„Do roku 2015 to tady byl opravdu masakr,“ nebojí se silných slov Ludmila Korešová, která před začátkem letošního jara strávila volný čas o víkendech v terénu stavbou speciálních bariér.
Letos k silnici poblíž Adamova vyrazila podruhé. Loni vystřídala ve stavbě dočasných zábran pracovníky Domu přírody Moravského krasu. A nebyla sama. Do přírody s ní vyrazily i další zhruba tři desítky dobrovolníků z Blanska, Adamova či ekologického Hnutí Brontosaurus.
Věří, že se jim tak podaří ochránit ropuchy, skokany i další vzácné obojživelníky, jako je čolek obecný či čolek horský.
Vydry svlékají ropuchy z kůže. Nejvíc žab ale zabijí auta, říká zoolog |
Půl metru vysoké zábrany z tvrdého plastu, který neroztrhne vítr, se táhnou po obou stranách silnice na vzdálenosti přibližně 1,5 kilometru. „Oproti loňsku jsme přidali ploty na dalších 200 metrech silnice, kde stále byla místa, na nichž často docházelo k migraci,“ přibližuje Korešová s tím, že vše stihli dokončit těsně před začátkem astronomického jara. „Hned 20. března pak začaly žáby ve velkém migrovat,“ doplňuje.
Stihli to tak opravdu na poslední chvíli. Malí kvákající tvorové nezůstanou stát u zábrany, kterou nemohou překonat, bariéry je navádí do propustků pod silnicí, aby se k vodě dostali bezpečně.
„Žáby a celkově obojživelníci jsou v současnosti vůbec nejvíce ubývající skupinou živočichů, což je způsobené změnou klimatu, kdy je i u nás častěji sucho,“ přibližuje Korešová.
Na silnici nastříkali obrázek žáby
Právě v těchto měsících obojživelníci hledají vodu, kam by mohli naklást vajíčka, z nichž se narodí malí pulci. Období, kdy musí dobrovolníci dohlížet na migrační trasy a musí být kolem silnice bariéry, trvá zhruba do konce května, tedy než žáby přejdou z lesa do rybníka, tam se spáří a vydají se zase zpět.
V minulosti dávali dobrovolníci pod vedením Korešové k silnici i výstražné dopravní značky, jenže ty jim přes zdlouhavé papírování nakonec někdo ukradl. Letos se proto rozhodli, že na asfalt nastříkají pro řidiče upozornění, které se pak po čase smyje.
„Naše zábrany u Býčí skály jsou dočasné, ale Agentura ochrany přírody a krajiny, s níž spolupracujeme, tady už plánuje trvalé,“ líčí.
Doufá, že jejich snaha bude mít pozitivní efekt na populaci žab a čolků v Moravském krasu. Ostatně výsledek už dnes vidí v Češkovicích, místní části Blanska, kde se stavbou dočasných bariér kolem silnice začali už v roce 2018. „Každý rok napočítáme více žab,“ popisuje Korešová.
Ví to díky tomu, že tady musí dobrovolníci všechny přenášet ručně. Neexistují tu propustky jako u Býčí skály, kde žab ročně míří přes nebo lépe pod silnicí kolem 2 500. Kritické místo je ještě u Jedovnic, ale to není tak smrtící a nemigruje zde tolik obojživelníků.
