Více než třicet stupňů a svítící sluníčko. Teploty, které v posledních dnech Česká republika zažívá, nezvládne každý. Třeba pražští záchranáři proto jen od začátku června do pondělka zasahovali u téměř 120 kolapsů z horka. Jde jen o případy, kdy operátor či operátorka z popisu usoudil, že na vině je právě teplota. Skutečný počet lidí, kteří potřebovali kvůli vlnám veder vyhledat akutní péči, je tak ještě větší.
„Existuje řada dalších výjezdů – zhoršení stavu u chronicky nemocných starších pacientů. Ti mají nejčastěji onemocnění dýchacího aparátu nebo srdce a jednoduše se jim přitíží. Toto zhoršení zdravotního stavu má s velkou pravděpodobností na svědomí také horké počasí, ale ty už do zmíněných čísel započítat nemůžeme,“ vysvětlila Jana Poštová, mluvčí pražské zdravotnické záchranné služby.
Bezprecedentní verdikt. Stát nedělá dost s klimatickou změnou, řekl soud |
Ačkoliv čísla nejsou úplná, oproti loňskému roku jde o mírný nárůst. A že případů přibývá, potvrzují i jihomoravští záchranáři. „V roce 2021 narostl ve srovnání s rokem 2020 počet výjezdů, které mohou souviset s horkem, řádově o stovky a v roce 2022 ve srovnání s loňskem pak opět o další stovky,“ uvedla jejich mluvčí Michaela Bothová.
Zkušenosti českých záchranářů tak jen potvrzují trend, o kterém vědci mluví již déle: horkých dní je čím dál více a to negativně ovlivňuje zdraví.
Kolik lidí mají ročně vysoké teploty na svědomí, není jednoduché určit. Třeba právě v hlavním městě se ale na fenomén zaměřil tým vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Zjistili, že zatímco dříve umíralo ročně důsledkem veder na padesát lidí, mezi roky 2010 a 2019 jich je každý rok průměrně už devadesát.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvVlny vederVlny veder (anglicky heat waves) jsou několikadenní události spjaté s abnormálně horkým počasím v létě. Mají závažné dopady na přírodní prostředí i lidskou společnost, mezi které patří zvýšená nemocnost a úmrtnost, stres pro hospodářská i volně žijící zvířata, poškození zemědělských plodin, šíření škůdců a nadměrná spotřeba elektrické energie pro potřeby chlazení. Například během extrémně horkého léta v roce 2003 ve Francii bylo zaznamenáno desetitisíce úmrtí z horka, snížené výnosy zemědělských plodin, nižší produktivita rostlin a rekordní ústup ledovců v Alpách. Zdroj: Klimaweb |
„V poslední dekádě bylo riziko úmrtí na vysoké teploty přibližně dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích, tedy od roku 1982 do roku 2009,“ vysvětlil Aleš Urban, jeden z autorů studie.
Upozorňuje, že vysoké teploty mají z hlediska celoroční úmrtnosti celkem malý vliv. Připisovat jim lze asi jedno procento všech letních úmrtí. „Nicméně v těch nejteplejších dnech narůstá riziko úmrtí oproti běžným letním teplotám o třicet až čtyřicet procent. Pokud je takových dnů více za sebou a tedy tvoří takzvanou vlnu veder, tak riziko ještě narůstá,“ doplnil.
Důvodů, proč vysoké teploty zabíjí častěji, je víc: jednak výrazně narůstá počet a zvyšuje se intenzita vln veder. Současně se ale projevuje i fakt, že populace stárne a v rizikových skupinách je čím dál více lidí.
A s tím, jak klimatická změna postupuje, lze předpokládat, že problémů bude přibývat. „Studie modelující dopady klimatické změny na lidské zdraví předpovídají globálně i regionálně nárůst úmrtí v důsledku intenzivnější a častější vln veder, pokud se lidstvo nedokáže adaptovat,“ upozornil Urban.
Nárůst úmrtí v létě může být podle něj do jisté míry kompenzovaný poklesem úmrtí v zimních měsících, které budou mírnější. „Nicméně se zatím zdá, že tento pokles nebude dostatečný a navíc se bude týkat pouze nejsevernějších zemí,“ doplnil.
Žít v novém klimatu? Stejné jako kouřit
Nejsou to jen úmrtí, kterými se projevuje, jaký negativní vliv klimatická změna na lidské zdraví má. Horší stav klimatu způsobí nárůst výskytu některých nemocí, a to řadou způsobů. Kvůli zvýšeným teplotám, ale také kvůli suchu či požárům, se bude třeba v ovzduší koncentrovat čím dál více škodlivých prachových částic. A s tím bude přibývat lidí s respiračními problémy i zhoršovat se stav pacientů se stávajícími dýchacími obtížemi.
„Z hlediska plic je a bude nejvážnějším problémem právě změna kvality ovzduší. Povede ke zhoršování obtíží u pacientů s chronickými chorobami plic a dýchacích cest, jako je chronická obstrukční plicní nemoc, bronchiální astma, plicní fibróza a mnohé další, i ke vzniku nových případů respiračních onemocnění, například zánětů průdušek a pneumonií,“ popsal pneumolog Vladimír Koblížek z Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Cítíte dým z požáru? Noste respirátor a nevětrejte, radí pneumoložka |
Nejde jen o nepodložené předpovědi. Právě letos publikovali američtí lékaři studii o dopadu změny venkovní teploty na stav třiceti starších nemocných lidí s chronickou obstrukční plicní nemocí. „Každý vzestup letní zevní teploty o pět stupňů byl spojen s výrazným zvýšením rizika dušení těchto pacientů. Zajímavé bylo, že u stejných pacientů pokles venkovní teploty během zimního období vedl ke zvýšenému vykašlávání hlenu a horšímu kašli. Obě změny od normy tedy byly spojeny se zdravotními problémy v oblasti dýchání,“ popsal Koblížek.
Připravit zdravotnický systém a upravit zástavbu
Kromě toho bude podle něj zhoršená kvalita ovzduší negativně ovlivňovat i mozek a srdce. To s sebou přinese větší množství mozkových mrtvicí a srdečních infarktů. Negativně ovlivněna bude i činnost ledvin a mnohé další orgány.
„Intenzita a frekvence těchto negativních dopadů se bude postupně zesilovat. Máme první data ze zahraničí. Postupně, bohužel, získáme i svoje vlastní,“ řekl Koblížek. „Změna klimatu bude působit zdravotní dopady srovnatelné s kouřením cigaret,“ dodal.
Každou minutu třináct mrtvýchNa tom, že klimatická změna zásadně ohrozí lidské zdraví, panuje mezi lékaři shoda. Vloni v září třeba redaktoři 220 předních lékařských a zdravotnických časopisů z celého světa ve společném úvodníku vyzvali, aby se tento problém začal řešit. „Zdraví je už nyní poškozováno globálním zvyšováním teploty a ničením přírody,“ uvedli tehdy s tím, že pokud se problém nebude řešit, hrozí v důsledku zvyšování teplot „katastrofální poškození zdraví, které nebude možné zvrátit“. Postupně se sice především evropské země snaží svůj dopad na klima omezit. Současné cíle ale podle lékařů stačit nebudou. Již nyní podle Světové zdravotnické organizace umírá kvůli klimatu každou minutu třináct lidí. |
Klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu Radim Tolasz dále upozorňuje, že vyšší teploty mohou umocnit i šíření některých nakažlivých nemocí. „Vyšší teplota umožňuje rozšiřování přenašečů nemocí do vyšších nadmořských výšek a blíže k pólům, takže zaznamenáváme klíšťata nebo různé druhy komárů v místech, kde to dříve nebyl obvyklé,“ vysvětlil.
Kromě boje s klimatickou změnou je proto podle Koblížka třeba na veškeré zdravotní dopady připravit zdravotnický systém i nové generace lékařů.
S tím souhlasí i Urban, který tento krok vnímá jako jedno z rychlejších řešení. „V prvé řadě bude důležité chránit rizikové skupiny obyvatelstva, tedy zejména starší a chronicky nemocné lidi, a vzhledem k demografickému vývoji připravit naše zdravotnictví na to, že počet lidí, kteří budou potřebovat akutní pomoc během vln veder bude pravděpodobně přibývat,“ řekl.
V delším období je pak třeba přizpůsobit plánování měst. Právě ta jsou totiž s ohledem na vysoké teploty rizikovější.
„Pravděpodobnost výskytu extrémně vysokých teplot je nejvyšší v nížinných oblastech, kde se nacházejí i největší města. Zároveň je ve městech vliv horka umocněn takzvaným efektem tepelného ostrova města, který je způsoben vysokým podílem umělých a vodě nepropustných materiálů, které mají tendenci se při přímém vystavení slunečnímu záření zahřívat výrazně více než volná půdu pokrytá vegetací,“ popsal.
Tyto přehřáté městské povrchy pak uvolňují zejména po západu slunce zadržené teplo zpět do atmosféry, v důsledku čehož klesá teplota ve městech výrazně pomaleji než ve venkovské krajině. Při horkých letních dnech může být proto rozdíl v minimální ranní teplotě v centru Prahy a na jejím okraji i více než pět stupňů Celsia.
Stát zkouší zvrátit verdikt soudu v kauze klimatické žaloby, podal stížnost |
Pomoci by podle Urbana mohlo lepší plánování měst, vysazování více zeleně či instalace zelených střech a fasád na budovách nebo světlejších materiálů tam, kde je využití zeleně technicky a ekonomicky nevýhodné. „Můžeme využívat stínících prvků, jako jsou vnější rolety, pro zamezení přísunu horka do interiéru a v neposlední řadě se samozřejmě nabízí rozšíření využití klimatizací, bez kterých už dnes některé části světa nejsou v podstatě obyvatelné,“ dodal Urban.
S tím souhlasí i Tolasz. „Měli bychom investovat do takzvané zelené a modré infrastruktury – zelené střechy, parky, jezírka nebo vodotrysky, které i za horkých dní zpříjemní pobyt venku,“ míní.
To vše má ale háček – klimatizace znamená vyšší nároky na energie. A i ostatní adaptační opatření jsou výsadou bohaté společnosti. Větší dopady přitom bude mít klimatická změna na chudší země, kde se ke všem vyjmenovaným problémům přidává třeba i riziko rychlejší kazivosti potravin, nedostatku pitné vody i hladomoru.
Ministerstvo má plán, jak vlnám veder čelitŽe je dopad klimatické změny na zdraví problém, si uvědomují i ministerstva. Vlna veder byla vytipována jako jedna z možných krizových situací, které může Česká republika čelit, resort životního prostředí proto zpracoval takzvaný typový plán, který popisuje systém monitoringu teplot a následných opatření. Problematice se věnuje i ministerstvo zdravotnictví. „A to již od roku 2015, kdy za finanční podpory Světové zdravotnické organizace provedlo dotazníkové šetření u vybraných poskytovatelů lůžkové péče. Závěry jsou obdobné jako v jiných státech Evropské unie – obyvatelstvo na vedra není plně připraveno, v nemocnicích často chybí klimatizace. Zranitelnými skupinami jsou senioři, malé děti, rizikoví chroničtí pacienti, zejména s kardiovaskulárními onemocněními, ale nejen tito. Se zvyšující se teplotou se zvyšuje i počet výjezdů záchranné služby,“ popsal mluvčí resortu Ondřej Jakob. |
