji na Tchaj-wanu

  • 5
Už dnes kolem kolejnic v České republice vedou kilometry kabelů, které monitorují projíždějící vlaky. Novinka od expertů z brněnského Vysokého učení technického a přidružených firem ale dokáže sloužit jako systém včasného varování před možným nebezpečím.

Malé senzory umístěné na kolejnici dokážou hlídat, jestli se s kolejnicemi nic neděje, například jestli se nesesouvá svah, a nehrozí tak nebezpečí pro projíždějící vlaky. Na vývoji pracuje výzkumný tým už několik let, poslední dva roky senzory testoval a nyní má první výsledky.

A hlásí úspěch. „Potvrdilo se nám, že technologie spolehlivě funguje. Systém jsme nasadili do testovacího provozu na soukromé trati jednoho velkého průmyslového podniku v Česku a na regionální trati na Tchaj-wanu,“ uvedl Zdeněk Hadaš z Ústavu mechaniky těles, mechatroniky a biomechaniky strojní fakulty VUT v Brně.

Díky testování po takto dlouhou dobu už mají nyní vědci k dispozici dostatek dat, aby s nimi mohla pracovat umělá inteligence. Ta porovnává a vyhodnocuje data, aby bylo následně možné včas zasáhnout, například v případě změny stavu podloží, hrozící závady či velkého opotřebení.

„Máme vyzkoušeno, že systém funguje bez problémů, v zimě i v létě. Funkční je i odesílání dat z Tchaj-wanu, údaje z tamní trati máme za zlomek sekundy,“ doplnil Michal Růžička z brněnské firmy ALIS Tech, která na projektu spolupracuje.

Jenže tím výzkum nekončí. Český tým během dosavadního vývoje totiž narazil na další možnost, jak senzory využít. Protože jsou velmi citlivé, dokážou při průjezdu vlaků rozpoznat, pokud se chová jakkoliv nestandardně, tedy je poškozený nebo je špatná kolejnice.

„Využití takovéto diagnostiky má svůj význam nejen pro vlaky, ale i ve městech pro tramvaje, protože poškozená kolejová vozidla ničí trať, a naopak, poškozená trať zase ničí kolejová vozidla,“ vysvětlila mluvčí Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně Iveta Hovorková s tím, že další vývoj a testování bude trvat ještě dva až tři roky.