O situaci v Turecku se toho ví docela dost, na druhé straně hranice informačních zdrojů zase tolik není. Jak to po zemětřesení vypadá na severozápadě Sýrie?
Situace v Sýrii je samozřejmě daleko méně přehledná. V Turecku je státní aparát, administrativa a byrokracie poměrně fungující, ale v Sýrii panuje chaos a tamní úřady zdaleka nemají takovou kapacitu. Nicméně co víme od našich tamních zaměstnanců, co vidím na fotkách, které nám posílají, tak rozsah zkázy je ještě větší než v Turecku. To je ve velké míře způsobeno kvalitou staveb na místě.
Co se týče počtu obětí, to nedokážeme srovnat. Přece jenom severní Sýrie je víceméně rurální, až na Sarmadu a Idlíb tam nejsou žádná velká města. Do Aleppa nevidíme. V těch malých městečkách není výstavba nijak veliká, jsou to dvoupatrové, třípatrové domy. Ne osmipatrové jako v Turecku. Ale rozsah škod je velký. Počty obětí budou nadále růst v obou zemích a já se obávám, že porostou značně, tedy až násobně.
Říkáte, že do Aleppa, které je ovládané vládními silami, nevidíte. Vy tedy pomáháte jen v Idlíbu, který je pod kontrolou povstalců?
Jsme aktivní jak v Idlíbu, tak v Azazu, Afrínu a na celém pásu území, který se táhne až k Džarábulusu a Eufratu, tedy podél hranic s Tureckem.
Situace na severozápadě Sýrie. Červenou barvou jsou označená území pod kontrolou vládních jednotek, tmavě zelenou povstalci v provincii Idlíb, světle zelenou Tureckem kontrolovaná území a žlutou Kurdové.
Můžete srovnat situaci v Idlíbu, kde vládnou islamističtí povstalci, a Afrínu, kde funguje jakýsi turecký protektorát? Mají Turci v této oblasti kapacity pomáhat?
Idlíb je spravovaný Vládou národní spásy, což je vlastně krytí pro Haját Tahrír al-Šám (HTS), což je bývalá Fronta an-Nusrá. HTS dokázal konsolidovat moc i byrokracii, takže situace v Idlíbu je přehlednější než na územích pod kontrolou Turecka. Turci navíc mají momentálně největší starosti sami se sebou. Samozřejmě, košile je jim bližší než kabát, a tak soustředí všechny aktivity i peníze do Turecka. Je to politická záležitost. V Turecku je před volbami, hodně záleží na tom, jak bude odezva vlády na katastrofu vnímaná veřejností. Na syrská území kontrolovaná Turky toho proto z Turecka momentálně moc nejde.
Zemětřesení v Turecku a Sýrii |
Navíc jsou problémy s obnovením komerčního transportu do Sýrie. Turci ho blokují, respektive ho po zemětřesení neobnovili. Není to pro ně priorita, řeší jiné věci. Pro nás humanitárce je to velký problém, stejně jako bankovní převody. Turecká pošta je jediný legální způsob, jak posílat peníze z Turecka na Tureckem kontrolovaná území Sýrie. Po zemětřesení přestala fungovat, což jasně ukazuje, že severní Sýrie není pro Turky v rámci první reakce na zemětřesení priorita.
Mezi Tureckem a Sýrií údajně funguje jen jeden hraniční přechod, přes který ve čtvrtek přejel první konvoj s humanitární pomocí. Proč těch přechodů není víc?
Přechod Báb al-Hava je podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN jediný autorizovaný hraniční přechod pro humanitární pomoc. Rusové a Asad vždy tlačili na to, aby přeshraniční pomoc byla úplně odříznutá, ale zbytku mezinárodního společenství se podařilo v Radě bezpečnosti prosadit aspoň jeden přechod. Hraničních přechodů je tam víc, nicméně pro Idlíb je Báb al-Hava klíčový, protože ostatní jsou jen pěší. Další větší přechody směřují do Tureckem kontrolované části provincie Aleppo.
Bomby, cholera, zemětřesení. Utrápená Sýrie schytala další ránu |
S kým jednáte při dodávkách pomoci do Idlíbu? Je to nějaká místní samospráva nebo představitelé HTS?
Nejsou to nezbytně představitelé Vlády národní spásy neboli HTS, ale někdy jsme nucení s nimi jednat. Zkušenosti jsou v zásadě neutrální. Oni vědí, že nás potřebují, vnímají naší pomoc pozitivně a nekladou nám žádné překážky. Rozhodně dokázali výrazně zlepšit bezpečnost. V Idlíbu je dnes výrazně bezpečněji než v minulosti.
HTS se navíc opravdu hodně snaží odříznout se od vazeb na al-Káidu. Jejich vůdce Abú Muhammad Džulání už několikrát toto téma zmiňoval, takže ten rebranding asi myslí vážně. Nemají žádnou globální džihádistickou agendu. Jsou to islámští radikálové, ale nevnímáme žádnou nenávist vůči cizincům a Západu.
V souvislosti s Idlíbem se často zmiňuje organizace Bílé přilby, o které se v souvislosti se zemětřesením opět hodně píše. Nikdy jsem úplně nepochopil, jestli to jsou skutečně záchranáři fungující na dobrovolnické bázi, nebo spíše součást povstalecké propagandy.
Bílé přilby jsou skutečná nevládní organizace. Útoky na Bílé přilby jsou ruský narativ. Ano, v minulosti se objevily fotky, na kterých byli členové Bílých přileb s vlajkou Fronty an-Nusrá nebo dokonce Islámského státu. Ale to o té organizaci nic nevypovídá. Dávat Bílým přilbám kvůli pár jednotlivcům nálepku islamistické organizace, to je hrozně špatná zkratka. Bílé přilby dělají už deset let velmi záslužnou práci, s obrovským nasazením zachraňují lidské životy.
Asad v Aleppu a pomoc z USA Do Sýrie už začala proudit pomoc ze strany OSN. Spojené státy vyzvaly syrského prezidenta Bašára Asada, aby okamžitě dovolil přísun pomoci přes všechny hraniční přechody. Americké ministerstvo financí rovněž povolilo dovoz humanitární pomoci do Sýrie, čemuž by za normálních okolností bránily sankce. USA celkem Turecku a Sýrii pošle pomoc v hodnotě 85 milionů dolarů. Bašár Asad v pátek podle Reuters poprvé navštívil zasaženou oblast, když spolu s manželkou přijel do nemocnice ve městě Aleppo. zdroj: ČTK |
Ani my nemůžeme vyloučit, že pro naši organizaci pracují lidé s radikálními, islamistickými názory. Když najímáme lidi, snažíme se jejich background kontrolovat a takovému faux pas se vyhnout. Ale vzhledem k tomu, že Bílé přilby jsou financovány vládami ze západu, které mají velmi přísná kritéria kontroly vazeb na teroristické skupiny, je velice nepravděpodobné, že by tato organizace měla užší vazby na radikální skupiny.
Režim Bašára Asada trvá na tom, aby veškerá humanitární pomoc šla přes Damašek. Je to reálné?
Jak pro koho. Pro nás ne. Několikrát jsme chtěli pracovat na území pod kontrolou syrské vlády, vždy jsme byli odmítnuti. Bylo nám jasně sděleno, že pokud budeme „podporovat teroristy“ na severu, tak máme dveře zavřené. To je pro nás nepřijatelné. Nikdy jsme teroristy nepodporovali, pracovali jsme pro místní lidi v nouzi.
To je podstata humanitární práce: děláte ji v místech, kde třeba nesouhlasíte s tím, kdo je tam zrovna u vlády. To, že pracujete v dané oblasti, která je kontrolovaná nějakou skupinou, neznamená, že ho podporujete ani legitimizujete. Ze strany syrské vlády to je tedy absolutní nepochopení základních principů humanitární práce. Dveře do Damašku nyní máme zavřené a teď se ukáže, jestli se otevřou. Ale pochybuji o tom, protože škody na Damaškem kontrolovaných územích jsou podle dostupných informací menší než na severu nebo v Turecku.
Jak pomociPondělní zemětřesení o síle 7,8 si dosud vyžádalo více než 21 700 obětí. Předpokládá se, že bilance ještě poroste, protože pod sutinami jsou stále lidé. Při jejich vyhledávání pomáhá i speciální tým hasičů z Česka. Na pomoc zasaženým regionům lze přispět prostřednictvím následujících organizací: Člověk v tísni, číslo účtu: 51945194/0300 |
Je možné, že se Asadův režim pokusí zemětřesení využít ve svůj prospěch? Ať už otupením západních sankcí nebo dalším přiškrcením povstaleckých území?
Na povstalecká území nemá vliv. Všechno zboží tam jde z Turecka. V posledních několika dnech ustaly i malé přestřelky podél linie dotyku, takže se nejspíš nedá počítat s nějakou vojenskou ofenzivou. Bez shody Turecka, Ruska a Damašku je nemožná, vojensky se řešit nic nebude. A jestli to budou chtít využít politicky, to teprve uvidíme. Myslím, že nemají žádné páky. Daleko větší páka jsou nadcházející volby v Turecku. Erdogan chce ukázat voličům, že se snaží palčivou otázku uprchlíků řešit. I jejich znovupřesídlením do Sýrie. Proto obnovil dialog s Damaškem.
Syrský červený půlměsíc se před pár dny ozval, že je ochotný nějakou pomoc do Idlíbu dopravit. Jakou máte zkušenost s touto organizací?
Syrský červený půlměsíc je standardní organizace, je součástí celosvětového hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Samozřejmě v kontextu Sýrie je navázaná na vládu, ale není to prodloužená ruka tajných služeb a Asada. Jakousi nestrannost nebo aspoň neutralitu si uchovávají a pokud bude někdo schopný v Damašku něco vydobýt, tak to bude Syrský červený půlměsíc. Ale bude to spíš symbolická záležitost. Nevěřím, že se otevře hranice na frontové linii. Za posledních dvanáct let se to nikdy nepodařilo prolobovat ve větším objemu, vždy šlo víceméně o izolované akce.
Obětí zemětřesení už je 20 tisíc. Počty mrtvých překonávají i Fukušimu |
Dá se v tuto chvíli odhadnout, co se na severozápadě Sýrie dá čekat v následujících dnech a týdnech?
Rozhodně růst počtu obětí. Čísla budou dál narůstat s tím, jak se budou odklízet trosky. O nějakých lidech neuslyšíme už nikdy. Velká část lidí, kteří přišli o střechu nad hlavou, bude hledat nové bydlení. Momentálně jsou jedinou alternativou stanové tábory, kde už žije zhruba milion lidí.
Je to trend, který vidíme už nyní. Lidé přicházejí do stanových táborů ze dvou důvodů. Jednak hledají bezpečí – jsou pod velkým stresem, mají posttraumatické stavy a nechtějí do baráků s narušenou statikou. Ano, je zima, prší, není to vůbec jednoduché, ale každopádně je to bezpečnější. Druhá věc je, že v táborech většinou dostávají asistenci. Někdo se tam o ně postará. Tábory tedy budou nasávat další lidi.
Další věcí je obnova. V následujících měsících se začne zase horečně stavět. Uvidíme, jak na tom bude Idlíb finančně, ale každopádně tam už před zemětřesením probíhal stavební boom.
Může po zemětřesení přijít další syrská migrační vlna? Pokud stanová města další lidi nepojmou, kam půjdou dál?
Ze Sýrie těžko. Turci je přes hranice nepustí. Všechny minulé migrační vlny tvořili z velké části Syřané, kteří už byli v Turecku. Ze Sýrie tedy ne, ale otázka je, jaká situace bude panovat v Turecku. Je pravda, že loňská migrační vlna vznikla na základě politických tlaků a předvolebního vystupňování protisyrské rétoriky. Pokud se to nakombinuje s ekonomickými dopady, vyloučit to nemůžu.
Mapa zemětřesení o síle 7,8 na pomezí Turecka a Sýrie
