„Podáme demisi příští středu po vládě. Dívat se na to, jak Matovič ničí zemi svými výmysly, to je obří zátěž pro zemi,“ řekl Sulík, který má dlouhodobě i osobní spory s Matovičem. Naposledy se jejich vztahy vyhrotily kvůli vyšší finanční podpoře rodin, kterou Matovič letos v červnu prosadil ve sněmovně bez podpory SaS i díky hlasům krajní pravice.
SaS už v červenci odstoupila od koaliční smlouvy a partnerům dala čas na splnění svého ultimáta do konce srpna. Její krok dosud neměl výraznější dopad na koalici, protože ministři za SaS pokračovali v práci a parlament nejednal kvůli letní přestávce.
Kromě ministra hospodářství Sulíka stranu SaS zastupují ministr zahraničí Ivan Korčok, ministryně spravedlnosti Mária Kolíková a ministr školství Branislav Gröhling. Sulík nyní dodal, že přijetí demise hlavou státu Zuzanou Čaputovou očekává 8. září.
V dalších jednáních ohledně řešení vládní krize Sulík nevidí význam. Matovič, který je na dovolené, se k pátečnímu jednání připojil on-line, do debaty se podle Sulíka ale nezapojil. Šéf SaS si také nemyslí, že Matovič podá demisi do konce srpna.
Ministra financí se jeho mateřské hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) už dříve zastalo s tím, že „je prostě takový“. A sám Matovič před dvěma týdny řekl, že bude ministrem i na začátku září.
Podle Sulíka se SaS se svými dvěma desítkami poslanců ve 150členném parlamentu bude chovat jako opoziční strana, na zářijové schůzi ovšem hodlá podpořit některé vládní návrhy.
Prezidentka Čaputová dříve v tomto týdnu zdůraznila potřebu stabilní vlády. Pro případ demise ministrů za SaS se vyslovila pro to, aby rovnou mohla jmenovat jejich nástupce a nikoli pověřit některé ze zbylých ministrů dočasným vedením uvolněných úřadů.
Ficovo nevydání vyvolalo poprask. Mluví se o smyslu koalice i prohře Matoviče |
Někdejší ministr financí Heger, který Matoviče při jedné z minulých vládních krizí nahradil v křesle premiéra, nyní s OLaNO a stranami Jsme rodina a Za lidi nemá v Národní radě potřebnou většinu.
„Do poslední sekundy budu bojovat, aby čtyřkoalice zůstala,“ reagoval na oznámení SaS. Premiér a člen vedení OLaNO zároveň naznačil, že se připravují i alternativní řešení pro případ demise ministrů za SaS. Detaily neuvedl s odůvodněním, že ještě není 31. srpna.
Šéfové zbylých dvou vládních stran Jsme rodina a Za lidi, Boris Kollár a Veronika Remišová, ohledně možného zachování koalice v původním složení shodně uvedli, že naděje umírá poslední. Řekli, že země musí nyní řešit zejména energetickou krizi vyvolanou prudkým zdražováním energií na světových trzích. Návrh opatření v této oblasti by měl příští týden kabinetu předložit ještě Sulík.
OLaNO v roce 2020 se ziskem 25 procent hlasů přesvědčivě vyhrálo parlamentní volby, když se ve volební kampani vymezovalo zejména proti koaliční vládě Směru-SD pod vedením Roberta Fica.
Preference Matovičovy partaje pak postupně klesly na jednociferné hodnoty a sám její šéf se stal jedním z nejvíce nedůvěryhodných politiků. Některá média či politici označují Matoviče mimo jiné za konfliktního muže, který své nápady prosazuje i bez dohody s odborníky nebo partnery.
Takových případů bylo hned několik, jmenujme například celostátní testování na covid nebo očkovací loterii. Když si SaS a nejmenší vládní strana Za lidi loni vymohly demisi Matoviče coby premiéra, Sulíkova strana tehdy tvrdila, že Matovič osobnostně, komunikačně ani manažersky není schopen vést zemi.
Matovič prolomil veto prezidentky, kritizovaný balík schválil s krajní pravicí |
Politici OLaNO se zase v posledních dnech obouvají do Sulíka a například ministr obrany Jaroslav Naď tvrdí, že si ministr hospodářství vymínil, že odeslání slovenského systému S-300 na Ukrajinu podpoří jedině v případě, že resort obrany poskytne armádní vrtulník dvěma německým milionářům, kteří se chystali navštívit Slovensko.
Reality show Geissovi (slovensky Geissenovci) o jejich životě je kromě Německa velmi populární právě i na Slovensku. Naď na Facebooku napsal, že Sulíkovi na tento požadavek nejdříve kývl, později si to však rozmyslel.
Sulík pomoc Ukrajině nakonec podpořil, podle Nadě však řekl, že „z toho moc nadšený není“. Sulík tvrzení označil za lživé. Vývoz systému na Ukrajinu prý neblokoval. Nicméně byl to právě Sulík, kdo byl ochotný platit Rusku za plyn a ropu v rublech, v rozporu se zbytkem vlády i většinou vlád v Evropě.
