ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Radek Miča, MAFRA

Invaze prasat vylidňuje španělský venkov, okolí páchne 360 dní v roce

  • 40
Vesnická škola zavřela už před čtyřmi desetiletími. Dvoupodlažní hotel pak skončil v roce 2008. A přitom populace ve španělské vesnici Balsa de Ves v Kastílii, dá-li se to tak nazvat, vzrostla. „Jsme napadení prasaty,“ říká starostka Natividad Pérez Garcia, když ukazuje směrem k podlouhlým chlévům na kraji vesnice.

Ty jsou domovem pro 3900 prasnic, které vyprodukují každoročně kolem 100 tisíc selat. „To znamená, že je tu přes 800 prasat na každého stálého obyvatele,“ popisuje Pérez García pro britský portál Guardian.

Je to změna, která se odehrává na mnoha místech španělského venkova, kde je umístěna polovina chovů prasat v městečkách s méně než 5000 obyvateli. Předloni stát s 47 miliony obyvatel porazil na jatkách 58 milionů prasat, což bylo o 40 procent více než před desetiletím, čímž se Španělsko stalo největším evropským producentem vepřového.

Ale sliby, že by produkce masa mohla revitalizovat španělské venkovské komunity se, jak je vidět v Balsa de Ves, která je zhruba 100 kilometrů od Valencie, nenaplnily.

V Česku se chová nejmíň prasat za sto let. A bude hůř, zoufají si hospodáři

Pérez García vzpomíná na rok 2006, kdy se na jednání městské rady objevil zástupce farmy. „Tvrdil, že nám budou ostatní vesnice závidět. Že sem přijdou lidi a každý tady bude chtít bydlet. Že se znovu otevře škola a budeme tu mít spoustu zeleně,“ prohlásila starostka.

Jeho návrh, který přesvědčil místní radní souhlasit, nabídl záblesk naděje prosvítající skrz alarmující statistiky. V posledním desetiletí 90 procentům španělských vesnic s populací pod tisíc obyvatel populace klesala. A tak si Balsa de Ves vsadila na tuto možnost. „A tím začala noční můra,“ říká nyní Pérez García. „V jedné osadě zhruba tři kilometry od farmy, to smrdělo 362 dní v roce. Nepřetržité konvoje těžkých náklaďáků pak stále přijížděly a odjížděly, přičemž ničily naše silnice,“ uvedla.

Koncentrace dusíkatých látek v okolí rostou

V květnu se pak na základě testování navrženého Greenpeace zjistilo, že jeden z pěti vesnických zdrojů vody, i když nešlo o vodu určenou k pití, měl koncentraci 120 miligramů dusíkatých látek na litr, což je více než dvojnásobné překročení evropského nařízení, které povoluje 50 mg/l. Pérez García pak rychle odnaučovala místní jejich návyk nalévat si čerstvou vodu do džbánů.

Přítomnost nitrátů byla spjatá s šířením hnoje z farmy, podobných případů se zjistilo ve Španělsku více. V severovýchodním regionu Aragónii, kde je zhruba sedm prasat na každého obyvatele, se zjistilo, že zhruba 50 obcí mělo mezi lety 2016 a 2020 nebezpečně vysoké koncentrace dusíkatých látek v pitné vodě.

Farma v Balsa de Ves zaměstnává několik lidí, ale poté, co byla dokončená, klesla tamní populace o 40 procent.

Chovatelé prasat prodávají pod náklady. Prodělávají až tisícovku na každý kus

Ve studii z roku 2021, která porovnává skoro 400 malých vesnic napříč státem, se zjistilo, že 74 procent obcí, kde prasata převýšila počtem lidi, se ve dvou předchozích dekádách zmenšilo. Pro porovnání u obcí, kde se prasata nechovají ve velkých počtech, byl pokles populace u čtvrtiny z nich. „Dává to smysl. Co si lidé vyberou – vůni borovic a rozmarýnu, nebo zápach exkrementů?“

Šíření intenzivních chovů rozdělilo španělský venkov. Na jedné straně stojí ti, kteří vidí podniky jako zdroj tak potřebné práce. Proti nim pak více než 70 hnutí, které kritizují rychlý prasečí vzestup.

„Nemůžete zaplnit prázdné Španělsko vepři,“ říká vinař Antonio Escribano z vesnice Quintanar del Rey, který je členem skupiny bojující s plány na výstavbu farmy, která by měla ročně produkovat 40 tisíc selat. „Kdo by přišel do vesnice se znečištěnou vodou, kde nejde otevřít okno a nadýchat se zdravého vzduchu?“ ptá se. Někteří sousedé kvůli tomuto tématu spolu přestali mluvit.

Chov prasat převálcoval turismus

Zhruba 50 tisíc pracovních míst dává tato zemědělská práce ve španělských nejméně obydlených obcích, uvádí společnost Interporc Spain. A byznys pak přináší „práci, možnosti a budoucnost pro rodiny, které chtějí zůstat tam, kde mají své kořeny,“ říká obchodní společnost. Podle ní nejsou farmy budované náhodně. Španělská legislativa přináší mnoho podmínek, které se musí dodržet, včetně vzdálenosti od měst, a přísné ekologické požadavky, dodává společnost.

V Balsa de Ves Pérez García argumentuje, že příchod prasečí firmy vyloučil všechny ostatní možnosti, jak by mohla vesnice přežít. „Mohli jsme si vydělávat turismem, máme pár nádherných míst,“ říká starostka. Ale nikoho už podle ní nezajímají, protože je v blízkosti megafarma.

Naopak v ČR chov prasat upadá. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula uvedl před časem v rozhovoru s MF DNES, že se české chovy nemůžou snažit španělským farmám konkurovat, protože jsou řádově menší. „To je pak úplně o jiné produktivitě práce. Samozřejmě se to potom promítá i do nákladů,“ popsal. Podle něj je potřeba se zaměřit na počty odchovaných selat na prasnici a ty zvyšovat.