Mezi snímky pořízenými lodí byly i první čínské fotografie jižního pólu Marsu, kde se nachází téměř všechny vodní zdroje planety.
Vodu, která se skrývá pod ledem na jižním pólu planety, objevila v roce 2018 sonda Evropské vesmírné agentury (ESA). Nalezení podpovrchové vody je klíčové při určování potenciálu planety pro život a také pro zajištění trvalého zdroje vody v případě, že se průzkumu zúčastní posádky.
Mezi další snímky lodě Tchien-wen 1 patří fotografie 4 000 kilometrů dlouhého kaňonu Valles Marineris a impaktních kráterů na severu Marsu, které jsou známé jako Arabia Terra.
Vesmírná sonda Tchien-wen 1 rovněž poslala snímky ve vysokém rozlišení okraje rozsáhlého kráteru Maunder i pohledu shora dolů na 18 000 metrů vysokou štítovou sopku Ascraeus Mons, kterou poprvé objevila sonda NASA Mariner 9 před více než pěti desetiletími.
Otázky k nebesům
Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen) podle stejnojmenné dlouhá básně prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340–278 př.n.l.). Název v překladu znamená Otázky k nebesům.
Čína loď pro cestu k Marsu vypravila loni 23. července pomocí rakety Dlouhý pochod 5 z kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. K Marsu dorazila 10. února. Loď se skládala ze dvou hlavních částí, orbiteru a přistávací kapsle s hmotností 5 tun. Orbiter a 240kg vážící rover společně nesly 13 vědeckých přístrojů pro studium marsovské atmosféry, magnetosféry, povrchu, klimatu i pro geologický průzkum.
K Marsu se blíží helikoptéra i družice Spojených arabských emirátů |
Tchien-wen 1 kolem planety kroužila několik týdnů, než vypustila přistávací modul s roverem, který přistál na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu. Je to velice zajímavé místo, kde například před zhruba 45 lety přistála sonda Viking 2. Pod jejím povrchem by se totiž měla skrývat poměrně velká zásoba vodního ledu.
Samotný orbiter, který zůstal na oběžné dráze, je vybaven několika fotoaparáty, které mají Mars zkoumat z výšky. Vedle toho má Mars zkoumat pomocí magnetometru, radaru a přístroje pro detekci atmosféry a ionosféry. Na oběžné dráze má vydržet funkční asi jeden marsovský rok (cca 687 pozemských dní).
23. července 2020 |
