„Pokaždé, když vyjdu na ulici, prohledávají mi batoh. Jakýkoli důkaz o účasti na protestech by mohl bezpečnostním službám posloužit jako další záminka k tomu, aby mě zatkly,“ říká na videu BBC jedna z žen.
Podle ní už někteří z jejích zatčených přátel zmizeli. „Už musím jít, prosím, uschovejte všechny mé vzkazy. Až tu bude svoboda, chci si pamatovat, jakým peklem jsme museli projít,“ uvedla.
„Natáčím, co můžu. Ráda bych vytvořila dokument, ale teď musím smazat všechna videa pro případ, že by mi prohledali telefon,“ napsala novinářce Rodžín z kurdského města Sanandadž. Dodala, že viděla, jak policie zastřelila jednoho z protestujících na ulici.
Rodžín také propašovala léky a zdravotnické potřeby do úkrytu, kde se léčí zranění demonstranti, protože nemohou jít do nemocnice. Když se jí policie pokusila batoh s léky prohledat, zakřičela, že v něm má spodní prádlo, a protože byla noc, podařilo se jí policii ukázat jen oblečení a skrýt obvazy a fyziologický roztok.
Jak se ošetřit sám? Íránští policisté na demonstranty čekají i v nemocnici |
V polovině října bylo s novinářkou BBC v kontaktu jedenáct žen z různých částí Íránu. „Vytvoří deníkové záznamy, pošlou mi je, a pak je musí zničit, protože si je nemohou ponechat,“ uvedla Zavareíová ke komunikaci s íránskými ženami, kterým britská redakce kvůli bezpečnosti pozměnila jména.
Neda z města Mašhad na severovýchodě země s novinářkou sdílela informaci, že její konzervativní matka při protestech poprvé otevřeně kritizovala íránský režim. Matka Nedy totiž viděla na sociálních sítích, jak policie na ulici zabíjí mladé lidi. Neda před matkou svou účast na protestech tají.
„Jen jsem procházela kolem zásahové jednotky policie. Někteří z nich na mě zírali. Zeptala jsem se, zda mají nějaký problém. Pak na mě jeden z nich namířil zbraň a vystřelil,“ uvedla Pár, od které novinářka obdržela fotografii ruky pohmožděné při zásahu gumovým projektilem.
„Nemá to žádnou logiku. Jako by byli zombies. Pak mě popadli za vlasy a srazili na zem. Pokaždé, když jsem se ohlédla, mířilo na mě několik zbraní,“ dodala žena, s níž se novinářka o několik dní později neúspěšně pokusila navázat kontakt.
Trest smrti už má přes deset demonstrantů
Írán oficiálně popravil už druhého demonstranta. Podle íránských médií odsouzený ubodal 17. listopadu v Mašhadu dva příslušníky bezpečnostních složek a čtyři další zranil. Státní televize odvysílala záběry, na nichž je údajně odsouzený muž zachycen, jak ubodá muže a z místa činu uteče. Zadrželi ho ve chvíli, kdy se pokoušel opustit zemi, sdělily úřady.
Poprava Madžída Rézy Rahnavarda necelý měsíc po údajném činu ukazuje, s jakou rychlostí Írán nyní vykonává tresty smrti, které soudy vynesly nad lidmi zatčenými při demonstracích.
Trest pro neteřNeteř íránského duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího Faríde Moradchaníová byla odsouzena ke třem letům vězení. Moradchaníovou zatkli minulý měsíc poté, co zveřejnila video, na němž kritizovala represe íránské vlády proti demonstrantům. Vyzvala také zahraniční vlády, aby kvůli násilnému potlačování demonstrací přerušily vztahy s Teheránem. Na videu rovněž označila íránskou vládu za „vražedný režim, který zabíjí děti“. Advokát ženy napsal, že původně byla odsouzena k patnácti letům vězení, po odvolání jí byl trest snížen na tři roky. Neuvedl však, z čeho ji obžalovali. Upřesnil nicméně, že ji odsoudil zvláštní klerikální soud, který má soudit duchovní, je nezávislý na íránské justici a je zodpovědný nejvyššímu duchovnímu vůdci. |
Muž byl popraven veřejně oběšením ze stavebního jeřábu jako odstrašující příklad ostatním, což už odsoudila například německá diplomacie. Evropská unie v pondělí rozhoduje o sankcích vůči Íránu.
Íránská agentura Mízán zveřejnila koláž fotek z popravy, na kterých odsouzený visí z jeřábu se svázanýma rukama a nohama a černým pytlem na hlavě.
Prvního člověka v souvislosti s protesty popravil Írán ve čtvrtek. Byl jím třiadvacetiletý Mohsen Šekari, kterého policie vinila z toho, že napadl člena bezpečnostních složek a zablokoval jednu z teheránských ulic.
Íránský nejvyšší soud podle polooficiální agentury Tasním zamítl Šekariho odvolání a rozsudek odůvodnil tím, že jednání odsouzeného představuje „zločin vedení války proti Bohu“.
Přestože veřejné popravy nebyly v posledních letech v Íránu obvyklé, stejný způsob oběšení odsouzených z jeřábu úřady zvolily i během takzvané zelené revoluce v roce 2009. Popravení jsou při tom, co je jeřáb s oprátkou zvedá ze země, ještě naživu, a poté se pomalu udusí, nebo se jim zlomí vaz.
Aktivisté uvedli, že při soudech za zavřenými dveřmi už trest smrti dostalo více než deset protivládních demonstrantů. Od poloviny září, kdy nepokoje začaly, bylo podle lidskoprávní organizace monitorující demonstrace zabito nejméně 488 demonstrantů. Dalších 18 200 lidí úřady zadržely.
Nevládní organizace Iran Human Rights (IHR) se sídlem v Norsku uvedla, že v Íránu bylo v tomto roce popraveno už více než pět set lidí. Je to výrazně víc než v roce 2021.
Protesty v Íránu vypukly v polovině září poté, co přišla o život dvaadvacetiletá Íránka kurdského původu Mahsá Amíníová. Mladá žena měla údajně špatně nasazený hidžáb, kvůli čemuž ji zadržela íránská mravnostní policie. Ta zřejmě ženu zbila tak, že později v nemocnici zemřela.
Policie tvrdí, že příčinou smrti Amíníové je infarkt, blízcí zesnulé to však odmítají s tím, že dívka neměla žádné zdravotní potíže.
V Íránu demonstrují proti úmrtí Íránky zatčené mravnostní policií:
21. září 2022 |
