Zatímco dnes totiž jezdí nákladní vlaky obloukem kolem hlavního nádraží, s výstavbou toho nového už jejich trasa povede přes něj. A proto je nezbytné řešit dobrou kapacitu po celé délce železničního uzlu od severu města až na jih. Dopravci tak opakovaně upozorňovali, že na trase vznikne řada kolizních míst.
„Myslíme si, že když už se dělá tak velký projekt za tolik peněz, měl by být udělaný pořádně. Při tak obří investici se musí zajistit špičková technologie, a to tak, aby byla pro všechny. Správa železnic je tlačená časem, jen aby to už měla hotové,“ prohlásil letos v červnu výkonný ředitel Žesnad Oldřich Sládek na mezinárodním železničním veletrhu v Brně.
Dokonce prý dostal e-mail z odboru dopravy brněnského magistrátu s vyzněním, že nádraží je primárně pro lidi, zatímco nákladní dopravu tam nechtějí.
Nicméně i přes dlouhodobé rozpory Sládek před pár dny oznámil, že teď v srpnu - po čtyřech letech naléhání - se Správou železnic „odklepli“ vhodné řešení, které odstraní problematické úseky.
Dohodli se na takzvaném židenickém podsmyku, což znamená, že nákladní vlaky ze seřaďovacího nádraží v Maloměřicích ve směru k tomu hlavnímu podjedou stávající koridor a objeví se na pravé straně, kde se napojí na krajní kolej. „Jde o to, abychom se dostali na pravou stranu ve směru na Břeclav bezkolizně s osobní dopravou,“ vysvětlil.
Původně přes úrovňová křížení a výhybky
Původní studie totiž počítala s návrhem, že by přes všechny koleje vedla úrovňová křížení a výhybky, přes něž by vlak z Maloměřic směrem na Břeclav musel projet. To by ale mohlo znamenat právě přerušení provozu osobní dopravy, tudíž pomalejší cestování, stání na červenou či zpoždění.
„Nové řešení je de facto taková mimoúrovňová křižovatka,“ přirovnává Sládek záměr ke známějším silničním stavbám.
Ostatně i na železnici v Brně se lze setkat s podobným řešením, jako je zmiňovaný podsmyk. Vlaky ve směru na Českou Třebovou jedou pod mostem a ten naopak křížem přejíždějí soupravy mířící na Tišnov.
Podle Sládka je jasné, že navrhované řešení bude finančně nákladnější než výhybky, ale odfiltruje pravděpodobné problémy, které by bez této úpravy mohly po přestavbě železničního uzlu nastat.
Díky podsmyku i nástupiště?
Ostatně s novým návrhem se už počítá jako s primární variantou. „Dostane se do zpracovávaného záměru projektu na Železniční uzel Brno. Po jeho dokončení bude předložen Správou železnic ministerstvu dopravy k projednání. Termín není v tuto chvíli stanoven,“ poznamenal mluvčí ministerstva dopravy Martin Brychta s tím, že další postup bude jasnější po schválení záměru projektu.
Právě dosavadní neshody na tom, kudy a jak vést nákladní vlaky, vedly podle židenického místostarosty Petra Kunce (dříve TOP 09) k tomu, že nultou etapu přestavby železničního uzlu, tedy modernizaci židenického nádraží, Správa železnic značně osekala. Železničáři totiž dosud nevěděli, jak perony postavit, když nebylo jasné, kterou trasou nákladní vlaky pojedou.
„Pokud bude schválený židenický podsmyk, mohla by se postavit i nová nástupiště,“ věří Kunc.
Jak totiž MF DNES nedávno informovala, Správa železnic počítá s tím, že u Bubeníčkovy ulice, kde vznikne nový přestupní terminál na MHD, nejdříve postaví jen novou odbavovací halu a bezbariérové přístupy na neexistující perony. Stavba by tak v tu chvíli byla k ničemu a cestující by museli stále chodit do 400 metrů vzdálené stávající haly a podchodu bez výtahů.
