Posouzení prováděl Ateliér Cihlář-Svoboda a výsledky tras navržených Správou železnic (SŽ) má krajský úřad.
Plánovaná rychlostní trať propojí Prahu přes Ústí nad Labem s Drážďany a cestu z Prahy do Ústí zkrátí na půl hodiny. Počítá se s terminály v Ústí a Roudnici a tunely v Českém středohoří a pod Krušnými horami. Zahájení stavby plánují železničáři na rok 2027, například u Chlumce se už připravuje geologický průzkum.
Všechny trasy začínají odpojením od trasy dálnice D8 ve směru na Židovice, kde se všechny tři trasy rozdělují. Zelená trasa C míří na Židovice, Chodouny a u Polep se spojuje s fialovou trasou B (trasy C a B označují projektanti jako „východně od Roudnice“ - pozn. red.).
Koridor B od Židovic míří stejně jako modrá trasa A na Hrobce, ale dál směřuje na Lounky a Polepy, kde se spojí s trasou C a obě vedou na Ploskovice a dál ke Střekovu v Ústí nad Labem.
Modrá trasa A od Hrobců jede na Libotenice, Trnovany a přes Žitenice zamíří k ústeckému Střekovu. Koridory všech variant jsou široké od 100 až do 1 500 metrů.
Navržené varianty rychlodráhy z Prahy do Drážďan. Nejlepší hodnocení si vysloužila modrá trasa A.
V hodnocení získala trasa A 100 procent, koridor C 95 procent a B jen 70 procent. U koridoru A ale hodnocení upozorňuje na muniční sklad armády v Travčicích. Ovšem zcela pominulo vojenský areál v Trnovanech. „Vojenská základna na území Trnovan a částečně Zahořan má velkou váhu ve strategické obraně nejen České republiky, ale i NATO. Nikdo to neřeší,“ divila se starostka Trnovan Martina Čechová.
Nejlépe hodnocená varianta A například oddělí obec Hrobce od části Rohatce a trať povede 300 metrů od zástavby, rozdělí také Travčice a Nučničky.
Proti modré variantě se bouří i Ústí nad Labem, protože veškerá nákladní doprava pojede do města, čímž ho zatíží hlukem. „Do Ústí přijede 150 těžkotonážních nákladních vlaků. Přijedou do údolí řeky Bíliny, což je centrální území města připravené pro rozvoj s nadějí, že skončí železniční uzel, kudy se valilo uhlí pro celu republiku. Místo toho se tam vrací železniční doprava a neúměrná hluková zátěž, která přijde hlavně v noci,“ upozornil ústecký architekt Michal Gabriel.
Roky proti jediné trase ke Krušnohorskému tunelu dlouhému 31 kilometrů, která rozdělí Chlumec od Strádova, bojuje i město Chlumec. Město již má připravené námitky, a pokud nic nepomůže, je Chlumec připraven bránit se i soudní cestou.
Nyní ovšem mají obce a veřejnost šest dní, aby písemně předložily své připomínky k vypořádání na krajský úřad. „Obsah těchto námitek nelze předjímat. Platí ale, že se s nimi úřad musí vypořádat a nelze ani vyloučit konání opakovaného veřejného projednávání. Pokud ovšem zastupitelstvo rozhodne o některé z variant, je závazná a v tomto koridoru se bude řešit přesné umístění budoucí trati,“ řekla mluvčí kraje Magdalena Fraňková.
Ve hře ovšem brzy může být nová trasa H, kterou financuje podnikatel Martin Hausenbas. Míjí obce u Litoměřic na levém břehu Labe a míří kolem Bohušovic nad Ohří. Krajský úřad tuto variantu zatím neprojednával, protože mu nebyla včas předložena.
„Po dohodě se Správou železnic dopracováváme geologickou a finanční analýzu, aby tuto variantu mohl kraj projednat. V první polovině února by mělo být vše hotové,“ řekl Hausenblas.
