Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvAmerický prezident Joe Biden ve svém projevu prohlásil, že Rusko svou „brutální a zbytečnou válkou“ na Ukrajině „bezostyšně porušilo základní principy“ Charty OSN.
Podle šéfa Bílého domu je válka na Ukrajině válkou ruského prezidenta Vladimira Putina a jeho cílem je vymazat Ukrajinu z mapy, přičemž bezohledně Evropě vyhrožuje jadernými zbraněmi. Biden se také vyslovil pro rozšíření Rady bezpečnosti OSN. Ta by se podle něj měla zdržet používání práva veta.
V projevu k mezinárodnímu společenství prezident USA také řekl, že ze zpráv o ruských útocích na ukrajinské civilisty mrazí. Putinovy nové jaderné hrozby vůči Evropě podle Bidena ukázaly „bezohledné ignorování“ odpovědnosti Ruska jakožto signatáře Smlouvy o nešíření jaderných zbraní.
„Jadernou válku nelze vyhrát a nikdy se nesmí vést,“ řekl dále Biden. Podle amerického prezidenta Rusko nikdo neohrožoval, ačkoliv se Moskva snaží tvrdit opak. Jediný, kdo usiloval o válku, je dle Bidena Rusko. Americký prezident rovněž přislíbil, že Spojené státy budou stát při Ukrajině. „Budeme stát v solidaritě proti ruské agresi, tečka,“ řekl Biden.
Aťsi Rusko hrozí jadernými zbraněmi, Ukrajinu osvobodíme, řekl Zelenskyj |
Biden se na všeobecné rozpravě OSN vyslovil také pro reformu Rady bezpečnosti OSN. Poznamenal, že nejmocnější orgán OSN musí zůstat důvěryhodný a efektivní.
„Proto Spojené státy rovněž podporují zvýšení počtu stálých i nestálých zástupců v Radě,“ řekl. Stálá místa v Radě bezpečnosti by podle něj měly získat země z Afriky, Latinské Ameriky a Karibiku.
Spojené státy nedávno překvapily svým požadavkem na reformu patnáctičlenné Rady bezpečnosti, píše agentura DPA. Pět stálých členů (USA, Rusko, Čína, Francie a Británie) má právo veta a může tak blokovat všechny kroky. To se opakovaně projevilo mimo jiné během nynější ruské agrese na Ukrajině. Za odpůrce reformy Rady bezpečnosti jsou považovány především Rusko a Čína.
Šéf OSN bojuje za vývoz ruských hnojiv, jinak hrozí potravinová krize, varuje |
Americký prezident také přislíbil dodatečných 2,9 miliardy dolarů (72 miliard korun) na řešení nedostatku potravin způsobeného válkou na Ukrajině a dopady změny klimatu. Jde o navýšení amerického příspěvku na zajištění potravinové bezpečnosti ve světě v návaznosti na 6,9 miliardy dolarů, které USA již letos na tento účel vyčlenily, píše Reuters.
Česko vystoupí v radě po třiceti letech
„To, že budu vystupovat v Radě bezpečnosti OSN, je velkým úspěchem české diplomacie pod mým vedením. V Radě bezpečnosti vystupuje český zástupce po 30 letech od doby, kdy jsme byli členem. Naše vláda vrací Česko na světovou mapu. Naši spojenci vnímají, že se vracíme k odkazu Václava Havla a k našim tradičním hodnotám,“ uvedl Lipavský.
Šéf diplomacie řekl, že bude mluvit o aktuální bezpečnostní situaci, o tom, že je nepřijatelné, aby Rusko rozhodlo o anexi další části Ukrajiny, nebo o návrhu na zřízení mezinárodního tribunálu v otázce agrese Ruska proti Ukrajině. O Lipavského vystoupení jako první informoval deník Blesk.
Lipavský cestou na Valné shromáždění OSN navázal na loňskou účast svého předchůdce Jakuba Kulhánka (ČSSD). V předchozích letech promluvil za Českou republiku tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO).
Zasedání RB OSN na téma „zachování míru a bezpečnosti na Ukrajině“ se kromě Lipavského zřejmě zúčastní také všichni ministři zahraničí ze stálých členů rady, jakož i šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba. Průběh schůze budou moci sledovat i novináři.
Rada bezpečnosti OSNRada má 15 členů, z nichž je pět stálých (Čína, Francie, Rusko, USA, Velká Británie), zbývajících deset nestálých členů volí Valné shromáždění OSN na dvouleté funkční období. Česká republika byla nestálým členem Rady bezpečnosti v letech 1994 až 1995. V té době v radě vystoupil velvyslanec Karel Kovanda. |
