„Nejprve je ale potřeba shromáždit data a ta poté vyhodnotit,“ podotýká Münster z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak moc neobvyklým jevem páteční tornádo bylo?
Je to přirozený jev, který se v této intenzitě může ukazovat relativně často, klidně několikrát za rok. Méně obvyklá je však doba jeho vzniku, protože na tornádo je potřeba silnější bouřky. A i když foukalo, bouřilo a pršelo, tak ta bouřka nebyla nejsilnější.
Což ale na druhou stranu vyvážilo to, že podmínky v atmosféře byly pro tornáda vhodné. Vyskytla se rotace zrovna na jedné bouřkové buňce, takže se sešlo všechno dohromady. Už některé fotografie, které pořídila Česká asociace lovců bouřek, ukazovaly vyvrácené stromy. Já jsem právě v terénu a zjišťuju, kde to mohlo začít.
Zmínil jste příhodné podmínky v atmosféře. Dá se laicky přiblížit, o co konkrétně šlo?
Vzhledem k tomu, že je to komplikovaná záležitost, tak jen velmi těžko. Vhodné podmínky ovšem nebyly jen v pátek, ale i ve čtvrtek, akorát v Čechách nastaly bouřky docela pozdě, takže se naštěstí nic nevyskytlo. K tomu došlo až den poté u o něco dřívějších bouřek, z nichž jedna podmínky spodní atmosféry vhodné pro tornádo využila.
Tyto podmínky se ale můžou vyskytovat častěji, než si člověk dokáže představit. Jde o to, že je potřeba kombinace s bouřkami, a ani to není recept na zaručené tornádo. Těch podmínek se musí sejít víc, je to taková kuchařka.
Jak velkou plochu aktuální tornádo zasáhlo a jaké způsobilo škody?
Škody byly minimální, většinou šlo o vyvrácené stromy. Na internetu uvidíte i střechu a nějaké předměty. Co se týče plochy, tak její velikost se teď snažím dopátrat.
Oblast mezi Kunštátem a Letovicemi zasáhlo v pátek večer tornádo.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
Co tornádo dokáže napáchat, zjistili Češi po spoušti, která zůstala po tom v červnu 2021 na Břeclavsku a Hodonínsku. Vstupujeme nyní do éry, kdy bude na našem území podobných jevů přibývat?
To ne. Slabších tornád bylo v Česku vždycky za rok průměrně několik. Někdy nebylo žádné, loni jich bylo pět, předtím zase pár. Podmínky pro slabá tornáda se vyskytují mnohem častěji, ale to neznamená, že opravdu vzniknou. Jde o shodu náhod dohromady s tou kuchařkou, co jsem zmínil.
Hraje v tom nějakou roli klimatická změna?
V jejím důsledku se mohou měnit určité podmínky, ale to neznamená, že se to zrovna sejde tak, aby tornádo vzniklo. Tornáda byla vždycky. Tato spojitost zatím není průkazná. Je to jako s povodněmi: není otázkou jestli, ale kdy nastane.
Farmáři tornádo vyvrátilo stromyO tom, že zuří tornádo, vůbec nevěděl. Ležel doma a odpočíval. „Dozvěděl jsem se to až z médií. Se ženou jsme si pouze všimli, že venku prší,“ popisuje farmář z Nýrova na Blanensku, který nechtěl zveřejnit své jméno, jemuž tornádo poškodilo území jeho biofarmy. Shodou okolností nedávno zrovna čistil les. Nyní v něm popadaly nejen stromy zasažené kůrovcem, ale i ty zdravé. Podle farmářových slov musel být vítr velmi silný, vyvrátil například třicetimetrový smrk. „Příroda by se měla respektovat. Co přijde, to přijde. Těmhle věcem nedokážete zabránit,“ říká smířeně. Největší škodou pro něj byl poškozený plot, úklid mu trval dva dny. Samotný Nýrov byl zasažen minimálně. „Jediné, co jsme zaznamenali, jsou vyvrácené stromy na okraji katastru, kde majitel buduje farmu,“ sděluje starostka Aneta Sedláčková (nez.). Většinu katastru obce tvoří lesy, tornádo tak vůbec neprošlo obydlenou částí. „Vzhledem k tomu, že ležíme ve výšce 500 metrů nad mořem, jsme zvyklí, že u nás hodně fouká. V minulosti jsme zažili mnohem horší vichřice, které způsobily větší problémy,“ podotýká Sedláčková. (kch) |
