Soud v rozhodnutí uvedl, že české plány na snižování emisí nejsou dostatečné. Musí se navýšit a konkretizovat. A to tak, aby se emise skleníkových plynů do konce dekády snížily o 55 procent oproti roku 1990 a tím jsme se dostali do souladu s celoevropským cílem. Žalobci původně požadovali ještě větší snížení emisí.
„Jsem pozitivně překvapen, nečekal jsem, že soud vezme žalobu tak vážně, ale jejich rozhodnutí je plně na místě,“ konstatoval pro iDNES.cz Jan Hollan, astrofyzik a člen spolku Klimatická žaloba.
Spolek sdružuje 260 českých občanů, kteří jsou nespokojení s nečinností státu. Mezi nimi jsou zemědělci, lesníci, učitelé, lékaři a mnoho dalších. Všichni z nich pociťují dopady změny klimatu ve svém každodenním životě, uváděli v žalobě.
Žalobu zpracovanou expertní skupinou Frank Bold spolek podal minulý rok na čtyři ministerstva - životního prostředí, zemědělství, průmyslu a obchodu, dopravy – a na samotný úřad vlády. Zástupci jednotlivých ministerstev u soudu pronesli obhajobu.
Vysoké emise Česka
Žalobci si nechali vypracovat dva odborné posudky. Oba dospěly k závěru, že stát nesměřuje k dodržení Pařížské dohody, ke které se v roce 2017 zavázal. A to nyní potvrdil po více než dvouhodinovém jednání tříčlenný senát Městského soudu v Praze.
Jeden z posudků se odvolával na koncept uhlíkového rozpočtu. Tedy výpočet férového dílu z počtu emisí, které mohou být do ovzduší vypuštěny, aby Česko dodrželo Pařížskou dohodu, neboli abychom udrželi oteplení výrazně pod hranicí dvou stupňů Celsia.
Česko by rozpočet současným tempem překročilo dvaapůlkrát, vyplývá z odborného posudku. Kromě toho máme na obyvatele jedny z nejvyšších emisí na světě.
České plány jsou katastrofa pro klima. Chovat se tak všichni, planeta „shoří“ |
„V tomto kontextu je absurdní mluvit o dodržování mezinárodních závazků,“ komentoval pro iDNES.cz Martin Abel, právník ze spolku Klimatická žaloba. Spolek se odvolává i na další předpisy. Kupříkladu na ústavou zaručené právo na příznivé životní prostředí, či na závazky vycházející z unijního práva.
Konkrétní povinnost neexistuje, tvrdili obhájci
Zástupci ministerstev a vlády se zaštiťovali tím, že žaloba je příliš obecná a že z mezinárodních závazků nevyplývají pro stát žádné konkrétní povinnosti. Cíle si podle obhájců stanovuje každá země sama a jedinou povinností, která z nich vyplývá, je „vyvinout náležité úsilí je plnit.“ To údajně jednotlivé resorty vyvíjí v rámci svých strategií.
„Nehodláme popírat ani změnu klimatu, ani její dopady. Ministerstvo životního prostředí ale zpochybňuje právní nástroj, který žalobci zvolili, neboli správní žalobu pro nezákonný zásah, protože její podmínky nebyly splněny,“ argumentovala Markéta Jirků, právní zástupkyně resortu životního prostředí.
31. května 2021 |
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSoud ale jejich slova nepotvrdil. V rozhodnutí vycházel z Pařížské dohody a evropského právního rámce pro klima. „Tyto rámce jsou určité a pro žalované závazné,“ konstatovala soudkyně Karla Cháberová v rozhodnutí.
Žalobu soud zamítl v bodě týkající se adaptace. Spolek uváděl, že stát nedělá dost ani v přípravách na dopady klimatické změny jako je častější sucho, nedostatky vody a podobně. Podle soudu nicméně příslušné strategie jsou v tomto ohledu dostatečné.
Ministerstva mohou nyní podat kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Resort životního prostředí sdělil, že tento krok zváží po seznámení se s rozsudkem.
Chybí klimatický zákon
Podle právničky a političky Karolíny Žákovské případ nemá v Česku obdoby. „Neexistuje žádné rozhodnutí, které by se dalo označit jako precedens pro tuto žalobu,“ uvedla Žákovská na debatě před konáním soudu. „Rozhodnutí mě těší, byť jsem ho nečekala. Doufám, ze se jím příslušné orgány budou řídit,“ dodala Žáková k rozhodnutí soudu.
Nespokojení občané se při žalobě inspirovali úspěšnými případy ze zahraničí. Ve světě již proběhlo přes 600 podobných žalob spojených s klimatem. Lidé žalují nejen státy, ale i banky nebo korporace. Například v Nizozemsku, Německu či Francii soudy vyhověly podobným žalobám a nařídily v posledních letech vládám klimatické cíle rovněž navýšit.
Zákon o snižování emisí je jedna z dobrých možností, zní z koalice |
Žaloby se však v zahraničí často odvolávaly na konkrétní klimatické zákony. Neboli předpisy, které závazně určují postup snižování emisí na vnitrostátní úrovni. Odborníci poukazují, že taková opora v české legislativě chybí. „Bohužel neexistuje žádná konkrétní povinnost stanovená zákonem, o kterou by se bylo možné opřít,“ konstatovala právnička Žákovská.
S tím souhlasil i ústavní právník Jan Kysela. „Žaloba se opírá o velice obecná právní ustanovení, ať už mezinárodní či vnitrostátní. Záleží tedy na soudu, který má v tomto případě určit, co konkrétně znamená například ‚právo na životní prostředí‘ či některý z mezinárodních závazků,“ sdělil Kysela.
Odborníci se shodují, že řadu dopadů klimatické změny již pozorujeme dnes v Česku. Postupné oteplování s sebou nese přibývání extrémně horkých dní, přírodních katastrof či suchých období. To vše se má při dalším vypouštěním skleníkových plynů ještě zhoršovat, jak dokazuje například expertní stanovisko české Akademie věd.
20. dubna 2021 |
