Letos poprvé u cesty zábrany nejsou. „Přenos žab jsme tento rok nedělali, protože minulý rok už jich bylo velmi málo,“ popsal dobrovolník. K silnici v Mnichově, místní části Vrbna pod Pradědem, ale přesto pravidelně chodí.
„Sledujeme počty, kolik žab se na místě pohybuje a kolika z nich se silnici nepodařilo přejít. Podle toho se příští rok rozhodne, jestli začneme znovu přenášet,“ vysvětlil.
Každoroční tah žab, které kvůli rozmnožování migrují ze zimovišť k rybníkům, už letos pomalu končí. „Ten největší tah byl minulý týden v sobotu, to byly stovky žab denně. Teď už chodí poslední kusy,“ nastínil Jelínek.
Obojživelníků v kraji ubývá plošně. „Jde o obecný trend, který souvisí s vysušováním krajiny,“ uvedl zoolog Správy CHKO Jeseníky Vít Slezák.
Skokani téměř vymizeli
Právě ve spolupráci s CHKO Jelínkovi žáby v Mnichově přenášeli. Do dalších let tam podle něj obnova transferů není vyloučená. V minulých letech u Vrbna dobrovolníci pomohli bezpečně se dostat přes silnici i sedmi a půl tisícům žab.
„Podobné přenosy jsme v minulosti měli na pěti místech, ale na většině už zanikly. Ubývá všech druhů obojživelníků. Nejvíce skokanů, kteří téměř úplně zmizeli,“ upřesnil Slezák s tím, že tam, kde migrují ropuchy, není úbytek tak výrazný, protože ropucha je jedovatější a umí si snáze poradit například s rybími predátory v rybnících.
V covidových letech například skončily záchranné transfery obojživelníků v Andělské Hoře, kde roky s jejich přenosem přes silnici pomáhaly děti ze základní školy. Po pandemii se už přenášet nezačalo, počet migrujících obojživelníků tam už nebyl tak vysoký, aby se financování transferů obnovilo. Žabí populaci tam tvořili z většiny právě skokani.
Plastové stěny chrání žáby před masakrem, dobrovolníci je přenášejí i ručně |
Situace se liší místo od místa, úbytek ale obecně platí všude. „Ubývá všech druhů. Ukazuje nám to i monitoring v průběhu roku,“ potvrdila zooložka CHKO Poodří Klára Herzogová.
Pokles hlásí i krajský úřad, jenž dlouhodobě podporuje transfer obojživelníků přes silnice na pěti místech regionu. Jde o Třinec, Frýdek-Místek, Háj ve Slezsku, Hradec nad Moravicí a Město Albrechtice, kde dobrovolníci přenášejí ropuchy a skokany, ale i čolky či mloky.
„Díky transferům bylo v roce 2022 bezpečně přeneseno něco málo přes 9 918 obojživelníků. K poklesu jejich stavu dochází dlouhodobě, a to především z důvodu úbytku vhodných biotopů,“ sdělila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová. Nejvíce, zhruba osm tisíc obojživelníků, loni migrovalo u Frýdku-Místku.
V roce 2015 bylo v těchto pěti lokalitách přeneseno v součtu bezmála 11 tisíc obojživelníků.
