V červnu to bude už 12 let, kdy se u Adalbertina sesunula část hradeb. Cihly naštěstí poničily jen zaparkovaná auta. Od té doby svahy z historického centra Hradce Králové sice drží, ale stav severních teras se jen horší. Geologové upozorňují, že další sesuv je jen otázkou času.
Většina teras je zavřená. Drátěné ploty jsou zábranou spíše symbolickou, nejen čerstvé stopy ve sněhu totiž dosvědčují, že je za nimi živo.
Programové prohlášení nyní už bývalého vedení města zmiňovalo opravy, avšak kromě vydaného územního rozhodnutí však přibyly jen další ploty a pod ujíždějícím schodištěm na Kavčí plácek panely, aby se zabránilo nejhoršímu.
Také současná koalice na tuto ostudu pamatuje, v jejím programovém prohlášení stojí obecná formulace: Příprava revitalizace a rekonstrukce severních teras a Žižkových sadů. Protože do vedení měst nastoupili neopotřebovaní reprezentanti, jejich cíle jsou vyšší než pouhá příprava.
Například Lukáš Řádek (TOP 09), náměstek primátorky pro oblast strategického rozvoje, investice a dotace, míní, že práce by mohly začít ještě v tomto volebním období, tedy do čtyř let: „To je skutečně mou ambicí.“
Protože se odhad nákladů z původních 80 vyšplhal až k 200 milionům, nepůjde to bez dotace. A právě její získání je jednou z podmínek. Nutné kvůli snadnější cestě k příspěvku budou i apely na ministerstva životního prostředí a pro místní rozvoj. Potřeba bude opravu teras spojit s Žižkovými sady.
Poslední opravy? Před 50 lety
„Dokončená je dokumentace pro územní řízení i pro stavební povolení, máme i územní rozhodnutí. Kdybychom měli peníze, dokončíme dokumentaci pro provedení stavby a hned ji můžeme realizovat. Jenže náklady na oba projekty dosahují více než sto milionů korun a aniž by většina byla kryta z dotace, si to nemůžeme dovolit. Chápu ale, že stav je tristní a pro město i trapný, protože terasy jsou za plotem a schodiště je opřené o panely,“ uvedl náměstek primátorky.
Terasy vznikaly po zboření městských hradeb od počátku až do 30. let 20. století a jedinou rekonstrukcí prošly v 70. letech.
Většina problémů má společného viníka: vodu. Skrz terasy proniká podzemní z historického centra, velké potíže způsobují i neudržované drenáže a hradbám nesvědčí ani mělká hladina podzemní vody. A protože vegetace se na hradbách už řadu let neudržuje, kořeny sice brání dalším sesuvům, ale ničí opěrnou zeď.
Jestliže by existovala stupnice stavu od jedničky do pětky, terasy jsou na 4,5.
Jiří Peterageolog
Nejkritičtější situace je na 150metrovém pásu od restaurace Šatlava k pomníku Ladislava Jana Pospíšila. Právě tam geologové před časem lokalizovali 15 rizikových míst, z nichž nejméně sedm považují za akutní hrozbu. Svahy jsou tu nejstrmější a tlaky na stoletou opěrnou zeď největší.
„Zeď se sice tváří, že je masivní, ale to je jen iluze. Kdyby praskla, vyvalí se desítky kubíků půdy. Jestliže by existovala stupnice stavu od jedničky do pětky, jsme na hodnotě 4,5,“ řekl geolog Jiří Petera.
Město chce i výtah
V plánu je nejen odvodnění a vyřešení zasakování vody. Sečtené to má soustava schodišť pod Klicperovým divadlem, kde vyrostou další opěrné zdi včetně horní terasy nebo visuté lávky.
„S projektem bychom rádi pohnuli, protože stav je opravdu katastrofální. Zaznamenáváme spoustu stížností, že terasy jsou nepřístupné. Protože se budou dělat poměrně velké terénní úpravy, odnese to spousta zeleně. My však budeme usilovat o to, aby se na terasy pokud možno vrátilo co nejvíce nové výsadby. Řeší se také možnost bezbariérového vstupu z Žižkových sadů, neboť jde o propojení s parkovacím domem v Gayerových kasárnách. Mluvíme i o výtahu, ale ten bude předmětem doplňující studie, která nám řekne, zda je to možné a kolik to bude stát,“ vykládá Adam Záruba (Změna a Zelení), náměstek primátorky odpovědný za oblast životního prostředí nebo památkovou péči.
Územní rozhodnutí je. A dál?
Lukáš Řádek je v náměstkovské kanceláři teprve dva měsíce, dotační oblastí se sice coby manažer zabýval dlouhodobě, ale na magistrátu poznává úplně jinou úroveň. Oprava teras bez dotací je každopádně fikcí. Největší naděje plynou z programu Integrované územní investice (ITI), ale mají spoustu nástrah.
„U projektů, které mají veřejný přesah, je velmi důležité, aby měly možnost zisku dotací. Bohužel, někdy se v Hradci dělo, že se před projektovou přípravou orientačně řeklo, že máme nárok na dotace, takže se zafinancovala drahá projektová příprava. Když se však dokončila, zjistilo se, že to není tak zalité sluncem, protože to bude generovat obří množství nezpůsobilých výdajů a dotace může být naprosto marginální. K tomu jsou blízko i Severní terasy, které jsou sice zařazeny do dotační subalokace ITI, ale právě proto, že to bude generovat obrovské nezpůsobilé výdaje, bude jen malá část projektu dotovatelná,“ vysvětlil Řádek.
A poukázal i na jiný „standard“ dnešní doby, totiž na schodkový rozpočet: „Jsem zastáncem odpovědného způsobu hospodaření a mrzí mě, že se na všech úrovních stávají normou deficitní rozpočty. Divím se, že to nepobuřuje více lidí.“
Předchozí vedení města se chválilo za získání územního rozhodnutí, na kterém se pracovalo tři roky až do cíle papírové bitvy v létě 2020. Pak ale rekonstrukci zahalilo spíše hledání výmluv typu dopad covidové krize na městský rozpočet. Je logické, že nešťastné terasy jsou znovu v programovém prohlášení - a to i u současné koalice.
