Týká se to i evropské organizace OBSE, jejíž mandát zahrnuje kontrolu zbrojení, svobodu tisku a svobodné a spravedlivé volby. Po invazi na Ukrajinu sabotovalo Rusko práci mezinárodních pozorovatelů OBSE. Z Doněcké a Luhanské oblasti, jejichž část Rusko okupovalo od roku 2014, misi vyhnalo a část činitelů i zajalo.
OBSE byla koncem dubna nucena oznámit, že po osmi letech oficiálně skončila svou monitorovací misi na Ukrajině. Rusko formálně vetovalo prodloužení mandátu mise organizace, která byla jediným mezinárodním orgánem monitorujícím situaci na místě.
V posledních 24 hodinách se vystupňovalo napětí mezi Ruskem a Polskem v souvislosti s dopadem rakety ukrajinské protivzdušné obrany na polské území. Následný výbuch zabil dva polské občany. Ačkoli příslušné úřady dál incident vyšetřují, polští a další představitelé se shodují, že odpovědnost za něj nese především Moskva. Ukrajina se v úterý bránila dosud nejmasivnější sérii raketových útoků ze strany Ruska od zahájení invaze v únoru.
Ruské veto vyhnalo po osmi letech pozorovatele OBSE z Ukrajiny |
„Nedoufali jsme v možnost dosažení plné účasti na příštím zasedání, které se bude konat ve Varšavě, ale přesto jsme o účast požádali,“ řekl ve středu první místopředseda Výboru pro mezinárodní záležitosti ruské Rady federace Vladimir Džabarov. Ten měl právě vést příslušnou delegaci členů horní komory ruské Dumy do Varšavy.
„Bohužel jsme obdrželi pobuřující odpověď od vedoucí polské delegace v Parlamentním shromáždění OBSE paní (Barbary) Bartusové, která doslovně řekla, že nevidí možnost účasti zástupců Ruské federace a Běloruské republiky na podzimním zasedání PA OBSE ve Varšavě,“ dodal.
Nešlo o úmyslný útok, potvrzuje Polsko verzi o výbuchu ukrajinské střely |
Podle něho jako důvod uvedla, že ruská účast na jednání „by porušila princip solidarity s Ukrajinou“. Rusové proto vzkázali, že jsou proti jakýmkoli změnám jednacího řádu během schůze stálého výboru plánovaného na 25. listopadu.
OBSE, která sídlí ve Vídni, vznikla v roce 1975 v době vrcholící studené války, aby podporovala dialog mezi Západem a Východem. V současnosti má 57 členských států včetně Ruska a Ukrajiny. Jejím cílem je posílení evropské bezpečnosti, upevnění lidských práv, demokracie a zásad právního státu.
