V jedné sadě neudržela vedení, ale zvládla tie break. Ve druhé neuhádala spor s rozhodčím, v němž si byla jistá svou pravdou, nicméně vzápětí už nezadržitelně kvapila za postupem.
Loňská šampionka Roland Garros přemohla Zanevskou z Belgie 7:6, 6:3 a svou druhou účast v hlavní soutěži londýnského grandslamu zahájila zdárně.
„Je příjemné, že jsem z kurtu odešla jako vítězka,“ řekla na tiskovce. „Výhra mi určitě dodá sebevědomí. Nemám za sebou zápasy, které mi chybí. Jsem ráda, že se s každým tréninkem a utkáním zlepšuju. Potřebuju nabrat co nejvíc herní praxe a urvat co nejvíc vítězství.“
Utrpěla během pauzy způsobené zdravotními problémy nejvíc vaše sebedůvěra?
Utrpěla. Ale asi to tak chodí. Zatím jsem neměla zkušenost s takovou přestávkou. Nikdy jsem na tak dlouho nevypadla. Chybí mi zápasová vyhranost. Jak to popsat...
Teprve oprašujete automatismy při řešení různých situací?
Hm. Dalo by se říct, že jo. Dřív jsem důležité momenty zvládala bez přemýšlení. Teď mi při nich letí hlavou dost věcí. Pak člověk dělá víc chyb. Ale poučila jsem se a dneska jsem přemýšlela míň.
Úterý ve Wimbledonu |
Co přestávka změnila v nastavení vaší mysli?
Určitě jsem hladovější. Věřím, že když budu hrát a zůstanu zdravá, zase půjdu nahoru.
V Paříži vás vyřadila domácí Parryová a vy jste v slzách mluvila o nárazu do zdi. Vysvětlil leccos následný test na koronavirus?
Byla jsem především hodně smutná, že s Kačkou Siniakovou nemůžu hrát debla. Ale taky jsem pochopila, proč mi v singlu chyběly síly v nejdůležitějších momentech. Vždyť připravená jsem byla dobře.
Vleklé zranění, pak covid. V minulých měsících jste musela překonat několik těžkých chvil. Zanadávala jste si někdy na nepřízeň osudu?
Ani ne. Prostě jsem okolnosti přijímala, jak přicházely. Covid byl dost náročný. Proležela jsem pět dní, bylo mi fakt blbě. Bála jsem se následků. Všichni mi radili, abych nezačínala moc brzo. I proto jsem zrušila účast v Birminghamu. Naštěstí už se cítím dobře, musím zaklepat. Tělo se s nemocí dobře vypořádalo.
Loket už je v pořádku?
Loket je úplně v pořádku (klepe na stůl). Už prý o něm nemám přemýšlet a stresovat se kvůli němu. Tejp na něm mám při zápasech jen z preventivních důvodů na doporučení doktorů.
Když jste na jaře necestovala po světě, našla jste nějakou novou zálibu?
Bylo jich víc. Ale nejvíc mě začalo bavit vaření. Docela dost času jsem strávila v kuchyni. Od kondičního trenéra jsem dostala knížku s recepty. Vařila jsem pro celou rodinu.
Co se vám povedlo? A co třeba ne?
Teprve se učím. Zvládla jsem například plněnou krůtí roládu s batátovo-mrkvovým pyré. Mně to chutnalo.
Sklidila jste pochvaly od ostatních?
Jo a ne. Rodiče nejsou zvyklí na batáty, mají radši brambory.
Wimbledon 2022Vše o turnaji |
Lákalo vás kuchtění už dřív?
Vždycky jsem k němu tíhla. Chtěla jsem si to zkusit. Přijde mi, že nemám špatné chutě na jídlo. Jen mi chyběl čas. Teď jsem ho měla, přifařila jsem se k mamce a chtěla pomáhat. Před Wimbledonem jsme pekly jahodovou bublaninu. Bylo fajn strávit doma víc času a objevit nová společná témata.
Taky jste si pořídila nového psa, že?
Vyrůstala jsem s pejskem od devíti let. Loni nám umřel, všichni jsme z toho byli špatní. Hned po Turnaji mistryň jsme jeli s rodiči pro nové štěně, pro dalšího jorkšíra. Všechno bylo hned lepší. Myslím, že teď Foxík dává rodičům pořádně zabrat, je to uličník.
Nenapadlo vás, že byste ho vozila po okruhu?
To bych ho musela občas svěřit trenérovi a on je spíš kočkomil. Musela bych sehnat ještě dalšího člověka, který by se mi o něj staral.
Jsou osoby, kterým byste chtěla poděkovat za péči a podporu v neveselém období?
Určitě. Je jich hrozně moc. Z tenisového i lékařského prostředí, z mého týmu, z rodiny... Na všelijakých sportovních nebo kulturních akcích, kterých jsem se zúčastnila, jsem poznala nové lidi. Nemůžu všechny vyjmenovat, ale oni ví, že jsem jim vděčná. Chci jim jejich pomoc vrátit tak, že budu hrát zase dobře jako loni.
