Pokud by k výpadkům elektřiny v britských domácnostech opravdu docházelo, byli by o tom tamější spotřebitelé předem informováni. Plánované odstávky elektřiny by nejspíš probíhaly ve tříhodinových blocích, a to mimo jiné i proto, aby se Velké Británii povedlo snížit celkovou spotřebu energií během zimy alespoň o pět procent. Informoval o tom deník The Guardian.
Celostátní britská rozvodná elektrická síť National Grid sice označila tento scénář za nepříliš pravděpodobný, i tak s ním ale musí britské domácnosti do budoucna počítat. Spotřebitelé by o takovém přerušení dodávek elektřiny byli předem informováni prostřednictvím textové zprávy, a to podobně, jako když ve Spojeném království dochází třeba k plánované odstávce sítě kvůli údržbě.
Britský energetický průmysl veřejnost opakovaně uklidňuje, že nechce spotřebitele energeticky narušovat do doby, než to bude nezbytně nutné. Regulátoři se britskou veřejnost mezitím snaží k energetickým úsporám motivovat, a i proto k 1. listopadu spouští „službu flexibility poptávky“. Ta bude podniky a spotřebitele vyzývat k využívání energie mimo období odběrové špičky.
Výpadky elektřiny během zimního období budou v Británii záležet i na počasí. Evropské středisko pro střednědobou předpověď ale varovalo, že Evropu letos čeká zřejmě chladnější zima, než je v posledních letech obvyklé. V listopadu a prosinci se nad západní Evropou má zároveň vyskytovat tlaková výše, která by mohla snížit množství vyrobené energie z obnovitelných zdrojů.
I země EU mají své problémy
Vrcholní představitelé Velké Británie ale musí počítat s tím, že energetická situace není ani ve členských státech Evropské unie optimální. Dovoz elektřiny na její území proto může být v dalších měsících komplikovaný. Mnoho francouzských jaderných elektráren v současné chvíli elektřinu kvůli nevyhovujícímu technickému stavu nevyrábí, a i Evropská unie bojuje s nedostatečnými dodávkami plynu.
Silně znepokojující situace panuje nyní třeba v Německu. Tamější spotřeba zemního plynu je totiž podle posledních informací příliš vysoká na to, aby se země dokázala v zimním období vyhnout nedostatku této suroviny.
„Spotřeba plynu v posledních týdnech stoupla až příliš,“ uvedl šéf německého regulačního úřadu Bundesnetzagentur Klaus Müller ve čtvrtek. V týdnu od 26. září jeho úřad eviduje nárůst spotřeby domácností a malých podniků o deset procent v porovnání s průměrem za poslední čtyři roky. V případě průmyslu činí nárůst dvě procenta.
Müller zdůraznil, že Německo se v zimě jen stěží vyhne nedostatku plynu, pokud v soukromém, obchodním a průmyslovém sektoru nedosáhne alespoň 20procentní úspory. „Situace může být velmi vážná, pokud spotřebu výrazně nesnížíme,“ dodal.
Rozvodové energetické sítě po celé Evropě tak budou v příštích měsících čelit jedné z největších zkoušek za posledních mnoho desetiletí. Elektrické energie nemusí být dostatek a ve hře jsou proto i možné blackouty. Třeba v Británii se tak může opakovat situace ze sedmdesátých let minulého století, kdy byly tisíce lidí od elektřiny i po několik dnů odříznuty.
Extrémní blackout dříve zahrozil i v Česku
Česku zahrozil blackout naposledy před 37 lety, a to kvůli extrémním mrazům. Problémy tehdy způsobily silné mrazy přesahující 25 stupňů pod nulou. Kromě silné námrazy na vedení mráz působil potíže i při samotné výrobě elektřiny, spotřeba přitom kvůli vytápění extrémně stoupla.
„V lokalitě Krásný Les směrem na Adolfov nám pod tíhou námrazy popadalo vedení. Námraza vážila 18 až 20 kilo na metr vedení, podobné problémy jsme řešili i na Měděnci. Museli jsme vypínat jednotlivé úseky vedení a rozvodny ve městech. Na dvě hodiny se bez elektřiny ocitla jedna část města, na další dvě hodiny jiná. Omezení se netýkalo nemocnic a národních výborů,“ vzpomíná tehdejší zaměstnanec Severočeské energetiky Milan Fink.
Požadavky na odběr energie tak byly v té době obrovské. Tehdejší Československo ale dokázalo pokrýt zatížení maximálně 12 000 MW. Přitom jen v elektrických topeních bylo v Česku instalováno zhruba 7 000 MW, z toho 4 000 MW v domácnostech.
