Jeho rozhodnutí je silnější než před rokem, kdy oznámil konec kariéry, ale na podzim se vrátil na krátkodobou výpomoc do Motoru, se kterým nakonec odehrál zbytek sezony. Povedený návrat domů 38letý centr završil bronzem z extraligy.
V neděli čeká budějovické hokejisty exhibiční fotbalové utkání ve Strunkovicích, v pondělí budou pokračovat v přípravě už společně v Budvar aréně. Budete na stadionu?
Nejspíš jo. Potkáme se v hledišti, protože přípravu na ledě začíná můj syn, tak se půjdu podívat.
Vy sám se k mužstvu zatím připojit nechystáte?
Ne, zatím nechystám.
Platí, že vaše profesionální kariéra je opravdu u konce?
Nechci už raději říkat nic konkrétního. Loni jsem byl rozhodnutý a veřejně oznámil, že končím. Pak se situace vyvinula trochu jinak a nakonec i k mému prospěchu. Povedla se nám skvělá sezona, já si návrat užil náramně, a navíc mám doma bronz z extraligy. Nechci teď proto říkat žádné rozhodnutí. Nicméně nepřipravuji se na sezonu tak jako dřív.
 |
Ale vypadáte stále v kondici.
Bez tréninku být nemůžu. Nejraději sportuji každý den od pondělí do pátku. Vážím skoro stejně jako po sezoně, akorát mám asi o kilo a půl méně svalové hmoty. Začal jsem ale častěji jezdit na kole. Na krajský přebor se tolik trénovat nemusí.
Plánujete tedy, že budete nastupovat za budějovický HC Samson, tým Martina Hanzala, v krajské lize?
Ano, jsme domluvení. Potkali jsme se spolu asi před třemi týdny, ale to už máme vyjasněné delší dobu. Rád si za Samson zahraji a budu chodit i na tréninky. Loni jsem stihl jen čtyři zápasy, ale i ty mi pomohly ve startu do extraligy.
Je vaše rozhodnutí skončit silnější než před rokem?
Je. Ani loni už jsem nebyl nastavený na to, že bych se vrátil. Vůbec jsem o tom nepřemýšlel. Asi by se tak ani nestalo, kdyby Motor neměl tolik zraněných. Původně to měly být dva, nakonec z toho bylo přes čtyřicet zápasů. Navíc jsem zase o rok starší, extraliga má vynikající úroveň. Bylo by to těžké. Ze zkušeností vím, že tréninku musí člověk dát v létě víc.
Přemlouvá vás někdo ze spoluhráčů, trenérů nebo vedení?
Jsem v kontaktu se Standou Bednaříkem (generálním manažerem – pozn. red.) i trenéry Jardou Modrým a Romanem Fouskem. Řekli mi, že mám dveře otevřené. Po sezoně chtěli, abych pokračoval. Ale já to tak momentálně nevidím. Může to vypadat jako taková moje obrana, ale nejsou to ani žádná zadní vrátka. Teď si fakt neumím představit, že bych hrál dál.
Nebude z vás zase takový podzimní žolík?
To nevím, nechci říkat ne. Může se stát cokoliv. Ale věřím, že se klukům povede start a v září mi nikdo nebude volat. V úterý přiletěl Jarda Modrý, zajdeme na pivo, rád ho uvidím. Ale když jsem s ním nebo se Standou Bednaříkem ve spojení, tak je to spíš pracovně kvůli mé práci agenta.
Mužstvo Motoru doznalo celkem značných změn hlavně v útoku. Jak vidíte jeho sílu?
Každý rok se obměňují prakticky všechny týmy. Určitá přestavba je přirozená. Pár kluků odešlo, nahradili je kvalitní hráči. Ještě hodně času zbývá, ovlivňuje to situace v Rusku a KHL. Teď se to zase začne hýbat. Myslím, že vedení ještě chce podepsat pár hráčů. Uvidí se, jak se rozhodne Michal Vondrka. Kdyby pokračoval, byla by to velká pomoc. Vím, jak platný pro mužstvo umí být. Důležité je, že zůstali oba brankáři, většina obrany a celkově osa týmu. Všichni v extralize se snaží posílit. Pardubice mají na papíře extra silné mužstvo, klasicky skvělí budou Třinec a Sparta, zbrojí i Vítkovice, kam šel Peter Mueller. Čekám zase vyrovnanou ligu, ale bylo by fajn, kdyby Motor hrál mezi šestým a osmým místem.
Hokej nyní vnímáte víc jako agent než hráč. Máte perné léto?
Po sezoně to bylo náročné, červenec už je lehčí. Ve Švýcarsku už je 95 procent míst pro cizince v týmech rozdělených. Ale teď se chystám na cestu do Davosu, kde bude mít soustředění švýcarský národní tým do 17 let. Snažíme se teď zaměřovat na tamní mladší hráče.
Takže si užíváte letní kombinaci práce, sportu a rodiny?
Přesně tak. Jsem s rodinou. Syn Jiřík brzy půjde s týmem na led. I když měli skoro celý červenec volno, tak on sám v tréninku pokračuje. Už je mu 14 let, letos by mohl i nakouknout do dorostu. Má už pomalu věk na to, aby začal i v posilovně, takže chodí k nám do Staca týmu. Jinak jsem si užil chatu s rodinou a přáteli, byla to pohoda. Teď už budeme více v Budějovicích, mně začne větší pracovní vytížení.
Ještě zpátky k Motoru. Přiznal jste, že jste měl z návratu respekt. Napadlo vás, že by z toho mohl být úspěšný příběh s bronzovou tečkou?
Vůbec ne. V Budějovicích jsem hrál předtím naposledy v mých osmnácti letech. O rok později jsem odešel do zámoří, zkusil si NHL, KHL, pravidelně jezdil na nároďák. Ale až na „starý kolena“ jsem si zahrál zase doma. A mělo to úplně všechno. Vyprodaný zimák, lidi fandili a my hráli to, co měli. Fungovalo to a v tak vyrovnané soutěži jsme došli až na třetí místo. Překonali jsme týmy, které měly daleko vyšší rozpočty. Když si teď zajdu na pivko nebo jdu po Budějovicích, tak sezona má pořád velké ohlasy, všem se to líbilo. Mě se lidi ptají, jestli dám ještě sezonu. Říkám jim, že ne.
Medaili přivezl z mistrovství světa po deseti letech i národní tým. U té předchozí jste sám byl. Jak jste sledoval šampionát, který pro Čechy skončil třetím místem?
Týden jsem byl na mistrovství pracovně, hráče jsem sledoval jako agent. Zastupujeme české, finské nebo slovenské hokejisty, kteří tam nastupovali. A po pár letech jsem turnaj vnímal opravdu intenzivně. Stejně jako všechny mě zajímalo, jak se bude dařit Karimu Jalonenovi, kterého mám rád a znám se s ním, protože mě trénoval ve Lvu Praha. Mistrovství mě moc bavilo, užil jsem si hokej a mám radost z naší medaile.
Jiří Novotný na mistrovství světa 2012
Může bronz vrátit trochu optimismu do českého hokeje?
Stoprocentně. Nálada potřebovala zvednout. Co si pamatuji, tak žádné mistrovství jsme nehráli úplně špatně. Říká se, že postup ze skupiny je povinnost, ale každým rokem je to těžší. Všechny týmy se stále zlepšují. Nám hodně pomohl příjezd Davida Pastrňáka. Lídři odtáhli turnaj až nadstandardně. Povedlo se nám čtvrtfinále, v semifinále byla Kanada prostě lepší. Ale zvládli jsme přehrát USA a třetí místo je velký úspěch. Jsem rád i za Kariho (Jalonena). Myslím, že jsme hráli pěkný hokej.
Poslední dobou se hodně řeší odchody Evropanů do ruské KHL, kde jste dříve také dlouhé roky hrál. Jak to vnímáte?
V KHL jsem si vydělal tolik peněz, že to zabezpečí mě i rodinu až do konce života. Proto nemohu na KHL nadávat. Samozřejmě situace není dobrá, válka je hrozná. Ale musíme brát, že hráči v ideálním věku mezi 26 a 28 lety jsou na vrcholu a teď mohou odejít za daleko většími penězi. Hokej se posunul a nikdo už nebude hrát do 40 let. Většina hráčů skončí v pětatřiceti. A i když uděláte skvělou kariéru v Česku, máte tituly a úspěchy, tak to není na golf a doutníky na Floridě. Sport je vášeň, každý chce jít za lepším. Chápu, že je to nepříjemná situace, ale rozumím i hráčům, kteří do KHL jdou.
Vizitka Jiří Novotný (38 let)Rodák z Pelhřimova začínal s hokejem v Jindřichově Hradci, brzy se přesunul do Budějovic. Tam odehrál dvě sezony, než zamířil do zámoří. V NHL zvládl pět ročníků ve třech klubech, nastoupil ke 189 duelům. Dalších devět sezon odehrál v ruské KHL, pak hrál ve švýcarském týmu Ambri-Piotta a kariéru si loni prodloužil v Motoru. Pravidelně reprezentoval, zahrál si na osmi světových šampionátech. Má z nich zlatou a dvě bronzové medaile. |
