„První krok jsme udělali, důkladně jsme popsali situaci. Nadužívání internetu a digitálních technologií se týká velké části populace. Problém ohrožuje děti i dospělé,“ uvedl národní koordinátor pro protidrogovou politiku Jindřich Vobořil.
Odborníci si jsou jisti, že fenomén závislosti může být příčinou řady zdravotních poruch a může mít negativní dopady na jedince i jeho okolí. Konstatuje to nová Zpráva o digitálních závislostech v České republice.
Dle zprávy neexistuje jasná definice závislosti na technologiích. Má jít ale o nadměrné používání počítače či mobilního telefonu ke hraní her, surfování po internetu, trávení času na sociálních sítích a podobně.
Právě hry hraje v rizikové míře, která je stanovena nad 4 hodiny denně, až čtvrtina žáků základních škol, sociální sítě nadměrně používá až 30 procent žáků, u studentů středních škol dokonce polovina. Celkově do rizika závislosti na digitálních technologiích spadá v Česku dle výsledků 445 tisíc lidí, v tom přibližně 253 tisíc mužů a 192 tisíc žen.
Zábava dětí v lockdownu? Počítačové hry. Závislí už plní ordinace |
„Ukazuje se, že nadužívání digitálních technologií se týká až čtvrtiny dospívajících a pětiny mladých dospělých. V posledních letech rychle rostou počty klientů, kteří s tímto problémem navštěvují adiktologické ambulance,“ říká vedoucí národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová.
Obezita, ale i sebevražedné myšlenky
Internet používá denně tři čtvrtě dospělé české populace. Mobilní telefon 99 procent osob, internet v mobilním telefonu pak má 72 procent. K nejčastějším aktivitám na internetu patří čtení zpráv a vyhledávání informací, používání sociálních sítí, prohlížení a nákup zboží. Digitální hry hraje čtvrtina populace, uvádí se ve shrnutí výsledků. Sociální sítě používá 68 procent dospělých.
„Mezi přímé dopady nadužívání digitálních technologií se řadí narušení denního rytmu, zanedbávání osobní hygieny, jídla a/nebo spánku, únava, bolesti hlavy, očí, zad nebo jiných částí pohybového aparátu a zhoršená orientace v čase,“ uvádí studie.
Čtyři kroky k digitálnímu detoxu. Zkuste se vymanit z moci technologií |
Závislost má ale i dlouhodobé dopady. K nim patří omezení sportu a následná obezita, ztráta kontaktů mimo online svět, s tím spojené konflikty v osobních vztazích či zanedbávání školy anebo práce, což pak vede k horším výsledkům.
„U dospívajících se objevuje spojitost s úzkostnými poruchami, ADHD, depresí, sebevražednými myšlenkami, ale i s agresivitou a konzumací alkoholu,“ píše se ve výsledcích studie.
Chybí jasná diagnóza
Zprávu v úterý historicky poprvé schválila Rada vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Politici chtějí s problémem bojovat, do škol se mají zavádět například preventivní programy týkající se digitální gramotnosti, kybernetické bezpečnosti a podobně. Státní orgány se řídí plánem pro roky 2019 až 2027 zvaný Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním.
Zpráva konstatuje, že problém spočívá i v tom, že zatím neexistují léčebné a poradenské služby, které by se zaměřovaly přímo na nadužívání digitálních technologií. Lidé ale mohou využívat takzvané adiktologické služby, které léčí drogově závislé nebo ku příkladu hazardní hráče. Digitálně závislí mohou vyhledat i ambulance klinických nebo dětských psychiatrů a psychologů.
Léčba by dle expertů měla spočívat v kontrolovaném používání a snižování stráveného času v digitálním prostoru. Digitální závislost ale nemá jasnou diagnózu, proto ani neexistují zavedená doporučení pro léčbu.
