Mezi bytovými domy za budovou soudu vznikla nedávno komunitní Zahrada u čtyř borovic, která je k dispozici i veřejnosti. Zasloužily se o ní hlavně Aneta Zvolánková, Helena Elerová a Jana Lacinová. Na jejím zdokonalovaní parta sousedů a přátel stále pracuje. Vybojovat si tento pro panelové sídliště neobvyklý prostor a získat na něj peníze ale nebylo snadné - trvalo to dva roky.
„Původně jsme s holkami chtěly jen obnovit chátrající a zarostlé pískoviště před naším domem. Jenže jsme na městě zjistily, že není součástí takzvané Koncepce hřišť. A další blízké hřiště mělo být upraveno až v horizontu několika let, což se nám zdálo pozdě. Chtěly jsme si tam užít s dětmi právě tu dobu, kdy jsou ještě malé a jsme s nimi doma,“ popsala Aneta Zvolánková.
Na projekty mimo zmíněnou koncepci ostatně ani nebyly v městské kase připraveny peníze. „Aby to bylo klasické hřiště pro děti, muselo by tam město umístit certifikované hrací prvky, a to je velice nákladné,“ vysvětlila Jana Lacinová.
Neúnavná trojice vedla dlouhou sérii jednání s vedením Žďáru i pověřenými úředníky. A trpělivost se vyplatila. Jako možné řešení se ukázal pronájem plochy a realizace záměru na vlastní pěst.
Plán, který nadchl i vedení města
Radnice plácek mezi paneláky poskytla za symbolickou korunu ročně. Hospodářky na oplátku dávají svůj pronajatý prostor k dispozici veřejnosti, aniž by jej oplotily.
„Ve chvíli, kdy jsme si všichni ujasnili, jak s plochou naložíme, nadchl náš plán i město a vyšlo nám pak už v mnoha našich nápadech vstříc,“ shodují se ženy, které by byly rády, aby se jejich příběh stal inspirací i pro další aktivní obyvatele sídlišť.
Příchozí nyní v komunitní Zahradě u čtyř borovic naleznou pískoviště, lavičky, bednu s hračkami, hmatový chodníček, mohutný ležící kmen stromu pro skotačení dětí i další dřevěné prvky. A to třeba i včetně základové kostry indiánského týpí, kterou by měly v budoucnu místo plátna obepnout popínavé rostliny.
„Od počátku jsme tu chtěly něco v přírodním duchu, takže když se u domu kácely stromy kvůli vedení vodovodu, hned jsme se vyřítily ven a snažily se dřevo pro naše plány zachránit. To se naštěstí podařilo,“ vzpomínají se smíchem kamarádky.
Parkoviště od zahrady oddělil živý plot z vysázených bobkovišní a zobat budou děti moci třeba i maliny. V plánu je rovněž hmyzí hotel či vyvýšené záhony pro bylinky.
„Když budeme vařit, stačí vyběhnout ven a utrhnout si třeba trochu pažitky do polévky. Prostě jako doma na zahradě,“ plánuje trojice.
Kolem zahrady se vytvořila celá komunita
Písek z původně obnovovaného pískoviště - klasického čtvercového s betonovým ohraničením, byl nakonec přestěhován na vhodnější trávník a osiřelý plácek poslouží brzy jako místo pro posezení sousedů na paletách. Ostatně právě sousedské vztahy se díky budování komunitní plochy hodně utužily.
„Najednou jsem se tady u lopaty setkala s lidmi, které jsem za dlouhá léta, co tu žiji, nikdy nepotkala,“ líčí Lacinová.
Se záměrem komunitní zahrady byli seznámeni lidé v okolních domech a reakce jsou až na výjimky pozitivní. I pomocných rukou se postupně objevila celá řada.
„Zjistily jsme například, že máme v domě šikovného zahradníka, který je nám velkým pomocníkem i rádcem,“ popisují kamarádky. Další soused si rozumí s motorovou pilou, jiní se bez problémů chopí lopaty či sekačky.
Obyvatelé ochotní k pomoci, radě i morální podpoře jsou podle nich jak z řad mladých lidí, co mají malé i starší děti, tak seniorů. „Vytvořila se tu kolem zahrady skvělá vícegenerační komunita, což je i jedním z našich cílů a moc nás to těší,“ shrnuly autorky nápadu.
Díky dotaci si mohly dovolit i sekačku
Těm se nakonec povedlo získat na vybudování zahrady i finance - uspěly s projektem ve výzvě Nadace Via a společnosti Kaufland. Díky dotaci 54 tisíc korun si mohly dovolit nejen nákup rostlin k výsadbě, ale třeba i sekačky na trávu.
„Byly jsme sice připravené zainvestovat něco ze svých kapes, ale tohle nás příjemně potěšilo,“ shodují se sousedky.
Další podpora ve výši 20 tisíc korun přišla i od města, prostřednictvím programu Aktivně pro Žďár.
„Záměry tohoto druhu vítáme a chceme je podporovat i nadále. Máme k tomu připraveny všechny důležité materiály,“ uvedl žďárský starosta Martin Mrkos s tím, že zájemci o bližší informace se mohou obracet buď na Radku Remarovou z odboru komunálních služeb, nebo přímo na něj.
Jeden další projekt komunitní zahrady už je prý v běhu, nájemce má s městem uzavřenou smlouvu. „Dalším dvěma jsme poskytli informace,“ dodal Mrkos.
