Projednávání návrhu začalo po jedenácté dopoledne. Hned poté vládní hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) požádalo o půlhodinovou pauzu, aby se mohlo poradit. Poté, co neprošel návrh na odložení hlasování na další schůzi v lednu, přišel šéf poslaneckého klubu OLaNO Michal Šípoš s návrhem posunout jednání na čtvrtek.
Tento návrh prošel a Šípoše řekl, že vláda tak získá prostor na projednání termínu předčasných voleb. Kuloáry kolovaly také dohady, že premiér nakonec podál demisi sám a předběhne tak opozici, což se nakonec nestalo.
Sesadit kabinet Eduarda Hegera se rozhodla strana Svoboda a solidarita (SaS), již vede bývalý ministr hospodářství Richard Sulík. Ten spolu s dalšími třemi ministry podal na podzim demisi a z velké koalice se stala menšinová vláda. Vyvrcholila tím poslední koaliční krize, v níž SaS neúspěšně žádala, aby předseda OLaNO a ministr financí Igor Matovič rezignoval.
Matovič svůj odchod odmítl a jeho poslanci jej v rozhodnutí podpořili. Sulíkovci tedy odešli do opozice a nyní se snaží vládu povalit. Sulík po přerušení schůze prohlásil, že odsunutí hlasování na postoji SaS nic nemění. „Tato vláda páchá obrovské škody na státě. Je to zlo a musí padnout. Zároveň nemůžeme čekat do února 2024, protože to by byl triumfální návrat Roberta Fica. Tomu se též chceme vyhnout,“ uvedl.
Pikantní na celé situaci je, že se SaS v tomto ohledu spojila se zbytkem opozice, kterou tvoří strana Směr-SD expremiéra Roberta Fica, její novější sestra Hlas-SD expremiéra Petera Pellegriniho a další partaje včetně dvou krajně pravicových. Právě spojování s fašisty přitom byl pro SaS problém v případě projednávání některých vládních zákonů.
Nyní to ovšem nevadí a právě to kritizují i Matovič, premiér Heger či šéf další koaliční strany Jsme rodina Boris Kollár. Ministr financí na Facebooku napsal, že „vládu dnes svrhne mafie“. Poté, co se schůze přerušila, napsal „SaS slouží mafii“.
Výpovědi a tisíce eur na ruku. Slovensko odvrací kolaps zdravotnictví |
Strana SaS ovšem říká, že konec této vlády je naprosto nezbytný, protože se chová nehospodárně a neprosazuje potřebné reformy. „Účet za populistické řešení problémů bude velmi vysoký. Zbytečně a nepromyšleně. Vláda se totiž rozhodla, že pomůže i těm, kteří to nepotřebují. A na to se budeme skládat všichni,“ píše Svoboda a solidarita na Facebooku.
„Za poslední tři měsíce ponořila tato vláda zemi do obrovského chaosu. Nedokázala včas vyřešit platy zdravotníků, sousední země nám pro naši neschopnost zavřely hranice, přijímají se nedomyšlené nápady koaličních i opozičních poslanců, jako je zdaňování důchodů, státní cashback, DPH na vleky a tak dále,“ upozorňuje také.
Další krok bude na prezidentce
K tomu, aby vláda padla, je potřeba 76 hlasů. Podle listu Sme chce pro nedůvěru zvednout ruku i vládní poslanec Ján Krošlák (Jsme rodina), který se tak podle svých slov rozhodl proto, že vládu stále řídí Matovič a ne jeho stranický podřízený, premiér Heger. Krošlák se tak přidal ke svému stranickému kolegovi a dalšímu koaličnímu poslanci Martinu Borguľovi, který rovněž oznámil, že vládu nepodpoří.
Oba už oznámili, že vystupují z klubu Jsme rodina. „Dnes nebudu hlasovat za návrat mafie a konec demokracie, ale za odchod sekty, která způsobila chaos a teror v této zemi. Vážím si práce vícera ministrů, kteří si zaslouží respekt, ale to nic nemění na tom, že si myslím, že tuto zemi řídí nekompetentní skupina lidí kolem Igora Matoviče, která by měla odejít,“ uvedl podle HN Online Krošlák.
Matovičův protiústavní balíčekÚstavní soud označil za protiústavní části balíčku zákonů na podporu rodin, jehož schválení v červnu vyvolalo krizi ve vládní koalici. S balíčkem přišel Igor Matovič. Soud rozhodoval z podnětu prezidentky Zuzany Čaputové. Za protiústavní označil například zákon, na jehož základě měl stát od příštího roku poskytovat příspěvky na financování volnočasových aktivit dětí nebo zvýšit rodičům odpočitatelnou položku z daně z příjmů na děti. V listopadu sněmovna schválila odklad zavedení takzvaného kroužkového na rok 2025 a naopak ještě výrazněji zvýšila například částku, kterou by si rodiče dětí mohli odpočítat z daní. Ústavní soud rozhodl, že část balíčku na podporu rodin je v rozporu kromě jiného s tím článkem ústavy, podle kterého Slovensko chrání dlouhodobou udržitelnost svého hospodaření. Opatření kromě SaS kritizovali také ekonomové a samospráva. Vládní poslanec Milan Vetrák v reakci na rozhodnutí ÚS napsal, že „rodiny s dětmi jsou v bezpečí“. Vláda prý příslušné zákony upravila tak, aby na ně rozhodnutí Ústavního soudu nemělo žádný vliv“. |
Opozici zřejmě pomohou i nezařazení poslanci Slavěna Vorobelová a Martin Čepček, kteří mají podle médií blízko k extremistům z Lidové strany Naše Slovensko (LSNS). Borguľa zase od letošního jara čelí obvinění z korupce.
Způsob, jakým Matovič a po něm Heger zemi řídí, ovšem kromě nich, veřejnosti či médií dlouhodobě kritizuje také prezidentka Zuzana Čaputová. „Vláda má objektivně kvůli krizím těžkou situaci. Za nebezpečné ovšem považuji, že mnoho z nich vede způsobem, který do posledních okamžiků dělá z krize drama. Takto to dále na Slovensku nemůže jít, aniž byly zničené zbytky důvěry veřejnosti a soudržnosti naší společnosti,“ řekla v projevu o stavu země.
Pokud vláda padne, další krok bude právě na hlavě státu. Čaputová Hegerův kabinet odvolá a následně má několik možností. Jednou z nich je nechat koalici dovládnout v demisi. Jmenovat ovšem také může vlastní, úřednickou vládu. Případné předčasné volby pak budou záviset na parlamentu, který si je musí odhlasovat a ještě předtím schválit ústavní zákon, aby bylo vůbec možné zkrátit volební období a volby mimo řádný termín vyhlásit.
Část poslanců OLaNO a nezařazených zákonodárců se už vyslovila proti novým volbám. Spekuluje se také, že by mohl Matovič a také ministr vnitra Roman Mikulec odejít, čímž by se splnila Borguľova podmínka a vyřešil hlavní problém SaS. Rekonstrukce vlády by mohla Hegera zachránit. Vzhledem k Matovičově dlouhodobému působení to však nezní příliš pravděpodobně.
„Jeden scénář je, že se dohodneme na předčasných volbách. Druhý scénář může být, že se udělá rekonstrukce vlády. Třetí scénář bude to, že může někdo odstoupit z ministerského postu a uklidnit situaci,“ řekl šéf parlamentu Kollár k možným řešením krize. Dodal, že prioritou pro něj je, aby vláda zůstala v úřadu do konce řádného volebního období. Pokud se to nepodaří, je Kollár pro nové volby v co nejbližším termínu.