Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuská invaze rozdělila spoustu ukrajinských rodin. Někteří utekli, jiní se schovali. Nyní se mnozí viděli poprvé po několika měsících.
Nejvýznamnější ústup vojáků proběhl ze samotného města Cherson. Okupanti se však v posledních dnech stáhli i z okolních vesnic. Agentura AP tento týden navštívila čtyři takové a sledovala, jak se příbuzní znovu setkávali.
Třiapadesátiletý Andrij Mazuryk zanechal v dubnu svou matku v její vesnici Centralne a utekl asi 30 kilometrů daleko.
Jeho matka nechtěla odejít, ale Mazuryk má syna v ukrajinské armádě a obával se, že ho Rusové zabijí. Přestože okupační vojska zabavila lidem telefony, Mazurykovi se dařilo s matkou a dalšími příbuznými mluvit téměř denně, protože si volali tajně, řekl.
Jestli bylo někde peklo, tak tady. Mučení v Chersonu předčí dosud známé hrůzy |
„Díky Bohu jsme byli v kontaktu každý den, ale příbuzní velmi riskovali,“ řekl.
Podle místních úřadů uprchlo od února z Mykolajivské a Chersonské oblasti více než půl milionu lidí, i když přesná čísla je těžké spočítat. Není jasné, kolik z nich se vrátilo.
Rusové jsou pryč, problémy zůstávají
Zatímco někteří lidé, jako například Mazuryk, necestovali domů daleko, jiní se po zprávách o odchodu Rusů vydali na cestu přes celou Ukrajinu. Voják Igor dostal volno z bojů na těžce zasaženém Donbasu, aby mohl navštívit svou rodinu.
Brali pračky, umění i mývaly ze zoo. Ustupující Rusové Cherson vyrabovali |
Když Igor vyskočil z dodávky ve vesnici Vavylove a objímal svou matku, jež na něj čekala uprostřed silnice, rozplakal se.
„Věděl jsem, že se to stane, že zvítězíme a celá naše země bude osvobozena,“ řekl Igor, který mluvil pod podmínkou, že bude použito pouze jeho křestní jméno, jak je pro ukrajinské vojáky typické z bezpečnostních důvodů.
Někteří vesničané uvedli, že byli překvapeni, jak rychle Rusové odešli. Poté, co Rusko v září vyhlásilo částečnou mobilizaci, se podle místních obyvatel do oblasti nahrnuly další tisíce vojáků a silně ji zaminovaly.
Zelenskyj přijel do osvobozeného Chersonu. Až do Moskvy nepůjdeme, řekl |
Několik lidí uvedlo, že v týdnech před ústupem ruští vojáci hromadili vybavení a kopali zákopy, takže to vypadalo, že hodlají zůstat.
Většina lidí říkala, že se Rusové drželi stranou, ale životní podmínky během okupace byly mizerné. Došlo k přerušení dodávek elektřiny, vody a telefonního spojení. Mosty Rusové vyhodili do povětří, což ztěžovalo pohyb mezi vesnicemi za účelem nákupu a prodeje potravin. Všude zůstali nastražené miny.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvBez elektřiny a vody bude zima kritická
V posledních dnech došlo nejméně k tuctu nehod kvůli nastraženým minám, uvedl Oleh Pylypenko, šéf správy, pod kterou spadají vesnice, jež navštívila AP.
V neděli, kdy místní dobrovolníci rozdávali potravinovou pomoc, Pylypenko promluvil k obyvatelům jednotlivých měst a varoval je, aby nenechávali své děti hrát si v opuštěných zákopech. Slíbil také, že co nejdříve obnoví dodávky elektřiny či vody.
Nejhorší útoky od začátku invaze. Sedm milionů domácností je bez proudu |
Vzhledem k tomu, že zima je za rohem, varovaly humanitární skupiny, že rychlé obnovení těchto služeb je kriticky důležité.
„Musíme jednat rychle, abychom zabránili humanitární katastrofě v zimních měsících,“ řekl Saviano Abreu, mluvčí Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí na Ukrajině.
Přesto většina lidí ve vesnicích uvedla, že se budoucnosti příliš neobává. Byli jen rádi, že Rusové odešli.
„Tohle je první noc, kdy jsem mohla spát,“ řekla Galina Voinová, obyvatelka vesnice Znamianka. Od února usínala za zvuku ostřelování, řekla.
Cherson je katastrofa, místní lidé ale slaví svobodu. Zelenskyj slíbil obnovu |
Agónie okupace však neskončila pro všechny.
Manžela Taťjany Pukivské zatkli Rusové, protože prý ukrajinské armádě předával souřadnice jejich pozic, řekla. Jednačtyřicetiletá obyvatelka Centralne řekla, že ho od té doby neviděla, a otřela si slzy z tváří.
Vedle stojící tchyně jí osušila oči.
„Panebože, to je strašné,“ řekla Lesia Pukivská a v ruce držela fotografii průkazu totožnosti svého syna. „Cítím, že je naživu a že se vrátí domů. Kéž by nám někdo mohl pomoci, jsme bezmocní.“