Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Tatry na Technetu: seznamte se s hvězdárnami, medvědy i neřádem pytlákem

Seriál
Ve Vysokých Tatrách se kromě kamzíků nachází i řada zajímavých věcí z pohledu technického. Jsou to především tatranské železnice, lanovky nebo astronomické observatoře. A právě na observatoře se podíváme v prvním článku ze série technických zajímavostí slovenské části jmenovaného pohoří.
Vysoké Tatry, observatoř na Skalnatém plese

Vysoké Tatry, observatoř na Skalnatém plese | foto: Dushan Hanuska, CC BY-SA 2.0

Tatry jsou nejvyšší částí Karpat, rozsáhlého pohoří táhnoucího se v oblouku přes Srbsko, Rumunsko, Ukrajinu, Polsko, Slovensko, Česko a zasahujícího až do Maďarska a Rakouska. Tatry se dělí na Západní a Východní, přičemž Východní Tatry se skládají z Vysokých Tater a Belianských Tater. Není to jednoduché.

Vysoké Tatry zaujímají plochu 340 km2, z toho jsou přibližně tři čtvrtiny na území Slovenska a jedna čtvrtina v Polsku. Z okolního terénu vystoupily vyvrásněním žulového masivu v mladších třetihorách. Vrcholy tehdy dosahovaly výšky kolem třech tisíc metrů, dle odvážnějších teorií až tři a půl tisíce metrů. Vrcholy byly oblé a masiv tvořil decentní náhorní planinu. A tu dnešní podobu Vysokých Tater, ostré štíty a hluboké doliny, utvářely až mohutné ledovce v dobách ledových ve čtvrtohorách.

Vysoké Tatry se však mění stále. V současném geologicky klidném období dochází k jejich zmenšování. Pokles vrcholů a hřebenů činí průměrně jeden centimetr za dekádu. Příčinou je zvětrávání hornin a následný sestup těchto zvětralin vlivem gravitace. A tak berme tento článek jako pozvánku na letní návštěvu, dokud je ještě čas…

Pozor na zvířata

Ale ještě než přijdou avizované observatoře, musíme absolvovat malé školení z bezpečnosti při setkání s divokými zvířaty. Předně je třeba uvést, že zpravidla tou ohroženější, pokud tedy nepočítáme medvědy, je ta druhá strana. Jako slušní návštěvníci její domoviny tedy žádná zvířata neplašíme a hlavně nepytlačíme.

Vysoké Tatry, liška obecná

V Tatrách by chtěl každý potkat zdejší ikony – kamzíka a sviště. Ale žijí tam i jelen, srnec, divočák, zajíc či jezevec. Z šelem zase kočka divoká, liška, rys, vlk a medvěd. Řada druhů samozřejmě obývá nižší nadmořské výšky, například neuvidíte pod kmenem kleče laně pít z křišťálového Skalnatého plesa.

Ale v Tatrách nejsou jen savci. Vzduchem poletuje orel skalní, jestřáb lesní, linduška horská, ledňáček říční, v mokřinách po žábách pokukuje čáp černý, na stromě toká tetřev hlušec a na větvi v stínu lesa podřimuje výr velký.

Z plazivých živočichů je to zmije obecná, dále tři druhy užovek, ještěrky a slepýš (který není had, protože je také ještěrka). Obojživelníky zastupují mloci, čolci a žáby. Ryby obývají dolní části horských bystřin, v horských plesech většinou ryby nežijí. Ve slovenské části Vysokých Tater žijí pouze v těchto: Veľké Hincovo pleso, Popradské pleso, Štrbské pleso, Nové Štrbské pleso a Jamské pleso. Jmenujme třeba síha severního, pstruha potočního a hlavatku obecnou. Některé druhy byly vysazeny uměle.

Pokud to shrneme, tak ve Vysokých Tatrách žije asi 44 druhů savců, 114 druhů ptáků, 7 druhů plazů, 10 druhů obojživelníků a 15 druhů ryb. A bezobratlých se to zde jenom hemží. (Většina druhů samozřejmě obývá nižší partie hor.)

Kamzík horský tatranský

Pohyb kamzíků v těžkém horském terénu se vyznačuje vysokým stupněm stability.

Problém tatranské fauny si přiblížíme na místním zvířecím symbolu, kterým je kamzík horský tatranský. Například za Husáka se to tam kamzíky jenom hemžilo, nebojme se tedy v této souvislosti používat označení Husákovi kamzíci. Jenže když přišla léta devadesátá, početní stavy kamzíků se postupně scvrkly na několik desítek kusů a podle odborníků už to bylo jen tak tak na zajištění přežití jejich populace (ve skutečnosti to podle některých bylo už hluboce pod).

Ochranářské zásahy a omezení přístupu turistů do stěžejních kamzičích teritorií naštěstí nešťastný stav zvrátily, čímž se v podstatě tento endemický poddruh kamzíka podařilo zachránit. Počty kamzíků v Tatrách se následně vyhouply do rozumných čísel.

Když se pátralo po tehdejších příčinách mizení kamzíků, mluvilo se právě i o již nakousnutém pytláctví. Jakou měrou se na tom skutečně podepsalo, se těžko posuzuje. Pravda je, že v devadesátých letech tam byla s pytláky mnohem větší potíž, než je tomu dnes. Ale historicky nejznámějším pytlákem v Tatrách byl jakýsi Uljanov, který si tam prý vyšel na rysy už v roce 1913.

Zvířecí exkurz však musíme věnovat především medvědům, protože tato zvířata představují na Slovensku poslední dobou určitý problém. I medvěd je sice z principu plaché zvíře, ale cítí-li se ohrožen, třeba jen nenadálou blízkou přítomností člověka, může zaútočit. A pravděpodobnost takové situace roste s rostoucím počtem medvědů a nakonec i lidí v daném teritoriu.

V osmdesátých letech uvedl časopis ABC (s podtitulem „mladých techniků a přírodovědců“), že na Slovensku žije 450 medvědů hnědých. Ale zatímco abíčko se do dnešního dne markantně ztenčilo, populace medvědů hnědých na Slovensku nabrala zcela opačný trend.

U některých medvědů se může vyskytnout i agresivní chování.

Odborná studie z roku 2014 kvantifikovala jejich stav na 1 256 jedinců. A dnes tam těch brtníků bude běhat ještě o dost více. Ale abychom vás uklidnili, samozřejmě zdaleka ne všichni medvědi na Slovensku jsou ve Vysokých Tatrách.

Průšvih je, že kvůli malému životnímu prostoru scházejí medvědi do lidských sídel, kde nacházejí potravu v kontejnerech s komunálním odpadem. Tito jedinci zároveň ztrácejí přirozenou plachost a u některých se může vyskytnout i agresivní chování. Ale ani v přírodě nemusí být s medvědem lehké pořízení. Když se medvěd chystá k interakci, tak právě v té divočině to bude pro člověka snad ještě horší, a to už jenom kvůli složitějšímu transportu do nemocnice.

V každém případě je medvěda lepší tváří v tvář nepotkat a rozhodně mu nehlaďte mladé. Když už dojde ke střetu, tak je každá rada drahá. Horší je to o to, že vlastně ani neexistuje jednoznačná odpověď, co v takové situaci dělat pro bezpečné vyvázání se z kontaktu. Určitě nemá smysl utíkat, medvěd ve formě totiž dokáže běžet rychlostí až 45 km/h. A kdo z vás takovou rychlost má? Dobře, Usain Bolt jednou vyvinul rekordní rychlost 44,72 km/h. On Bolt je dobrý běžec, ale nevydrží.

Za účinný obranný prostředek se dnes považuje sprej proti medvědům, například výrobci těchto sprejů na ně nedají dopustit. Jen si musíme uvědomit, že to není repelent, ale přímo soubojová zbraň. Takže trocha statečnosti při jejím použití určitě neuškodí.

Jak říkáme, nemá smysl někoho strašit. Strach má velké oči a není nic strašnějšího než vykulený turista. Historky, kdy krvelační medvědi v Tatrách žerou turisty i s botami, jsou vyloženě přitažené za vlasy. Protože když si uvědomíme, jaké materiály se dnes používají při výrobě outdoorové obuvi... no, prostě je to hloupost. A z vlka si nemusíte dělat starosti už vůbec. Toho prý zaženete i obyčejným dětským zásypem.

Astronomické observatoře na Slovensku

Na Slovensku je dnes několik funkčních hvězdáren a astronomických observatoří. Z toho dvě nejstarší nalezneme ve Vysokých Tatrách, a to Observatoř Skalnaté pleso a Observatoř Lomnický štít. Další jsou v Banské Bystrici, v Modre, v Rožňavě, v Žiaru nad Hronom a ve Staré Lesné. Observatoř Stará Lesná leží sice hned pod Vysokými Tatrami, ale už je vně hranic těchto hor. Tematicky tedy do dnešního článku spadají „pouze“ první dvě uvedené.

A před nimi ještě krátké avizo: příští díly budou věnovány tatranským lanovkám a železnici.

Vysoké Tatry, lanovka na Lomnický štít
Vysoké Tatry, nádraží ve Starém Smokovci

Příští díly budou věnovány tatranským lanovkám a železnici.

Observatoř Skalnaté pleso

Největší astronomická observatoř prvorepublikového Československa se nacházela ve městě Stará Ďala (od roku 1948 město nese jméno Hurbanovo). Postavena a zprovozněna byla už v době rakousko-uherského mocnářství, ale za Československa došlo k instalaci nového vybavení, včetně tehdejšího největšího astronomického dalekohledu u nás, a to Zeissova dalekohledu s průměrem zrcadlového objektivu 60 centimetrů.

Stará Ďala v Podunají, blízko Komárna, měla smůlu na geopolitickou polohu. Po Mnichovu v roce 1938 připadla Maďarsku. Maďaři si brousili zuby i na hvězdárnu, nákladně modernizovanou po první světové válce československou stranou. Ve hvězdárně pracující astronomové však za vydatné pomoci armády stihli odvézt vše, co se dalo, ještě před příchodem armády maďarské.

Jedním z významných astronomů na Slovensku pracujících byl Dr. Antonín Bečvář, rodák ze Staré Boleslavi. Už od roku 1937 působil jako klimatolog ve státních lázních na Štrbském plese, kde si na terase hotelu zřídil malou hvězdárnu.

Bečvář byl propagátorem výstavby observatoře na Skalnatém plese. Trochu nás může překvapit, že se to podařilo, když si uvědomíme, že přišla válka. Přitom Bečvář byl na Slovensku ve válečných letech v podstatě cizincem.

Vysoké Tatry, Skalnaté pleso, astronomickou observatoř se dvěma kupolemi vidíme zcela vlevo.

Za války tak u Skalnatého plesa, v nadmořské výšce 1 786 metrů, vyrostla nová astronomická observatoř. Dokončena byla už v roce 1943 a zde si musíme uvědomit, že stavební práce tam mohly probíhat pouze po menší část roku, kdy to vysokohorské počasí dovolilo (prakticky přes léto s kouskem jara, a když se zadařilo, tak i podzimu).

Výstavbě velkou měrou pomohla dvojúseková lanovka Tatranská Lomnica – Skalnaté Pleso – Lomnický Štít. Stavební materiál se tedy z velké části dopravoval lanovkou, ale vynášeli ho na svých bedrech i stavební dělníci, alespoň tak to psal dobový tisk. A protože víme, že předtím se při stavbě lanovky ve velkém používali k dopravě materiálu i koně, pravděpodobně alespoň v menším rozsahu posloužili i při stavbě observatoře. A že to s dopravou nákladů ke Skalnatému plesu nebylo jen tak, můžeme usoudit i z také v dobovém tisku uváděných finančních nákladů. Stavba hvězdárny prý vyšla celkově na asi pět milionů tehdejších slovenských korun, ale z toho více než jeden milion si vyžádala právě jen doprava materiálu.

Pod návrhem stavebního objektu observatoře jsou podepsáni architekti František Eduard Bednárik a Václav Houdek. Na danou nadmořskou Jednoduchá dvoupatrová budova, víceméně obdélníkového půdorysu s kruhovou částí na jedné straně, nese dvojici kupolí (komu se nelíbí kupole, může použít i kopuli, jsou to synonyma).

Vysoké Tatry, observatoř na Skalnatém plese

Do té větší hlavní kupole umístili Zeissův dalekohled zachráněný ze staroďalské observatoře. V té době by minimálně obyčejný návštěvník považoval celé pozorovací pracoviště za malý technický zázrak. Astronom, pohodlně usazený u okuláru dalekohledu, mohl podle aktuální potřeby pomocí elektrických ovladačů celým dalekohledem pohybovat, otáčet samotnou kupolí a navíc s ním v závislosti na poloze dalekohledu stoupala a klesala pohyblivá podlaha.

Do menší kupole instalovali zrcadlový dalekohled obohacený o fotografické komory, který vyrobil sám Dr. Bečvář ve svém trvalém bydlišti v Brandýse nad Labem, a který s ním na Skalnaté pleso doputoval.

A je celkem logické, že takový odborník, jakým Dr. Bečvář byl, se stal i prvním ředitelem Observatoře Skalnaté pleso. V této pozici na observatoři pracoval od roku 1943 do roku 1951, kdy byl odtamtud v podstatě odstraněn na základě zvůle komunistické vrchnosti, a to dokonce z popudu jedné jeho podřízené spolupracovnice.

V současné době jsou na observatoři Skalnaté pleso instalovány dva moderní dalekohledy. Ve větší kupoli je 1,3m dalekohled Nasmyth-Cassegrain od německé firmy Astelco GmbH a v menší kupoli 61cm dalekohled od Jiřího Drbohlava ze Rtyně v Podkrkonoší.

Observatoř Lomnický štít

Observatoř Lomnický štít s nadmořskou výškou 2 632 metrů je nejvýše položeným trvale obývaným místem na Slovensku.

Na Lomnickém štítu byla už v letech 1938 až 1940 postavena meteorologická stanice. Stavební objekt vznikal zároveň i jako stanice právě stavěné lanovky ze Skalnatého plesa, tedy druhého úseku výše zmíněné lanovky, jejíž první již hotový úsek zanedlouho posloužil při stavbě observatoře na Skalnatém plese.

Projekt vypracoval významný slovenský architekt Dušan Samuel Jurkovič. Jenže stavební firma pana Marvana z Hradce Králové, která stavbu realizovala, se od projektu poněkud odchýlila, čímž už dosti zasloužilého architekta namíchla. Zkrátka s pány Marvany bývaly v Tatrách občas problémy. V každém případě objekt je dnes památkově chráněný.

Vysoké Tatry, Lomnický štít. Užší budova vlevo je původní objekt lanovky a meteorologické stanice z roku 1940, pravá stavební část vznikla později jako astronomická observatoř.

Samotná astronomická observatoř na Lomnickém štítu vyrostla v letech 1957 až 1962, kdy nová budova se prakticky „přilepila“ k původnímu objektu meteorologické stanice a lanovky, přičemž ctila její styl, aby tam nepůsobila nějak nepatřičně. Astronomická observatoř se stavěla primárně pro výzkum kosmického záření.

Hlavním objektem pozorování je Slunce a dnes je Observatoř Lomnický štít jedním z nemnoha pozemských pracovišť, ze kterého se pozorují emisní spektrální čáry sluneční koróny.

V minulé dekádě byly pořízeny dva nové moderní přístroje z USA, vyvinuté v HAO/NCAR (High Altitude Observatory/National Center for Atmospheric Research). Konkrétně to jsou koronální multikanálový polarimetr CoMP-S a sluneční chromosférický detektor SCD. Ze starších přístrojů jmenujme například neutronový monitor Ústavu experimentální fyziky Košice, který je prakticky v nepřetržitém provozu od konce roku 1981.

  • Nejčtenější

Spotify končí s „věcí do auta“, posluchači mají zánovní zařízení vyhodit

v diskusi je 36 příspěvků

26. května 2024  13:28

Je to jak z příručky „jak naštvat zákazníky“. Spotify ukončuje podporu svého jediného fyzického...

Druhá světová válka měla i své dinosauří oběti

v diskusi jsou 4 příspěvky

25. května 2024

Psal se 24. duben roku 1944 a nacistická válečná mašinérie už nebyla schopna zabránit konečné...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

KVÍZ: Znáte letadla československých pilotů?

v diskusi nejsou příspěvky

24. května 2024

Typů letadel, do kterých usedali českoslovenští letci, bylo nepřeberné množství. Zlomkové množství...

Nejzajímavější sluchátka na trhu? Novinka Sonosu je první svého druhu

v diskusi je 17 příspěvků

21. května 2024

Úderem patnácté hodiny skončilo embargo na první sluchátka společnosti Sonos, které po krátkém...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Rusko vypustilo družici schopnou sledovat a ničit jiné satelity, míní Američané

v diskusi je 55 příspěvků

22. května 2024  8:30

Rusko 16. května vypustilo satelit, o němž se americké zpravodajské služby domnívají, že je to...

Jsou tu už skoro 40 let. Pamatujete si na starší verze Windows?

v diskusi je 1 příspěvek

27. května 2024

Operační systém Windows příští rok oslaví 40 let od svého vzniku. Za tu dobu si prošel mnoha...

Spotify končí s „věcí do auta“, posluchači mají zánovní zařízení vyhodit

v diskusi je 36 příspěvků

26. května 2024  13:28

Je to jak z příručky „jak naštvat zákazníky“. Spotify ukončuje podporu svého jediného fyzického...

Na olympiádě v Paříži propukly před 100 lety výtržnosti proti sportovcům USA

v diskusi je 7 příspěvků

26. května 2024

Olympiáda v Paříži začala 4. května 1924 a trvala až do 27. července. Soutěžilo přes 3 tisíce...

OBRAZEM: Na Dračí skálu. Nejstarší německá zubačka má všechny pražce ocelové

v diskusi jsou 2 příspěvky

26. května 2024

Nejstarší německou ozubnicovou železnicí je Drachenfelsbahn. Při svém zprovoznění v roce 1883 byla...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Herec Lukáš Vaculík se oženil, dívčí idol 80. let si vzal ředitelku z Primy

Lukáš Vaculík (61) se tajně oženil. Vzal si výrobní ředitelku a producentku FTV Prima Luciu Kršákovou (46). Herec a...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...

Milan Hein odhalil neshody mezi Simonou Postlerovou a její matkou

Smrt herečky Simony Postlerové (†59) byla ranou pro celou její rodinu. Na parte ale chybělo jméno hereččiny matky Jany...

BMW prohrálo soud s budějovickým prodejcem ojetin o právo na užití loga

Exkluzivně Může nezávislý prodejce ojetých aut používat na provozovně logo automobilky, i když s ní nemá žádnou smlouvu? Vrchní...