Technicky dokonalé snímky rozměrných formátů přerovské galerii ze své rozsáhlé sbírky zapůjčí přerovský sběratel Kamarádovy tvorby Michal Sýkora.
„Svými fotografiemi se snažím opravdu vytvářet okna do ztracených světů. Jsou to jakési velké hologramy, které vás vtahují dovnitř – nic vám nepřekáží a vy náhle, zcela nerušeně, vstupujete do iluze,“ popisuje Ladislav Kamarád.
Kamarád je prvním světovým držitelem nejvyššího evropského titulu Master Qualified European Photographer, vícenásobným vítězem Czech Press Photo v kategorii příroda a životní prostředí a bývalým členem Asociace profesionálních fotografů ČR.
„Je také zřejmě jediným člověkem na světě, který vyvlekl na vrchol Čho Oju a Gašerbrum těžkou středoformátovou fotografickou techniku. A to bez použití kyslíkového přístroje či pomoci výškových nosičů,“ přibližuje vedoucí Galerie města Přerova Lada Galová.
Výstava v městské galerii představuje fotografické obrazy tištěné mezi lety 2001 až 2021. Řadu snímků z výstavy už Kamarád vystavil jinde, některé však mají v Přerově premiéru.
„Za všechny zmíním torzo akácie z Namibie nebo plameňáky z Bolívie s mrakem ve tvaru ptačího peří nad hlavami, panoramatický pohled na ledovec Baltoro z vrcholu Gasherbrumu II nebo ranní panorama ať již alpské z vrcholu Třístoličníku, německé části Šumavy, nebo jiné ze skal Českého Švýcarska. K vidění jsou i záběry zvlněné krajiny moravského Toskánska poblíž Kyjova, Belanské a Vysoké Tatry z Pienin nebo pohádkově zimní Krkonoše,“ přibližuje majitel fotoobrazů Michal Sýkora.
Na přerovské akci převažující snímky horských panoramat zpestří třeba snímky Bubliny v ledu nebo Galaxie v Andromedě. „Ani na těch nejúchvatnějších místech světa neuvidíme v reálu barvy tak syté, světlo tak omamné, přírodu tak čistou, bez jediného smítka či nepatřičné větvičky, jako je tomu na Kamarádových fotografiích,“ poznamenává Galová.
Ladislav Kamarád pokořil hned dvě osmitisícovky – v roce 1994 Čo Oju (8 201 m) a v roce 1997 Gašerbrum II (8 035 m). „Kamarád opravdu vylezl s těžkou technikou na dvě osmitisícovky, opravdu si našel svá místa a na nich snad stokrát čekal na správné světlo východů a západů slunce,“ doplňuje vedoucí galeriie.
„Za měsíc jiný cestovatel běžně zdolá několik zemí a pořídí tisíce snímků. Já za stejnou dobu na expedici zkysnu obyčejně na dvou, třech, maximálně čtyřech místech, kam se kolikrát vracím na měnící se světlo a náladu. Teprve po čase, když to místo poznávám, přicházím mu na chuť a pochopím jeho vnitřní energii, kterou potom transformuji do svého obrazu,“ vysvětluje Kamarád.
Výstava Oken do ztracených světů trvá do 19. února. Snímky k zakoupení a jejich profesionální tisk si budou moci zájemci objednat po dohodě s autorem prostřednictvím jeho webové stránky www.horolezec.cz.
