Je to dosud nejjasnější přiznání takto vysoce postaveného činitele Moskvy, že se její válečné snažení na Ukrajině za posledních pět měsíců rozšířilo.
Co se týče územních cílů, Moskva vycházela při březnových neúspěšných mírových rozhovorech v Istanbulu z tehdejší geografické situace.
„Geografie je nyní jiná. Už nejde jen o Doněckou a Luhanskou lidovou republiku, ale i o Chersonskou oblast, Záporožskou oblast a řadu dalších území,“ řekl Lavrov podle listu Kommersant v rozhovoru pro agenturu RIA Novosti.
Poukázal tak na ty části Ukrajiny, které Rusko nyní okupuje nebo se je snaží získat pod kontrolu.
Další vyjednávání o míru podle Lavrova „za současné situace nedávají žádný smysl“. Předchozí setkání vyjednavačů podle něj pouze ukázala „nedostatek vůle vážně jednat“ o podmínkách ze strany Ukrajiny.
„Rusové chtějí krev, ne vyjednávání. Vyzývám všechny naše partnery, aby posílili sankce vůči Rusku a urychlili dodávky zbraní na Ukrajinu,“ reagoval na twitteru šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.
Lavrovovy komentáře ukazují, že se Rusko připravuje na anexi ukrajinských území, jak varovala administrativa prezidenta Joea Bidena, řekl ve středu mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. „Tahle válka není nic víc než válkou o dobytí území,“ dodal Price.
Podle Lavrova k rozšíření ruských vojenských cílů přispěl i „bezmocný vztek“ Západu, který Ukrajině poskytl zbraně dlouhého dosahu včetně salvových raketometů HIMARS. Rusko proto nemůže dovolit ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému nebo jeho nástupci, aby těmito zbraňovými systémy ohrožovali nyní Rusy ovládaná území.
Luhanská a Doněcká oblast leží na východě Ukrajiny. Proruští separatisté drží části obou oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky – Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než Ukrajinu na konci února vojensky napadlo. Právě ochranou obyvatel obou separatistických území před údajnou „genocidou“ Moskva mimo jiné svou invazi zdůvodňuje.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu letos 24. února. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy vyhlásil, že hlavními cíli speciální vojenské operace, jak Moskva vpád do sousední země označuje, jsou „demilitarizace a denacifikace“.
Ukrajina a Západ tato tvrzení odmítají s tím, že jde o záminku pro získání ukrajinského území. V první polovině dubna pak Putin oznámil, že hlavním cílem je pomoci lidem na Donbase.
Nestydíme se za to, kým jsme. Pohled Západu nás nezajímá, řekl Lavrov |
Kommersant připomíná, že 22. dubna zástupce velitele Centrálního vojenského okruhu, generálmajor Rustam Minněkajev prohlásil, že cílem ruské armády je získat úplnou kontrolu nad Donbasem a jižní Ukrajinou.
Rusko na začátku července oznámilo, že dobylo celou Luhanskou oblast. Boje se nyní soustředí na získání měst v sousední Doněcké oblasti. Ze severu Ukrajiny se ruská vojska stáhla na začátku dubna, na jihu bojují s ukrajinskými jednotkami v Záporožské a okupované Chersonské oblasti.
Lavrovovy středeční výroky ohledně geografických cílů mohou znamenat, že Rusko bude v případě dalších vyjednávání s Kyjevem požadovat nejen postoupení Donbasu, ale Záporožské, Chersonské nebo také Charkovské oblasti, řekl agentuře TASS ruský politolog Vladimir Žarichin. Moskva tyto požadavky může podložit tím, že na těchto ukrajinských územích jsou přítomni ruští vojáci.
