Na člověka, který tuto péči nikdy nepotřeboval, to může působit jako nepodstatná maličkost. Ale lidé, kteří každý týden kvůli aplikaci léčiv tráví v čekárně pět šest hodin, to velmi přivítali.
„Na rakovinu se dřív umíralo, teď to tak většinou není. Problém ale je, že vám vezme váš život. Skončíte s prací a musíte veškerý čas trávit tady, každý týden několik hodin,“ přiblížila primářka onkologického oddělení Baťovy nemocnice Markéta Pospíšková. „Jen si to představte. Prostě potřebujete příjemnější komfortnější prostředí, kde vydržíte. Sedět na obyčejných židlích není pro pacienty úplně dobré.“
Takových pacientů jsou přitom stovky. Jen těch nových, u nichž se rakovina teprve zjistila, bylo na zlínské onkologii za loňský rok 1 400.
Komplexní onkologické centrum ale funguje pro celý kraj, takže přicházejí i lidé z dalších částí východní Moravy. A k nim je potřeba připočítat další, kteří na léčbu docházejí delší dobu. Podle primářky je ve Zlínském kraji okolo 40 tisíc lidí, kteří se s rakovinou léčí, nebo ji v minulosti prodělali.
Region totiž patří k nejvíce zasaženým zhoubnými nádory v Česku. Statistici, kteří čísla čerpají od Ústavu zdravotnických informací a statistiky, mají poslední data za rok 2020. Podle nich onkologové napočítali ve Zlínském kraji 572 nových případů (incidence) na 100 tisíc obyvatel.
Radiomedicína jde dopředu. Brzy bude lék i na další druh rakoviny, říká genetik |
Vyšší podíl má už jen Královéhradecký kraj. Ostatní regiony se pohybují mezi 487 až 560 případy. Celorepublikový průměr pak vychází na 534 nemocných na 100 tisíc obyvatel.
Vůbec nejhůř v republice je na tom kraj s rakovinou prostaty. V roce 2020 jí onemocnělo 164 mužů ze 100 tisíc. Na druhé nejhorší příčce v zemi je kraj s rakovinou prsu, s níž nově přišlo do ordinací 147 žen ze 100 tisíc.
Nové případy rakoviny v roce 2020Praha 488 Poznámka: Jde o údaje v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. |
„V incidenci jsme první v republice v sedmi diagnózách. Jde o rakovinu jícnu, žaludku, slinivky, hlavy, krku, vaječníku a prostaty. To je strašně moc na takový malý kraj,“ zdůraznila Pospíšková. „A není to tím, že by lidé chodili pozdě nebo že bychom měli skvělý záchyt. Je tady prostě jiný životní styl. Některé typy rakoviny jsou spojené s alkoholem, jiné s nedostatkem sportu. Ale myslím si, že největší problém je stres, vidím to už i u mladých lidí,“ dodala.
„Roli hrají především genetické faktory, životospráva a všudypřítomný stres,“ přitakal primář oddělení klinické onkologie Uherskohradišťské nemocnice Zdeněk Rezek.
Pacientů přibylo i kvůli covidové pandemii. Během ní si lidé odvykli chodit na preventivní prohlídky a nádor u nich nemohl být zachycený dřív, což znamená, že teď přicházejí v pozdějším stadiu. Někteří z pacientů, kteří se už léčili, zase dostali covid, snížila se jim imunita a nádor se znovu vrátil.
Biologická léčba je možná i jinde v kraji
„To se stalo i v případech, kdy jsme to ani nečekali,“ podotkla primářka. Nárůst zhoubných nádorů vidí i v dalších nemocnicích v kraji. Zlínské Komplexní onkologické centrum kromě jiného poskytuje také cílenou a nákladnou biologickou léčbu. Jiné způsoby léčení, diagnostiku, vyšetření a různé zákroky, mohou pacienti podstoupit i jinde.
Třeba ve Vsetínské nemocnici provádějí lékaři operace a zákroky u nádorového onemocnění prsu, zažívacího traktu, gynekologických onemocnění nebo nádorových onemocnění střev.
Konec dojíždění. Biologickou léčbu rakoviny nabídnou i okresní nemocnice |
Navíc v Kroměříži a Vsetíně už fungují detašovaná pracoviště pro aplikaci biologické léčby, takže nemocní nemusejí dojíždět do Zlína. V tom je kraj v rámci republiky jedinečný.
„Našich pacientů se to zatím netýká, ale řeší se eventuální rozšíření detašovaného pracoviště i do Uherskohradišťské nemocnice. Pak bude možné podávat biologickou léčbu přímo na našem stacionáři,“ naznačil Rezek. Momentálně se tam starají zhruba o dva tisíce pacientů.
