Mladí sociální demokraté na společné akci pražské koalice Solidarita. V popředí...

Mladí sociální demokraté na společné akci pražské koalice Solidarita. V popředí je předseda mládežnické organizace Lukáš Ulrych. (10. září 2022) | foto: Jakub Stadler, MAFRA

Levice musí být zelená a sociální, ČSSD příště uspěje, věří mládežníci

  • 206
Gross, Hamáček, Petříček. Jména politiků, kteří vzešli z mládežnické organizace nejstarší české strany. Mladí sociální demokraté fungují již od minulého století a nyní stranu směřují ke většímu zájmu o mladé. Jejich zástupci v seriálu Mladí politici zítřka poukazují na chyby, které ČSSD v minulosti dělala a navrhují, kam dál. Osobně by například byli pro progresivní zdanění nebo zestátnění ČEZu.

Je sobotní podvečer a pražským ostrovem Štvanice zní hudba. Koná se na něm totiž předvolební akce pro politiky z pražské koalice Solidarita, sdružující ČSSD, Zelené, hnutí Budoucnost a hnutí Idealisté. Na lehátkách a dřevěných lavičkách sedí s pivem v ruce kromě lídryně kandidátky a bývalé ombudsmanky Anny Šabatové třeba i bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček nebo někteří členové Mladých sociálních demokratů.

Právě jejich pražští členové za koalici mnohdy kandidují v záříjových komunálních volbách. Sami si kombinaci stran pochvalují a vidí v ní budoucnost pro sociální demokracii, která je nyní poprvé od roku 1992 mimo Poslaneckou sněmovnu.

Mladí sociální demokraté přehledně

  • Mládežnická organizace byla založena 19. července 1990.
  • Současným předsedou je Lukáš Ulrych.
  • V minulosti byl členem třeba bývalý ministr vnitra Jan Hamáček, expremiér Stanislav Gross či exministr zahraničí Tomáš Petříček.
  • V současné době mají Mladí sociální demokraté přes 200 členů.
  • Úzce spolupracují s Českou stranou sociálně demokratickou (ČSSD), jsou členy Mladých evropských socialistů (YES).

„Myslím, že se tam dostaneme, ale ne samotní,“ říká předseda Mladých sociálních demokratů Lukáš Ulrych na dotaz, zda věří, že se strana do Sněmovny při příštích volbách v roce 2025 zase vrátí.

„Věřím tomu, že bychom měli do voleb jít v nějaké širší levicové koalici. Co je ale zásadní, s demokratickou levicí,“ popisuje.

Že již v roce 2021 strana nekandidovala spolu se Zelenými, označuje za chybu. „Do budoucna si myslím, že levice má být sociální a ekologická,“ dodává.

Takový názor není v řadách mládežníků ojedinělý. „Současná koalice tady v Praze nám ukazuje, že je to správné rozhodnutí,“ říká místopředsedkyně mládežnického spolku Alžběta Kálalová.

Poslední hřebíček do rakve? Vláda s ANO

Ohledně směřování ČSSD v posledních letech před volbami jsou mládežníci kritičtí. Hlavní chyba? Jít do vlády s Andrejem Babišem a jeho hnutím ANO. „Byl schopen vykrást naši rétoriku. On se snaží být takovým pseudosociálním demokratem, ale kde může, spojuje se spíše s pravicí. Vypočítal si, že nalevo jsou lidé, kteří jsou ochotní jej volit, on sám do toho šel ale jen proto, že mu ODS dala košem,“ míní Ulrych.

„Spolupráce s ANO byla tragická a fatální chyba. Smrtelná,“ říká zase Jiří Sedlář, další člen Mladých sociálních demokratů. Rozhodnutí ale označuje až za „poslední hřebíček do rakve“. Chybná totiž podle něj byla celá dlouhodobá koncepce strany, která se nesnažila oslovovat mladé ani pracovat se stávajícími voliči a zaměřila se pouze na téma důležitá pro starší.

Politolog: V mládežnících si strany vychovávají své budoucí tváře

To je ostatně i důvod, proč Sedlář do organizace vstoupil, a to až právě po posledních sněmovních volbách. „Jsem původem z Ostravy, takže jsem silně reflektoval problémy a poměry, které tam jsou, ať už co se týče možností zaměstnání, ale i obecného společenského rozpoložení. Viděl jsem, že poté, co tam sociální demokracie přestala mít svou politickou základu, začali lidé směřovat k radikálnějším stranám,“ popsal.

V sérii Mladí politici zítřka vyšlo:

Jeho názor na nešťastné počínání strany v posledních letech sdílejí i další členové. „Sociální demokracie udělala daleko více chyb. Přestala mluvit o nespravedlnostech, které lidi trápí,“ poukázal Ulrych. Nyní ale strana přehodnocuje svůj přístup. A v rámci toho začíná více komunikovat i se svou mládežnickou organizací.

„Jsem hrozně rád, že současné vedení s námi chce spolupracovat. Zajímají je naše názory. Myslím si, že deficit, který tady vznikl tím, že se strana moc nezajímala o názory mladších lidí, už odchází,“ dodává předseda.

Že takový problém strana měla a nyní se ho snaží řešit, ostatně připouští i místopředseda strany Tomáš Petříček. Ten problém s oslovením mladých voličů označuje za jednu z Achillových pat strany a jednu z příčin toho, že je nyní strana mimo Sněmovnu.

„Nebyla připravená si osvojit témata mladých, třeba sociální otázky, které vnímají velmi intenzivně, nebo zelená témata, jako je udržitelnost,“ míní a dodává, že nyní ČSSD tuto chybu napravuje.

Ekologie, přerozdělování a feminismus

Která témata jsou pro organizaci důležitá podle samotných mládežníků? Podle Ulrycha třeba zmíněná udržitelnost. Poukazuje přitom na to, že otázka řešení klimatické krize je sama o sobě spojená se sociální spravedlností.

„Je třeba si uvědomit, že si nemůžeme dnes dovolit životní styl nejbohatších. Musíme omezit jejich spotřebu za pomoci progresivního zdanění a získané prostředky investovat. Pokud nebude mít společenská většina, která žije ve stínu bohatství vytvořeného fosilní ekonomikou, jistotu, že jejich životní úroveň razantně neklesne, nikdy nebude motivovaná řešit globální oteplování,“ míní.

Poukazuje přitom na statistiky, podle kterých má deset procent nejbohatší větší produkci emisí CO2 než padesát procent nejchudších. „Situaci nevyřešíme tím, že chudým zakážeme jezdit starými auty,“ dodává.

Muži z práv a „strážci konzervativních hodnot“. Jaká je budoucnost ODS

Kromě toho podle něj mladí řeší i krizi bydlení, kterou pociťují více než starší generace. Obecně je stejně jako mateřskou stranu oslovuje téma sociální spravedlnosti a více než ČSSD pak akcentují feminismus. „Jako sociální demokrat se na to dívám tak, že máme problém s tím, že ženy mají na stejných pozicích daleko menší příjmy oproti mužům,“ vysvětlil.

Po vzoru jiných zemí by Česko podle začínajících politiků mělo zavést čtyřdenní pracovní týden. Podporují i myšlenu znárodnění ČEZu či progresivní zdanění. „Chtěla bych ho, otázka je spíše, jak konkrétně ho nastavit,“ míní třeba místopředsedkyně Kálalová.

„Je to alfa a omega našeho uvažování. Není normální, aby člověk, který má minimální mzdu, byl zatížen daněmi víc než třeba milionář. Máme nejvíc nerovné daně v Evropě. Je to problém naší politiky a bohužel to žádná jiná strana vůbec nereflektuje,“ doplnil ji Sedlář.

Za prezidenta by nastupující generace sociálních demokratů chtěla současného předsedu odborů Josefa Středulu. Sám Ulrych mu ostatně vede kampaň.

A na současnou vládu nešetří kritikou. „Už včera bylo pozdě začít s kontrolou marží. Mně by se třeba líbilo, kdyby u cenovky na každém zboží byla kromě ceny také procentně daná marže,“ navrhuje například Ulrych, co by v současné krizi dělal jinak. Kromě toho by zdanil nadnárodní korporace.

Kritizuje také podobu pětitisícového příspěvku na dítě, kterou vyplatilo ministerstvo práce a sociálních věcí. „Bylo to naprosto špatně mířené. Já to vidím ve škole,“ popisuje Ulrych, který se živí jako středoškolský učitel.

Sedmnáctileté děti příspěvek dostaly, jejich osmnáctiletí spolužáci už ne. Ti se tak místo na školu soustředí na brigády.

Budoucnost nejstarší české strany

Právě kritika a pravicový přístup současné vlády by podle Mladých sociálních demokratů však může pomoci dostat stranu zpět „na výsluní“. Jak ostatně podotýká Sedlář, krize jsou výsadou levicových politik. „Ale teď je to o hledání. My si nyní musíme ujasnit naše priority a to, jak a kam chceme směřovat,“ míní.

Právě tento směr má ve straně udat Michal Šmarda, kterého si straníci do čela zvolili na konci prosince loňského roku. „Přišel do těžké situace. Nyní je potřeba zachovat klid, ČSSD se musí reorganizovat a vstát z popela. Na tohle je podle mě dobrou osobností. V klidu nás může dotáhnout zpět do Sněmovny,“ doufá Sedlář.

Mladí politici zítřka

Svou mládežnickou organizaci má téměř každá velká politická strana v Česku i v zahraničí. Některé jsou aktivnější, jiné méně. Mezi jejich členy se ale skrývá řada významných politiků zítřka. Ostatně i mezi současnými poslanci se najdou ti, kteří svou kariéru započali právě mezi mládežníky.

Kromě výchovy budoucích politiků mohou mít navíc mládežnické organizace vliv i na chod mateřských stran. Těm nastavují zrcadlo a posunují je k tématům důležitým pro mladé. Vstoupit může každý od patnácti do pětatřiceti let. V rámci organizace pak pomáhá třeba během předvolebních kampaní, učí se veřejně vystupovat a mnohdy časem vstoupí do mateřské strany.

Redakce iDNES.cz strávila den s mládežnickými organizacemi klíčových politických stran. V seriálu Mladí politici zítřka popisuje, jaký mají na své mateřské strany vliv, v čem se odlišují a kdo tak může tvořit politiku budoucnosti.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video