V Brazílii, která je největším světovým producentem sóji, by podle poradenské společnosti MB Agro mohlo dvacetiprocentní snížení spotřeby hnojiv přinést 14 procentní pokles výnosů. V Kostarice se podle družstva, které zastupuje 1 200 malých producentů kávy, sníží v příštím roce produkce až o 15 procent, pokud zemědělci vynechají byť jen třetinu běžné aplikace hnojení. V západní Africe sníží klesající spotřeba hnojiv letošní úrodu rýže a kukuřice o třetinu, uvádí nezisková organizace International Fertilizer Development Center, která se zabývá potravinovou bezpečností.
„Zemědělci pravděpodobně vypěstují jen tolik, aby se uživili. Otázkou však je, kolik vypěstují navíc, aby nasytili města,“ řekl Patrice Annequin, hlavní odborník IFDC na trh s hnojivy se sídlem na Pobřeží slonoviny. Když se k existujícím rizikům, jako je terorismus, přidá zvýšený hlad v celé západní Africe, „je to pro mnoho vlád v našem regionu zcela nebezpečné“.
A dodává, že pro miliardy lidí na celém světě, kteří nepracují v zemědělství, je celosvětový nedostatek cenově dostupných hnojiv pravděpodobně vzdáleným problémem. Ve skutečnosti však nezůstane žádná domácnost bez úhony.
„I v tom nejméně destruktivním scénáři bude mít prudký nárůst cen syntetických živin za následek nižší výnosy plodin a vyšší ceny v obchodech s potravinami, od mléka přes hovězí maso až po balené potraviny, a to po dobu několika měsíců nebo dokonce let v celém rozvinutém světě, natož v rozvojových ekonomikách, které se již nyní potýkají s vysokou mírou nedostatku potravin. Nižší používání hnojiv hrozí podvýživou, politickými nepokoji a nakonec i ztrátami na lidských životech, kterým by se jinak dalo zabránit,“ dodává.
Méně hnojiv, méně úrody
Komerční zemědělci se při získávání úrody spoléhají na kombinaci tří klíčových živin - dusíku, fosforu a draslíku. Zemědělství se od té doby stalo závislým na hnojivech vyrobených člověkem. Ačkoli se potřeby půdy liší region od regionu, obecný trend je celkem nesporný: Větší používání hnojiv přináší větší produkci potravin.
Protože však náklady na syntetické živiny prudce vzrostly - v Severní Americe je jeden z ukazatelů cen téměř trojnásobný než na začátku pandemie - museli zemědělci začít omezovat jejich používání, někdy i výrazně. Svět se tak ocitl na neprobádaném území.
„Ceny hnojiv vzrostly v průměru o 70 procent oproti loňskému roku,“ uvedl Timothy Njagi, výzkumný pracovník Tegemeo Institute of Agricultural Policy and Development v Keni, s odkazem na ceny v zemi. „Hnojiva jsou sice dostupná, ale pro většinu zemědělců jsou příliš drahá. A co hůř, mnozí zemědělci vědí, že se jim tyto náklady nemohou vrátit.“
Růst cen potravin se jen tak nezastaví, říká prezident Agrární komory |
Hlavními důvody růstu cen hnojiv je skokové zdražení zemního plynu, který je jejich hlavní surovinou, sankce uvalené na běloruského výrobce hnojiv, zastavení výroby hnojiv kvůli loňské bouři na pobřeží Mexického zálivu a také pandemická omezení, která narušila dodávky.
„Snižuji používání hnojiv, nemohu si dovolit tak gigantické ceny,“ řekl 61letý Marcelo Cudia, zemědělec ve filipínské oblasti Střední Luzon, kde pěstuje rýži a půdu obdělává již třináct let.
O desítky tisíc kilometrů dál stojí brazilský pěstitel sóji Napoleão Rutilli před stejnou těžkou volbou. „Pokud budou hnojiva drahá, budeme jich používat méně. Pokud budeme používat méně, budeme produkovat méně,“ řekl 33letý farmář druhé generace. „Ceny potravin se zvýší a všichni budou trpět.“
Potraviny v ohrožení
Rostou také obavy, že menší používání hnojiv povede k nižší kvalitě úrody. Stačí se zeptat Garyho Millershaskiho, který v jihozápadním Kansasu obhospodařuje více než 1 800 hektarů pšenice a zhruba 1 200 hektarů kukuřice a čiroku. Millershaski, který je také předsedou Kansaské komise pro pšenici, uvedl, že komise se letos na jaře nejvíce obává toho, že zemědělci mohli vynechat aplikaci dusíku. A pokud tak učinili, mohlo by to poškodit obsah bílkovin v zrnu a vést k „nižší třídě pšenice“.
Vzhledem k tomu, že téměř polovina americké pšenice se vyváží do jiných zemí, je to problém, který bude mít dopad na spotřebitele po celém světě. Sklizeň tvrdé červené ozimé pšenice, nejrozšířenější třídy pěstované v USA a zrna, které se používá k výrobě univerzální mouky, začne v červnu.
„Největší obavy mám z toho, že v některých oblastech světa budeme mít nakonec velmi vážný nedostatek potravin,“ řekl v březnovém rozhovoru Tony Will, výkonný ředitel největší světové společnosti CF Industries Holdings Inc. vyrábějící dusíkatá hnojiva.
„Potravinová bezpečnost je v ohrožení,“ uvedl filipínský ministr zemědělství William Dar pro agenturu Bloomberg News.
Hrozí nedostatek hnojiv z Ruska, válka může v budoucnu snížit úrodu |
Rostoucí ceny potravin bez odpovídajícího zvýšení příjmů již dlouho vyvolávají sociální nepokoje. V letech 2008 a 2011 vyvolala prudce rostoucí inflace potravinové nepokoje ve více než třiceti zemích Asie, Blízkého východu a Afriky.
Někteří zemědělci dokonce zcela upouštějí od pěstování plodin s vysokým obsahem hnojiv, jako je kukuřice, ve prospěch plodin s nižšími nároky, jako jsou fazole.
Tregg Cronin, americký farmář ve střední části Jižní Dakoty, který se rozhoduje mezi pěstováním pšenice, kukuřice, slunečnice, ovsa a sóji, se ocitl v nezáviděníhodné situaci: Sucho v loňském roce zanechalo v Croninově půdě přebytek dusíku. Proto se rozhodl osázet o 10 procent více hektarů slunečnic, které potřebují dusík více než sója. Pokud však ceny hnojiv zůstanou vysoké i v následujících měsících, příští rok přejde na více sóji. Podobně kalkulují i jiní - a doufají, že se vydali správným směrem.
Rusko-ukrajinská válka přispívá ke krizi
Již v únoru se kvůli rusko-ukrajinského konfliktu uzavřely všechny ukrajinské přístavy, přes které se komodity vyvážely. Ukrajina je významným vývozcem obilí a dalších potravinářských produktů, podílí se i na vývozu kovů. Černé moře představuje klíčovou tepnu pro dopravu obilí a dalších komodit. Kvůli ruské invazi musela země začít vyvážet zemědělskou produkci vlakem přes svou západní hranici nebo přes malé říční přístavy na Dunaji.
Ukrajina může kvůli ruské blokádě černomořských přístavů přijít o desítky milionů tun obilí, což by vyvolalo potravinovou krizi v Evropě, Asii a v Africe. V pořadu australské televize 60 Minutes to také řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Rusko nenechává lodě připlouvat ani odplouvat, má Černé moře pod kontrolou,“ uvedl Zelenskyj. „Rusko chce zcela zablokovat ekonomiku naší země,“ dodal.
Podle údajů mezinárodního obilného výboru byla Ukrajina na přelomu let 2020 a 2021 čtvrtým největším světovým vývozcem obilí. Do zahraničí ho prodala 44,7 milionu tun. Objem exportu od ruské invaze prudce klesl, zatímco globální ceny pšenice od začátku invaze 24. února stouply přibližně o 40 procent.
