Květy meruněk zničil mráz minulý týden v noci na středu, kdy byla mnoho hodin teplota pod nulou. A co hůř, ani další prognózy nejsou dobré. Tento týden má v noci mrznout zase.
„Letos to s našimi meruňkami vypadá velmi špatně, ve Španělsku se můžou radovat,“ glosoval situaci sarkasticky ovocnář Jiří Karger, který pěstuje meruňkové stromy na hektaru půdy v Nětčicích. „Dosud jsem nezaznamenal, že by celou noc tak soustavně mrzlo. Tomu květy nemohly odolat,“ doplnil.
Nízké teploty poškodily meruňkové květy i v roce 2020, kdy šlo o mírnější ranní mrazíky opakující se pár dní po sobě. Pěstitelé tehdy nesklidili prakticky nic. Minulý týden teplota v noci klesla až na minus 5 stupňů Celsia.
„Myslím si, že zmrzly všechny květy. Mrazy zasáhly téměř celou Moravu až po Rakousko, s meruňkami to letos bude bída,“ řekl sadař Aleš Marčík, jenž pěstuje meruňky na šesti hektarech ve Žlutavě.
V sadech společnosti Lukrom plus u Buchlovic zkoušeli stromy na čtyřech hektarech ochránit šedesáti ohni, které zapalovali v bečkách. „Uvidíme, jaký bude efekt. Velký optimismus ale nemám, teplota klesla moc nízko,“ sdělil ČTK vedoucí sadů Jaromír Tabarka.
Vzduch mezi meruňkami ohřívali v sadech i v předchozích letech. Tehdy se metoda osvědčila a část úrody se podařilo zachránit. „Teploty ale byly tak do minus tří stupňů,“ upozornil Tabarka na teplotu, do níž meruňkové květy dokážou pár hodin mrazíkům odolat.
Ovšem z meteorologického pohledu nešlo o nic mimořádného. „Naopak bych řekl, že je to normálnější než dvacet stupňů. Asi jsme si odvykli, tohle není žádná senzace, to se na konci března stává. Ostatně termín aprílové počasí taky znáte,“ poznamenal Martin Tomáš z Českého hydrometeorologického ústavu.
Ovocnáři zvažují, zda meruňky vůbec pěstovat
To však pěstitelům úrodu nenahradí. „Pro sadaře je to zdrcující rána. Budou uvažovat o tom, jestli mají meruňky vůbec pěstovat, protože v takovém počasí nepřežijí. Dávají peníze do postřiků a ošetřování a nic nesklidí,“ posteskl si Karger.
Jarní mrazíky by měly sloužit redukci potenciálně příliš velké úrody a tomu, aby strom nebyl plody přetížený a následně oslabený. Toto byl však jiný případ. „Snad nám ztrátu nahradí jiné druhy ovoce, jablka a švestky,“ doufá Marčík.
Ani to však není jisté. Kvůli teplému dennímu počasí už pučí švestkové stromy a chystají se jabloně a hrušně. Takže jestli za pár dní opět přijdou mrazíky, mohou ohrozit i toto ovoce.
„Může se stát, že zase bude sněžit i v nižších polohách. Srážek bude pravděpodobně o něco méně, ale zima bude podobná,“ nastínil Tomáš. Loňská i předloňská úroda švestek byla slabší kvůli suchu. I to ještě letos v létě může přijít.
„Do půlky června nevím, co budu sklízet. Až po jarních mrazících uvidím, jaká úroda by mohla na stromech zůstat. Pokud přijde sucho, mohou plody na stromech hnít,“ dodal Karger.
