Máte odhad, kolik zemědělců už drony v praxi používá?
Prodej do zemědělství pořád drhne, a to z několika důvodů. Jedním je ten, že se tady na všechno používají traktory, většina polí je krásná a rovná, všechno je dostupné a jednoduché. Ve světě se drony používají hlavně tam, kde jsou nedostupnější terény.
Druhým důvodem jsou pak dotace. Zemědělci kvůli nim nejsou tolik tlačení do změn. A potom je zde nedostatečná generační výměna. Chce to lidi, kteří mají k technice blíže. Předchozí generace zemědělců to nějak dělala, jejich děti ale v oboru zůstat nechtěly a teď se k tomu vrací ve věku před důchodem, kdy jim ale chybí odborné vzdělání.
A potom je tady zákaz letecké aplikace chemie, což je velký problém. Takže vím o dvou aplikačních dronech, které s úrodou pomáhají. Dronů určených pro monitoring létají desítky až stovky.
To tedy zatím moc není, máte v plánu oslovovat zákonodárce kvůli změně legislativy?
Ono se to bude zlepšovat. A to i kvůli technickým změnám u dronů. Jeden používáme i my, ten má objem nádrže 10 litrů, ale nejběžněji se ve světě prodávají 30litrové, my bychom pak na konci roku měli i 40litrového. A to už jsou mašiny, kde to dává smysl.
On ten zákaz aplikace platí ještě z dob bolševika, kdy létali čmeláci (Zlín Z-37 Čmelák, zemědělský letoun, pozn. red.) a ta aplikace byl velmi nepřesná, kdežto drony jsou využívané přesně naopak na to, aby byly velmi přesné. Letecká aplikace je možná na výjimku, na speciální povolení ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský).
A ústav se změnou nemá problém, jedná se o přesnou aplikaci. Stačilo by, aby se aplikace např. do výšky sedmi metrů nepovažovala za leteckou.
Aplikace postřiků dronem
A potom existují místa, kam drony prostě nesmějí, jako například nyní v Hřensku.
Samozřejmě, jsou místa, kam standardně nesmíte. Ale na základě určité dohody, nebo na základě povolení to je možné téměř vždy. Zmínil jste Hřensko, civilní dron tam opravdu nyní nesmí, ale tolik profesionálů najednou společně s velkými letadly a vrtulníky ještě nikdy v Česku nelétalo. Musí to být „jenom“ organizované a dobře řízené.
V Hřensku byla tzv .v no-flight zóna vyhlášená kvůli požáru, hasiči tam využili naše drony s termokamerami, díky kterým mohli nalézat skrytá ohniska požáru. Se zemědělským dronem není potřeba létat nad 10 metrů. Prakticky se dá létat skoro všude, ale musíte to mít v některých případech domluvené a povolené od vlastníka pozemku, správce komunikace a podobně. Finální povolení vydává Úřad pro civilní letectví.
Pak jsou také omezení, že se například nesmí létat nad národními parky, povolení určitě nedostanete v době hnízdění ptáků. Města obecně zákaz nemají s výjimkou třeba Pražského hradu a nyní centra, kde je kvůli předsednictví vyhlášená bezletová zóna, ale ta je jenom dočasná.
To ale neznamená, že je vše povoleno! Jsou obecná pravidla, ta řeší i bezpečnost osob na zemi, bezpečnost majetku, ale také reagují na ochranu osobních údajů.
Důležitá bude i ekonomická stránka věci, zemědělec si bude muset spočítat, jestli se mu to jako investice, stejně jako u ostatních strojů, vyplatí. Případně zda si dron nekoupí dohromady se sousedem.
Nejlevnější malý dron s multispektrální kamerou, který váží kolem 900 gramů a měří množství chlorofylu na základě odrazivosti, stojí řádově 150 000 korun, bez této speciální kamery kolem 50 000 Kč.
A ten velký se samotným dávkovačem i se sadou akumulátorů kolem 600 000 Kč. Jinak naše firma má dva hlavní segmenty – hobby drony pro spotřebitele a průmyslové drony, kam se řadí i ty zemědělské. A u nich se počítá, aby se s nimi lidé nebáli létat, i s havarijní pojistkou. Takže s nějakou spoluúčastí to můžete dvakrát za rok rozbít, ale pak si ji už další rok musíte přikoupit.
A potom má také každý dron něco jako povinné ručení, což předepisuje evropská legislativa. Na druhou stranu se vám ale o něco zvýší výnosy, protože nemusíte do vyšší vegetace jezdit s traktorem a nemusíte řešit, že když je mokro, tak že vám traktor na pole ani nevjede. A potom stále roste cena hnojiv i přípravků na ochranu rostlin a precizní aplikací na nich můžete ušetřit.
U jakých plodin předpokládáte největší možnost využití?
To si musí říct spíš sami zemědělci, to ukáže až čas a my to zatím přesně nevíme. Ale ozvali se nám pěstitelé máku a očekáváme, že zájem by mohl být také od pěstitelů brambor. A potom u školkařů, a v lesnických školách. Tam je totiž aplikace na stromy velmi nepříjemná, když stříkají stromky tak spousta chemikálií skončí na nich.
A už jste na nějakém projektu se zemědělci spolupracovali?
Na několika. Například když tady byla před dvěma roky ta hraboší katastrofa, tak jsme spolu s ÚKZÚZ monitorovali hraboší nory. Rozlišení optických kamer na dronech je tak vysoké, že vidíte i jednotlivé hlodavce, jak běží z díry do díry. Zjišťovali jsme tehdy, jestli by bylo možné aplikovat prostředky proti hlodavcům přímo do nor, ale muselo by se to vyvinout skrze strojové rozpoznávání, aby přístroj sám rozeznal otvory.
A potom pomáháme před sekáním obilí s upozorňováním na srnčata, která v něm nejsou vidět. Buď jsme létali před kombajnem a vysílačkou ho zastavovali, nebo nejdřív uděláme mapu, kterou dáme člověku, který ve chvíli, kdy se kombajn přiblíží k danému místo, to zvíře najde a odnese.
Kde v zahraničí se drony v zemědělství používají?
V EU prakticky ne. Například v Německu je úplně stejný problém, že jsou brzděné legislativou. Ale na Ukrajině loni létalo 300 dronů a přípravky tam aplikovaly místo letounů. Ukazuje se, že je to levnější než ta klasická letecká aplikace.
Ale to je už náročné, když chtějí být produktivní, tak jim tam létají třeba i čtyři mašiny najednou a v jednom kuse doléváte přípravek do nádrže a nabíjíte akumulátory. V takovém případě už byste taky musel mít velkou elektrocentrálu.
