Málem do turnaje vůbec nezasáhl. Necelé dva týdny před jeho startem si na přípravné akci v Hamburku nepříjemně poranil kotník, šance na brzké uzdravení byly mizivé.
Jenže reprezentační lídr se ukázal jako bojovník. Za pomoci léčitele, který za ním dorazil z Washingtonu, se dal bleskově dohromady aspoň natolik, aby jej trenéři napsali na soupisku.
Ze začátku se trápil, proti Izraeli však v klíčovém duelu pražské skupiny zabral, přispěl k vítězství a formu si přenesl i do Berlína. S německou metropolí se ovšem Češi loučí po jediném duelu.
„Proti favoritovi turnaje jsme odehráli svůj vůbec nelepší zápas na šampionátu, jsem hrdý na spoluhráče i trenéry,“ vzkázal.
Vzdor ani rekord konec neodvrátily. Češi na EuroBasketu padli s řeckým gigantem |
Po půli jste vedli. Proč nakonec končíte?
Tři čtvrtiny jsme dobře plnili taktiku, bránili, stavili jsme Janisovi (Adetokunbovi) zeď. Něco takového proti němu hrát musíte, atleticky je na tom totiž skvěle, v přechodu je velice silný. Samozřejmě je to zároveň trochu riskantní strategie, ostatní hráči rázem mají lehčí střely. Všechna čest, proměňovali je skvěle. Takové turnaje jsou zrádné, připadá mi, že všechny týmy hrají vážně dobře. Z našich posledních dvou utkání mám dobrý pocit.
Najdete na turnaji další klady? Skupinu jste odehrál v rodném městě.
Praha byla jedním z hlavních důvodů, proč jsem chtěl tak moc hrát. Covid nám turnaj o rok odložil, pořád se o něm mluvilo, mezitím jsme udělali úspěch v olympijské kvalifikaci. Toužili jsme vidět narvanou O2 arenu. Patnáct tisíc lidí přijde na basket! Na to v Česku nejsme zvyklí. Něco takového si budeme pamatovat navždy, moc nás to nadchlo. Měl jsem další motivaci, proč se dát do začátku turnaje dohromady.
Ale kotník jste úplně nedoléčil.
Samozřejmě to nebylo na úvod ono, dva zápasy jsem si odpočinul, jsem ale vděčný, že naopak v těch posledních dvou utkáních už jsem byl schopný hrát aspoň trochu tak, jak dovedu. Třeba to přiměje nějaké děti, aby se daly na basket. A díky fanouškům, kteří nás přijeli podpořit. Snad jsme ještě neřekli poslední slovo.
Budete v reprezentaci pokračovat?
Myslím, že jsem ještě mladý, abych na tohle myslel. Už to samozřejmě bolí víc a víc, zvlášť když máte rodinu, děti a chcete s nimi trávit čas. Navíc sezona bude dlouhá, čeká mě nové období v Barceloně, kde se snad budu prát o tituly až do konce června. Uvidíme, jaké budou naše šance a jak se vyvine kvalifikace na mistrovství světa, ale já určitě mám s reprezentací ještě spoustu plánů a ambicí. Nepomyslel jsem na konec, ještě mám čas.
Zvlášť když jste 17 asistencemi vytvořil proti Řecku nový rekord EuroBasketu...
Nakonec jsme prohráli, takže spokojený ani tak být nemůžu. Je to i ukázkou toho, že pořád ještě nemůžu hrát svůj stoprocentní basket. Přeci jen bych trochu víc atakoval jejich obranu, kdybych na tom byl fyzicky lépe. Zároveň jsme ale věděli, že pokaždé, když napichujeme jejich defenzivu, se stahují dolů. Kredit patří mým spoluhráčům za jejich pohyb bez míče, uvolňování. Měli jsme 32 asistencí, v útoku to byl nejlepší výkon i po týmové stránce.
Satoranský jedničkou i dvojkouV tabulce nejlepších rozehrávačských zápasů na EuroBasketu se Tomáš Satoranský zacementoval na čele. Nedělních 17 asistencí odsouvá na druhou příčku jeho vlastních 15 asistencí z roku 2015 v prodlužovaném utkání základní skupiny proti Litvě. Čísla jsou statistikům k dispozici od roku 1995. Ve čtyřech utkáních letošního šampionátu stihl Satoranský celkem 44 asistencí, průměr 11 se ostatním už bude překonávat jen těžko. Druhý Dee Bost je na 8,4 a třetí Vasilije Micič 7,5 a pro výběry Bulharska a Srbska už turnaj také skončil. Pokračuje Francouz Thomas Heurtel, který zvládá 7,2 asistence na utkání. |
Co se stalo v poslední čtvrtině, kterou jste o deset bodů prohráli, čímž jste ztratili i zápas?
Myslím, že šlo o naši ne zrovna chytrou hru v útoku, kdy kouč Itudis zvolil taktiku, že Janis bude bránit rozehrávače. Tohle hrál v CSKA s Kurbanovem. Je to samozřejmě náročné, oni jsou vysocí, dlouzí. Blokovali nás, některé střely jsme netrefili. Asi jsme neměli už tak dobře připravené střely jako v předchozím průběhu zápasu. A pak už jsme si udělali fauly, čehož Řekové v protiútocích využili.
Navíc začal bodovat Janis Adetokunbo, jeden z nejlepších hráčů světa.
Přestože jsme mu na střelu z dálky hodně prostoru chtěli dát, tak ty nejdůležitější trefil.
Pasujete Řeky nyní do role hlavního favorita?
Těžko říct. V tom je krása takového turnaje. Jak jsme viděli, není předvídatelný. Itálie vyřadila Srby, i v dalších zápasech měli outsideři šanci. Tipovat je složité. Na Řecko čekají Němci, kteří zatím hrají skvěle. To je pořádná výzva.
Odjíždíte z EuroBasketu s pozitivní myslí?
Kdybyste se mě zeptali na začátku léta, bral bych konec v osmifinále jako zklamání. Naše cíle byly daleko vyšší. Ale musíme zůstat na zemi a vnímat, jak se pro nás všechno vyvíjelo. Nevěděl jsem, jestli tu vůbec budu, a měli jsme i další zranění. Pak přišla prohra s Polskem. Já jsem rád, že jsme nakonec do Berlína postoupili a Řekům to jakožto jednomu z favoritů ztížili.
Tomáš Satoranský nastřádal rekordních 17 asistencí:
